Digitalizace prostupuje veškeré části společnosti a ekonomiky, včetně samotných aktiv. Digitální aktiva s sebou nesou jak své výhody, tak svá rizika, Evropská unie proto pro kryptoměny a blockchainové technologie nastavuje regulatorní rámec.
Přístup českých samospráv k chytrým řešením je „proč něco měnit, když nám to funguje“. Měly by se naučit s lidmi lépe komunikovat, dobrých příkladů je v Evropě mnoho, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jaroslav Kacer.
Digitální kryptoměny byly dlouhou dobu na okraji zájmů regulátorů, ale s narůstající popularitou a riziky s nimi spojenými se nejeden stát pokouší o nastavení pravidel pro tento dynamický sektor. Na evropském poli se aktuálně dolaďuje nařízení pro kryptoaktiva a další části balíčku pro digitální financování. Co na to říkají experti?
Ochrana svobody slova a soukromí na internetu, omezení cílené on-line reklamy nebo odstraňování nelegálního obsahu. Právě těmito otázkami se již několik měsíců zabývají europoslanci a ministři členských států EU. Co konkrétního chtějí měnit?
Nemáme na výběr, musíme transformovat ekonomiku a směřovat k udržitelnosti. Nesmíme přitom nenechat nikoho na holičkách, je to naše zodpovědnost, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Peter Dröll.
Evropská unie a její členské státy řeší, jak co nejrychleji dobudovat dopravní síť, která propojí milionové evropské aglomerace. Velkou výzvou budou nové klimatické ambice, které chce Evropská komise zapracovat do legislativy.
Evropská komise by měla zvážit problematické aspekty a potřebnost nového emisního standardu Euro 7 po roce 2025 pro lehká a těžká silniční vozidla. Jeho navrhovaná podoba je téměř nesplnitelná a bude znamenat zdražení nových aut. Vyplývá to z dopisu ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka.
Až 73 % emisí ze silniční dopravy pochází od osobních automobilů. Praha je přitom automobily doslova zahlcena, což může mít dopad nejen na samotnou dopravu, ale také na klima a lidské zdraví.
Soudní dvůr Evropské unie dnes vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun)…
Evropská komise má plány na urychlení digitalizace společnosti a současně s tím chce posilovat kybernetickou bezpečnost, uvedla dnes její česká místopředsedkyně Věra Jourová.
V následujících letech budou hrát na evropských silnicích prim nízkoemisní vozidla, to asi nikoho nepřekvapí. Pokud chce ale Evropa skutečně zezelenat, s výměnou aut se spalovacím motorem za udržitelnější prostředky si nevystačí.
Jak omezit emise z letecké dopravy? V současné době se nabízejí dva hlavní přístupy – přechod na ekologická paliva a snížení počtu letů. Zlatou střední cestou by mohla být kombinace obou scénářů, tedy náhrada fosilních paliv a využívání letecké dopravy pouze v nezbytných případech.
K dosažení klimatické neutrality bude nutné výrazně snížit emise. Jedním z kroků, jak toho dosáhnout, je přesednout z aut do tramvají, nebo nejlíp na kola. Rozmachu cyklistiky značně přispěla koronavirová opatření, evropské země však ještě musí dobudovat odpovídající infrastrukturu.
Udržitelnost a ochrana klimatu s sebou přináší nejen zdravější životní prostředí, ale také podnikatelský potenciál. Lze skloubit byznys a ekonomické oživení po pandemii covid-19 se zelenými opatřeními? A jakou roli v tom hrají inovace?
Byznys začíná brát ochranu klimatu vážně. Zatímco firmy začínají analyzovat své ekologické stopy, investoři pokukují po ekologicky odpovědných příležitostech. Upozornili na to řečníci brněnské konference Velvet Innovation.
Doprava je dnes zodpovědná za čtvrtinu všech emisí v Evropské unii. Zatímco v ostatních sektorech se daří množství vypouštěných skleníkových plynů snižovat, doprava zůstává oříškem. Co s tím? Je možné zajistit ekologickou, pohodlnou a dostupnou dopravu?
Železniční doprava hraje v plánech Evropské unie velkou roli, má totiž dopomoct ke splnění klimatických cílů. Konkrétně v Česku situace nevypadá moc příznivě, modernizace železnic si vyžádá hodně prostředků a především dostatek politické vůle.
Bezprecedentní balíček klimatických návrhů zveřejněný v červenci Evropskou komisí je krok správným směrem, avšak nesmí dopadnout na nejchudší skupiny obyvatel. Dnes se na tom v debatě shodla většina poslanců Evropského parlamentu.
