Česká republika v čerpání evropských dotací tradičně zaostává. Důkazem je i nedávno skončená první výzva v rámci programu pro vysokorychlostní internet. Vyčleněno na ni bylo přes 11 miliard korun, nakonec se ale přihlásili jen tři zájemci požadující dohromady necelých 50 milionů.
Zvýšit příspěvky do rozpočtu EU po brexitu nebo nezvýšit? A pokud nikoliv, tak jak vyrovnat ztrátu britských plateb do společné evropské kasy? Studie Evropského parlamentu se zamýšlí nad možnými scénáři.
Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat.
Češi prostě nevědí nic o globálních strategiích EU nebo propojenosti energetických sítí. Ale velmi dobře vědí, že v Německu koupí levnější a kvalitnější potraviny, říká v rozhovoru o českém pohledu na EU europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Česko je zemí velkých zemědělských podniků, které zároveň čerpají nejvíce peněz z unijního rozpočtu. Evropská komise ale přišla s návrhem, že by se přímé platby zemědělcům omezily na základě jejich velikosti. Je něco takového pro ČR přijatelné? Politické strany v tom mají jasno.
Omezit byrokracii a zjednodušit systém čerpání dotací. A nebo dotace zcela zrušit? Do školství nebo do dopravy mají jít podle stran kandidujících do Poslanecké sněmovny peníze z EU především. Farmářům však prý škodí.
Jednotná zahraniční politika, armáda i tajná služba. Tak si Strana Zelených představuje federalizovanou EU. Rovněž souhlasí se zastropováním zemědělských dotací či s přijetím eura. Naopak nechce, aby EU řešila nízké mzdy v Česku. Také požaduje zastavení vstupních rozhovorů s Tureckem a nadále nepodporuje spolupráci V4.
Lidovci o sobě tvrdí, že jsou strana proevropská a nebrání se ani přijetí eura. Co si ale myslí o nelegální migraci, jak by se podle nich mělo změnit přidělování evropských dotací a proč by se ekonomické sankce proti Rusku neměly dále zpřísnit?
Stát má sloužit, nikoli překážet, říkají Starostové a nezávislí. Jak by ale měla Česká republika zlepšit svou evropskou politiku? Třeba efektivnějším čerpáním dotací, přijetím eura nebo silnější spoluprací v obraně.
8krát Ne, 2krát Ano. Takového skóre dosáhla Strana svobodných občanů v našem testu evropských otázek. Souhlasí pouze se zrušením sankcí vůči Rusku a zachováním spolupráce v rámci V4.
Česká strana sociálně demokratická je jedním ze zastánců vytvoření společné evropské armády. Stejně tak by za určitých podmínek ráda přijala společnou měnu. S redakcí EurActivu se však podělila i o své názory na jiné oblasti evropské politiky.
Migrační krize je jedním z hlavních témat hnutí ANO v oblasti zahraniční politiky. Co ale říká strana na sankce proti Rusku, zemědělské dotace nebo třeba spolupráci v rámci Visegrádské skupiny?
Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.
Společná evropská armáda, spolupráce tajných služeb, boj proti daňovým rájům, větší transparentnost, přijetí eura či zastropování zemědělských dotací. To jsou unijní priority Pirátské strany, s nimiž jde do nadcházejících parlamentních voleb. Naopak odmítá vstup Turecka do EU nebo zrušení sankcí vůči Rusku. K otázce spolupráce Česka v rámci V4 nebo k evropským dotacím jsou Piráti skeptičtí.
Občanská demokratická strana je známá svým odmítavým postojem k euru a často i kritickými komentáři směrem k Evropské unii. Co si ale ODS myslí o bližší spolupráci v oblasti tajných služeb, o konvergenci mezd v EU nebo třeba o zemědělských dotacích?
V neděli hlasují Rakušané o budoucím složení svého parlamentu. Předvolební průzkumy naznačují, že voliči chtějí změnu, a to nejen kancléře ale i ve vládnoucí koalici.
Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.
Precizní zemědělství nabízí řadu výhod. Dokonce může zemědělcům ulehčit práci spojenou s administrativou a papírováním. Kontroly a inspekce totiž v budoucnu možná nahradí satelitní snímky a data.
Vyjádřené názory a stanoviska jsou však názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.
