Kreml chce za plyn platit v rublech. Mnoho se nezmění, tvrdí experti
Podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina mají zahraniční kupci plynu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Rubl by díky tomu mohl výrazně posílit.
Podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina mají zahraniční kupci plynu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Rubl by díky tomu mohl výrazně posílit.
Evropa dál čelí válečným dezinformacím. O jejich vyvracení se snaží nezávislá média, která se ale často potýkají s nedostatkem financí. Hladoví zejména kvůli přesunu inzerce, jejíž náklady se ze 70 až 80 procent přeorientovaly na platformy, jako je Facebook.
Členské země EU by měly mít plán, jak bezpečně zásobovat vlastní obyvatelstvo energií, ať už energií elektrickou, nebo na topení. Platí to i pro Českou republiku, která plán zatím postrádá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Pavel Farkač.
Televize, mobilní telefony, vybavení domácnosti a další výrobky zakoupené v Evropské unii by si jejich majitelé měli mít v budoucnu možnost nechat opravit daleko snáze, než je tomu nyní. Evropská komise dnes navrhla nová pravidla.
Turecko-izraelský plynovod by mohl být pro Evropu jednou z alternativ k ruským dodávkám energie. Tato myšlenka se zrodila již před lety a podle agentury Reuters se o této možnosti nyní jedná v zákulisí.
Celodenní jednání vrcholných představitelů zemí EU přineslo kýžené závěry. Žádné přelomové rozhodnutí sice summit nepřinesl, členské státy ale zůstaly jednotné a dohodly se alespoň na základních obrysech spolupráce v energetice, například na možných společných nákupech plynu.
Zástupci členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu se shodli na závěrečné podobě Aktu o digitálních trzích. Nová pravidla mají zlepšit chování velkých internetových firem. Platit by měla od začátku příštího roku.
USA v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku, oznámili Biden a von der Leyenová.
Vášnivé debaty o delegovaném aktu taxonomie k jádru a plynu, který rozdělil europoslance i evropské lídry, neutichají. Obzvlášť v souvislosti s válkou na Ukrajině, kvůli které musí EU přehodnocovat svou energetickou politiku.
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Země Evropské unie by měly před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu. V reakci na nový růst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu to dnes navrhla Evropská komise.
Unijní sankce mají skuliny. Nejčastěji se mluví o transakcích v kryptoměnách. Evropská komise se na ně chce více zaměřit. Účinné páky na kryptosvět však Bruselu stále chybí. To se má změnit.
Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.
Ministři zahraničí zemí EU se dnes neshodli na podobě pátého balíku sankcí proti Rusku; jeho rozsah by měli ve čtvrtek vytyčit unijní lídři na summitu v Bruselu. Po první části jednání to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Rusko se v ukrajinském Mariupolu dopouští masivních válečných zločinů a Evropská unie bude jednat o dalších sankcích, tentokrát cílených na ruský ropný průmysl. Před jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Ruská invaze zamíchala evropskou obnovou po pandemii. Státy mají možnost poslat více peněz z mimořádného fondu na zvýšení své energetické nezávislosti na ruském plynu, dříve nastavené přísné podmínky čerpání však stále platí.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.