Nový rok měl přinést nový způsob zdanění energií v EU. Původní návrh Evropské komise z roku 2021 se ale „zaseknul“ na vyjednávacích stolech unijních zákonodárců.
Ekonomiky Česka a Slovenska procházejí náročnou dekarbonizací. Jak si s tímto úkolem poradí v časech války na Ukrajině a rekordní inflace? Sledujte diskusi politiků, expertů a zástupců průmyslu.
Nový evropská legislativa, která má chránit nezávislost a pluralitu médií, se dočkala rozporuplných reakcí. Zatímco novináři vítají posílenou ochranu, vydavatelé se naopak obávají, že zákon spíše podpoří regulaci médií na úkor svobodného tisku.
Evropské zdravotnictví musí být postavené na datech, těžit z toho mají všechny strany. Na cestě k vysněné budoucnosti ale leží mnoho překážek, například propastné rozdíly v digitalizaci nebo opatrné diskuse o bezpečnosti sdílení dat.
Základním předpokladem Evropského prostoru pro zdravotní data je, že budete mít lepší kontrolu nad svými vlastními zdravotními údaji, vysvětluje Fulvia Raffaelli z Evropské komise v rozhovoru pro EURACTIV.cz
Evropské země nyní čelí největší výzvě v oblasti energií od dob plynové krize v roce 2009. Řešení leží nejen na bedrech EU, ale i na jednotlivých členských státech, včetně Česka.
Evropská komise navrhla stanovit nejvyšší prodejní cenu plynu v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Jak ukazují sílící kybernetické útoky z poslední doby, evropská infrastruktura je zranitelná. Nová směrnice NIS2, která začne platit v roce 2024, má významně zvýšit bezpečnost, spolupráci a hlavně zahrnout odvětví, na které EU dosud moc nemyslela.
Europoslanci v úterý schválili posílení ochrany kritické infrastruktury v Evropské unii. Nově schválená unijní pravidla se mají týkat například zásobování potravinami a vodou, kybernetické infrastruktury či finančního sektoru.
Emise skleníkových plynů je možné transportovat pod mořské dno, kde se promění v kameny. Hudba budoucnosti? Nikoliv. Na výzkumu již pracují vědci z Kanady.
Je to jedině v průběhu krize, kdy se nejlépe osvědčí odolnost systému. Evropa globální pandemii covidu-19 relativně dobře ustála, hlavní zásluhu na tom nesou zejména její vědci a dobrá infrastruktura vědeckých pracovišť.
Evropská komise v úterý schválila pomoc české vlády určenou velkým firmám zasaženým růstem cen energií v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Výroční konference sítě Enterprise Europe Network je celosvětovým fórem pro partnery, zástupce evropských institucí a klíčové stakeholdery.
V kontextu Evropské unie samozřejmě neexistuje žádný systém sociálního kreditu, během pandemie ale většina států západního bloku porušila demokratické standardy a své občany monitorovala, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Alexei Anisin.
Kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů (OZE) je pro Česko jediným skutečně bezpečným scénářem. Na zahájení Evropského jaderného fóra v budově České národní banky to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Uhelné kraje čeká vzhledem k odklonu od uhlí náročná proměna celé ekonomiky. Ten Ústecký a Moravskoslezský se chce po době uhelné zaměřit na vodík. Uhelné pánve a šachty by tak mohla nahradit vodíková údolí.
Srovnání se zbytkem Evropy ukazuje, že české firmy a výzkumníci nejsou příliš aktivní v patentování svých nápadů na mezinárodní úrovni. Příčiny leží ve finančních nákladech i v byrokracii, ale možná i v samotném výzkumném prostředí v Česku.
Méně odpadu a více samostatnosti. K takovým cílům by měla Evropu dovést oběhová ekonomika, která je jedním ze základních pilířů tzv. Green Dealu. Odpovědí by se mohla stát i na přerušené dodavatelské řetězce. Neplatí to ale pro všechny oblasti.
