Medicína za posledních dvacet let prodělala velký vývoj, umí vyléčit spoustu těžkých onemocnění, všechny pacienty ale uzdravit nedokáže. Na řadu pak přichází paliativní péče, jejímž úkolem je zmírnit těmto nemocným bolesti − ať už fyzické, nebo duševní.
Budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz pražský primátor Zdeněk Hřib.
V Česku ročně umírá přes 100 tisíc lidí, více než polovina z nich zemře v nemocnicích, zatímco necelých 30 procent doma či v zařízení sociálních služeb. Podle průzkumů si však téměř 80 procent Čechů přeje zemřít doma. Paliativní péče by to pacientům mohla umožnit, její dostupnost se zvyšuje i díky evropským fondům.
První verze českého plánu obnovy, na základě kterého má Česko získat 172 miliard korun z evropského záchranného fondu, naráží na kritiku průmyslu i neziskových organizací. Andrej Babiš dnes dokument představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové.
Nižší emise skleníkových plynů, nižší spotřeba energie a více pracovních míst. Právě to si Evropská komise slibuje od renovací budov. Své vize představila v dnes zveřejněné „renovační vlně“.
Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který je považován za nejmocnějšího politika ve své zemi, pohrozil, že Varšava vetuje konečné schválení finančního balíku EU na pomoc ekonomikám a dlouhodobý unijní rozpočet.
Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj – by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun z nového Fondu spravedlivé transformace.
Na jednom se Evropská komise, Rada i Evropský parlament shodnou – čas na dohodu o novém dlouhodobém rozpočtu se velice rychle krátí. Nejintenzivnější debata probíhá o nových vlastních zdrojích EU, především o dani z finančních transakcí.
Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku na co nejtěsnější spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.
Česká republika by měla z evropského rozpočtu získat v následujícím programovacím období 2021-2027 celkem 964 miliard korun. Peníze začnou z evropských zdrojů proudit již v druhé polovině příštího roku, a ČR si proto musí ujasnit, jakým způsobem je vynaloží.
Česko plánuje zhruba dvě pětiny evropských peněz, které by mělo mít v příštích sedmi letech na zaměstnávání, celoživotní vzdělávání a sociální projekty, přesměrovat do dopravy a přeměny uhelných regionů.
Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro roky 2014 až 2020. Vyplývá to ze zprávy o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, kterou dnes schválila vláda.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo….
Žadatelé o dotace z řad firem zřejmě budou muset uvádět svého skutečného majitele. Počítá s tím změna rozpočtových pravidel,…
Evropský rozpočet bude mít v následujícím období od roku 2021 do roku 2027 rekordní objem. Disponovat bude částkou 1,8 bilionu eur. Část peněz bude směřovat na tzv. kohezní politiku, tedy přímo do evropských regionů, včetně těch českých.
Premiéři zemí EU se na červencovém summitu dohodli na vytvoření fondu obnovy. Čerpání peněz ale nebude pro členské státy jednoduché, nejprve budou muset připravit plány, jak peníze z nového fondu využijí.
Volby do krajských zastupitelstev mají také svůj „evropský rozměr“. Nejenže jsou právě kraje jedním z největších příjemců evropských dotací, mají zároveň příležitost prezentovat své zájmy v Bruselu, nezávisle na české vládě.
Česko i pro letošní rok splnilo podmínky pro čerpání evropských dotací, v současném programovém období 2014 až 2020 tak zatím nemuselo nic vracet. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které za čerpání odpovídá.
Vyjádřené názory a stanoviska jsou však názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.
