13. 11. 2006
S českou trochou do komína
Autor se zaměřuje na otázku fungování systému obchodování s emisními povolenkami v České Republice.
Ekonomika
22. 12. 2005
Výsledky průzkumu na téma fondy a programy Evropské unie
CEBRE – Česká podnikatelské reprezentace při EU uspořádala ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz v průběhu září a října letošního roku průzkum, jehož cílem bylo zmapovat znalosti a zkušenosti českých firem s fondy a programy Evropské unie jakož i názory na jejich budoucí podobu.
20. 12. 2005
Čím se zabývá koordinace hospodářské politiky EU?
Koordinace hospodářské politiky zemí EU se od začátku 90. let stala trvalou součástí evropského integračního procesu. EU vytvořila postupně dosti složitý a také málo přehledný mechanismus, jímž se snaží působit na to, aby politiky prováděné na nadnárodní úrovni (především Společná měnová politika) a politiky prováděné na úrovni členských států (především politika fiskální a strukturální) byly vzájemně propojeny a aby se vzájemně doplňovaly.
18. 11. 2005
Růst služeb a jejich vývozu podpoří připravovaná směrnice EU i důraz v nové proexportní strategii ČR
Odvětví služeb pro průmysl (tzv. „Business Related Services“, „BRS“) je globálně významná, dynamicky se rozvíjející oblast světové ekonomiky, která představuje největší podíl evropského i mezinárodního hospodářství ekonomicky vyspělých zemí. V České republice představuje terciární sektor nejvyšší podíl na tvorbě HDP a zaměstnanosti. ČR však zatím zaostává za vyspělými ekonomikami světa celkovou výkonností služeb pro průmysl i postavením BRS ve struktuře ekonomických sektorů.
19. 10. 2005
Trendy ve vývoji podpůrných politik pro malé a střední podniky v EU
Malé a střední podniky (SMEs) v EU jsou páteří evropské ekonomiky. V EU je nyní registrováno přibližně 23 miliónů SMEs, reprezentujících 99% všech společností v EU a zaměstnávajících na 75 miliónů lidí. Tyto statistiky jsou dosti pádným důvodem, proč se Evropská komise snaží zaměřovat se na potřeby SMEs. Tento důvod je o to důležitější, oč více se EU snaží naplnit svoji klíčovou ekonomickou výzvu – stimulovat hospodářský růst a vytvořit nová pracovní místa.
3. 10. 2005
Občanství EU a imigrace ve španělském kontextu
Článek se zabývá španělským postojem ke konceptu evropského občanství v kontextu imigrace.
27. 9. 2005
Práce v Unii mizí v dáli. Stará Evropa bude opět rozhodovat o zákazech pro nové členy
Prostě se usadit kdekoli na kontinentu a sehnat si tam práci – to je jedna ze základních výsad Evropanů sdružených v Unii. Unijním nováčkům je však zatím zapovězena ve dvanácti zemích staré Patnáctky. A spor o to, zda mají mít noví členové EU stejná pracovní práva jako ti původní, má mnohem větší význam, než by se mohlo na první pohled zdát – hýbe celou Unií, naposled způsobil krach ústavní smlouvy ve Francii.
15. 9. 2005
Strategický rámec Společenství: vodítko pro financování z evropských fondů na období let 2007 až 2013
Evropská komise pozvolna konkretizuje obraz priorit, které by měly být rozhodujícím způsobem respektovány těmi řešiteli projektů, kteří se budou v období let 2007 – 2013 ucházet o podporu z fondů EU. Na počátku prázdninového období vyhlášený Strategický rámec Společenství v oblasti kohezní politiky na období 2007 – 2013 již nabízí poměrně velmi konkrétní představu o tom, na jaké oblasti bude Evropská komise klást prioritní důraz při uvolňování peněz ze společného rozpočtu Unie.
5. 8. 2005
Výzkum a vývoj v EU a podpora českých podnikatelů
Evropská unie trvale podporuje výzkum a vývoj. Důležitým nástrojem je jí přitom tzv. Rámcový program pro výzkum a technologický vývoj, který navrhuje Evropská komise a schvaluje Rada a Evropský parlament. Právě probíhající 6. rámcový program je zaměřen na posílení vědecké kvality, konkurenceschopnosti a inovací v Evropě a má přispět k vytvoření Evropského výzkumného prostoru.
26. 7. 2005
Proč investovat v České republice?
Podle nového průzkumu Ernst a Young je Česká republika pro investory sedmou nejatraktivnější zemí na světě. Průzkum dále uvádí, že do Evropy směřují především investice do automobilového průmyslu a špičkových technologií. Tomu odpovídá i struktura nejnovějších investic, které přicházejí do ČR.
9. 6. 2005
Liberalizace trhu služeb v Evropské unii
Služby jsou motorem ekonomického růstu a tvoří 70% HDP a zaměstnanosti ve většině členských států. Fragmentace vnitřního trhu v této oblasti má negativní vliv na celé evropské hospodářství, zvláště pak na konkurenceschopnost malých a středních podniků, a zároveň omezuje přístup spotřebitelů k rozmanitější nabídce služeb za konkurenceschopné ceny. Cílem připravované směrnice o službách je tudíž dosažení skutečně fungujícího trhu služeb,
který by byl ku prospěchu ekonomiky celé Unie.
30. 5. 2005
Česká republika v Evropské unii: roční vysvědčení
Dosavadní zkušenost našeho ročního členství v EU je mírně pozitivní a střízlivě nadějná. Začneme-li skutečně skromně, musíme konstatovat, že za celý rok nenastal v ekonomice žádný podstatný negativní šok, který by mohl být přímo či odvozeně vztažen ke vstupu do EU. To je relativně dobrá zpráva, zejména pak ve světle řady katastrofických scénářů, črtaných v období krátce před vstupem.
6. 5. 2005
Česká občanská společnost 2004: po 15 letech rozvoje
Česká občanská společnost je po 15 letech rozvoje aktivní, ambiciózní a různorodá, ale stále čelí problémům. Může se pochlubit mnoha silnými stránkami – silnou základnou občanů, úspěšným působením neziskových organizací v oblasti ochrany přírody, celkově pozitivním vztahem s veřejnou správou a každodenní praxí mnoha neziskových organizací. Jako klíčové problémy analýza identifikovala témata veřejné vykazatelnosti a interního řízení organizací. Přináší mnoho nových poznatků, které mohou zpochybnit tradiční názory na občanskou společnost v ČR.
7. 4. 2005
Co změnil jarní summit Evropské rady na strategii sociálního začleňování?
Před březnovým summitem Evropské rady panovalo poměrně silné napětí a očekávání především mezi sociálně zaměřenými nevládními organizacemi, protože se nevědělo jak přesně hlavy členských států Evropské unie naloží s návrhy Evropské komise týkající se Lisabonské strategie, která zde měla být podle záměrů značně zrevidována. Lisabonská strategie byla totiž doposud postavena na třech pilířích (hospodářském, ekologickém a sociálním), ale jako taková příliš nefungovala.
8. 3. 2005
Boloňský proces: vyhlídky do budoucna
Ve středověku byla jazykem vzdělanosti a vědecké komunikace latina. Studenti a učitelé se často pohybovali mezi jednotlivými univerzitami, které byly všechno, jen ne národnostně jednotné. Na nejstarší evropské univerzitě v Bologni existovalo až 16 takzvaných univerzitních národů, univerzita byla nezávislá na představitelích církve či měšťanstva a hlavní slovo zde měli studenti. Dnes probíhá studium na většině evropských vysokých škol v národních jazycích a vysokoškolské systémy jednotlivých zemí jsou natolik spletité, že jen pokus o základní orientaci vám zabere nemálo času.
3. 2. 2005
Německo hlásí nejvyšší nezaměstnanost v poválečné historii
Německé statistiky hlásí nárůst lednového počtu nezaměstnaných oproti prosinci 2004 o 573.000 více lidí bez práce. V Německu je toto číslo nejvyšší od konce druhé světové války.
21. 1. 2005
Zhodnocení absorpční kapacity v českých regionech
Příspěvek „Zhodnocení absorpční kapacity v českých regionech“ je součástí sborníku z konference „Budoucnost strukturální politiky Evropské unie“, kterou na podzim 2004 v Praze uspořádal Institut pro strukturální politiku (IREAS). Zabývá se problematikou čerpání finančních prostředků z fondů a připraveností České republiky. Pozornost je věnována také podobě strukturálních fondů v programovém období 2007 – 2013.
10. 1. 2005
Proč se nedaří Lisabonské strategii: na okraj Wim Kokovy zprávy
Začátkem listopadu 2004 byla uveřejněna dlouho očekávaná zpráva skupiny předních odborníků. Tu Evropská komise požádala, aby pro zasedání Evropské rady na jaře 2005 připravila rozbor dosaženého stavu Lisabonské strategie s návrhy na další postup. Tento úkol skupina vedená bývalým nizozemským předsedou vlády Wim Kokem splnila.