Evropský parlament chce výrazně zvýšit objem peněz, které mají být z nového evropského fondu k dispozici regionům závislým na fosilních palivech. Europoslanci zároveň podpořili využívání plynu.
Ruská federace se v posledních týdnech stává čím dál ostřejším trnem v očích EU i jejích zemí. Sami Němci začínají kvůli otravě Navalného zvažovat svůj klíčový projekt plynovodu Nord Stream 2, i když ho dosud označovali za čistě komerční.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Agenda zdraví bude v centru pozornosti i v druhé polovině roku, a to nejen v souvislosti s pandemií covidu-19. Komise má na konci roku v plánu představit Evropský plán boje proti rakovině a odhalit dlouho očekávanou farmaceutickou strategii.
České programy zlepšování kvality ovzduší jsou velmi obecné, dopady opatření se nedají vyhodnotit, říká ekolog Miroslav Šuta. „Očisťování“ dopravy je podle něj v tuzemsku pouze kosmetické, k systémovému řešení chybí politická vůle.
Zelená dohoda pro Evropu se postupně implementuje, máme novou průmyslovou strategii, klimatický zákon, ale spousta lidí v České republice to odmítá vzít na vědomí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Kamil Blažek.
Evropští ministři zahraničí řeší komplikovanou otázku, jak zareagovat na aktivity Turecka ve východním Středomoří a jeho spory s Řeckem. Země prezidenta Erdogana představuje čím dál větší přítěž také pro Severoatlantickou alianci.
Podnět Evropské komisi kvůli rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów, jak o něm koncem července rozhodla vláda, podá Česko až v září. Polsko podle ministerstva životního prostředí o záměru nekomunikuje a neposkytuje Česku požadované informace.
Evropská unie začne po letní pauze znovu pracovat na své digitální agendě. Očekávají se nová pravidla pro Google a Facebook, boj proti zneužívání dětí na internetu či lepší podmínky pro sdílení dat v Evropě.
Informační systém krajských hygienických stanic v ČR potřebuje zmodernizovat a především zabezpečit. Realizace projektu spolufinancovaného z evropských fondů se ale neobešla bez komplikací, které jsou spojené s čínskou firmou Huawei.
Před evropským dopravním sektorem, který významně zasáhla koronavirová krize, stojí letos další klíčové výzvy. Lhůta pro snížení emisí se blíží a na scénu přichází nové technologie. Co ještě přinese rok 2020?
Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.
Svaz moderní energetiky kritizuje ministerstvo průmyslu a obchodu, že proti původním plánům nevypíše nové výzvy pro podporu akumulace energie, elektromobility a obnovitelných zdrojů.
Česká republika patří k nejhorším zemím v Evropské unii z hlediska dostupnosti internetu či úrovně elektronického provozu úřadů, vyplývá ze studie společnosti Surfshark.
S koncem doby uhelné mají českým regionům pomoci peníze z evropských fondů. Ty ale musí mít jasno v tom, co vlastně k udržitelné budoucnosti potřebují, píše Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.
Efektivní využití Modernizačního fondu je pro českou energetiku velmi důležité a zejména pro teplárenství půjde v příštích deseti letech o klíčový zdroj prostředků. Proto bude tento bod jedním z nejdůležitějších na nadcházejících Dnech teplárenství a energetiky 2020 v Hradci Králové.
Evropská unie v dubnu uvolnila pravidla pro využívání peněz z unijních fondů. Česká vláda už ví, jak toho využije – část evropských peněz chce přepumpovat do programu Antivirus.
Evropská komise (EK) začala podrobně zkoumat plán amerického technologického gigantu Googlu koupit za 2,1 miliardy dolarů (47 miliard Kč) výrobce chytrých náramků a hodinek Fitbit.
