Europarlamentní kontrola na Slovensku odhalila podezření ze zneužití peněz EU
Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) dnes podal k evropským institucím více než 300 podnětů týkajících se podezření ze zneužívání evropských peněz na Slovensku.
Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) dnes podal k evropským institucím více než 300 podnětů týkajících se podezření ze zneužívání evropských peněz na Slovensku.
Pokud by byl nastaven horní limit ceny emisních povolenek v EU, Česká republika by přišla až o 150 miliard korun, které by jinak směřovaly do investic na zateplování, obnovitelné zdroje energie a další opatření. Dnes to uvedli odborníci.
V Evropě i v Česku rostou výdaje na obranu, sociální systém nebo zdravotnictví, vědci a inovátoři tak musí využívat veřejné prostředky efektivněji. Cestou k tomu je méně priorit a častější spolupráce, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Michal Pazour.
Země jako Itálie, Řecko nebo Polsko umí vedle dotací chytře využívat i moderní způsoby financování z EU, jako jsou tzv. finanční nástroje. Česko je v tomto ohledu pozadu a může na to do budoucna doplatit.
Evropská komise (EK) navrhla poskytnout České republice 114 milionů eur (zhruba 2,8 miliardy Kč) na pomoc při odstraňování následků loňských povodní. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.
Vedoucí kontrolní mise europoslanců na Slovensku Tomáš Zdechovský dnes odmítl výtky Bratislavy vůči probíhající návštěvě členů výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), která se týká kromě jiného posouzení čerpání peněz z evropských fondů.
Výrobce dopravní zabezpečovací techniky AŽD Praha dnes na trati Kopidlno – Dolní Bousov zahájil jako první v Evropě oficiálně provoz autonomního vlaku na takzvané širé trati.
Česká republika musí v letošním roce zrychlit čerpání evropských dotací z některých operačních programů. Hrozí jinak, že včas nevyčerpá vyčleněné prostředky a o část peněz přijde.
Evropská komise představila akční plán na podporu ocelářství a produkce kovů. Cílem je urychlit dekarbonizaci a udržet konkurenceschopnost evropského ocelářského sektoru a hutnictví, řekl dnes na tiskové konferenci komisař Stéphane Séjourné.
Zemědělský fond loni farmářům zvýšil objem vyplacených evropských dotací, o které zemědělci žádají pomocí takzvané jednotné žádosti, na 14,57 miliardy korun.
Vedle dotací, které mají pomoci uhelným regionům nastartovat nová, modernější odvětví, jsou v trojici českých krajů k dispozici také úvěry pro podnikatele. Využívání půjček místo dotací přitom v Česku zatím není moc časté.
Pokud jde o renovace budov, Česko a celou Evropu čeká malá revoluce. Její úspěch stojí a leží na dostatku kvalitních dat. Posbírat je není jednoduché, Češi ale mají plán, jak na to.
Tři strategické projekty pod taktovkou moravskoslezských univerzit míří na rozvoj vědy, vzdělávání a podnikání v kraji. Například v Karviné vzniká speciální centrum, které má vychovat mladé podnikatele. V regionu je jich totiž tradičně málo.
Karlovarský kraj chce využít speciální dotace z EU pro uhelné regiony na investice do výzkumu a vývoje, jejich úroveň je totiž v tomto regionu nižší než v porovnání s ostatními kraji v ČR. Za stovky milionů zde vznikají hned dvě centra zaměřená na inovace a lázeňství.
Moravskoslezský kraj, kdysi symbol těžkého průmyslu a uhelné těžby, dnes prochází zásadní proměnou. Region, který byl desítky let závislý na tradičním fosilním průmyslu, se musí přizpůsobit novým technologickým a ekologickým výzvám. Platí to nejen pro firmy, ale i pro zaměstnance.
Střední uměleckoprůmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary (SUPŠKV) se chystá na zásadní proměnu. Získá novou budovu a stane se jednou z vlajkových lodí regionální transformace.
Jaký bude osud evropského rozpočtu a kohezní politiky? Zástupci evropských regionů a měst se obávají, že nové podmínky pro čerpání fondů by mohly výrazně omezit jejich přístup k financím. Klíčovou roli ve vyjednávání o rozpočtu pro roky 2028–2034, a tím pádem také o dalším osudu peněz pro regiony, bude pravděpodobně hrát předsednictví Kypru.
V Evropě se rozjela debata o budoucí podobě rozpočtu a v souvislosti s ní také o osudu financování regionů. Jaký by měl být? „Regiony a místní úroveň by přece měly být schopny samy identifikovat své rozvojové potřeby, co je pálí,“ říká Pavel Branda český zástupce v Evropském výboru regionů, se kterým redakce hovořila při příležitosti Týdne evropských regionů a měst.
