Až osmdesát procent evropských firem má zkušenosti s útoky hackerů. Ti nejčastěji kradou citlivé údaje nebo vydírají a požadují vysoké výkupné. Europoslanci proto vyzývají země EU a evropské instituce, aby v boji proti kybernetickým útokům přitvrdily.
Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.
Precizní zemědělství nabízí řadu výhod. Dokonce může zemědělcům ulehčit práci spojenou s administrativou a papírováním. Kontroly a inspekce totiž v budoucnu možná nahradí satelitní snímky a data.
Hnutí ANO se shoduje na tom, že Evropskou unii je potřeba reformovat. Měli bychom však přestat s jednoduchým obviňováním evropských institucí, říká europoslankyně Martina Dlabajová.
Do konce roku 2018 má být v Evropě dokončen jednotný digitální trh. Největší výzvou pro členské země EU však zůstává zajištění kybernetické bezpečnosti, ve které může jít Česko ostatním příkladem.
Kanada nabízí příležitosti, ale k jejich získání je třeba vynaložit čas a peníze, říká český ekonomický diplomat David Müller.
Nižší ceny cukru, rozšíření plochy pro pěstování cukrové řepy, vyšší konkurence mezi evropskými cukrovary, méně byrokracie. Přesto cukr zůstane pod drobnohledem EU. Jaká opatření čekají pěstitele cukrovky, jak se producenti cukru připravují na konec cukerných kvót a proč se Česko nemusí obávat liberalizace trhu?
Minulý týden šéf Komise Juncker zmínil ve svém projevu o stavu EU problém dvojí kvality potravin, na který si dlouhodobě stěžují země Visegrádu. Ačkoli dosud Komise problém neřešila, dnes přišla s návrhem, jak jej řešit. Nejvíce práce přitom zůstává na členských státech.
Nejprve jarní mrazy, pak horko, sucho a krupobití. Kombinace, kvůli které se letos sklidí méně obilí, řepky nebo ovoce. Vláda ČR včera schválila kompenzaci ve výši 2 miliard korun. I Evropská komise chce zemědělcům pomoci a nabízí jim mimořádné odškodnění v podobně dřívějšího vyplacení části dotací. Česko je mezi 10 zeměmi, které takovou nabídku dostaly.
Evropský program ODS by šlo shrnout do hesla „všechno je špatně“, píše Vít Dostál.
Vláda přijala nový dokument, který nastiňuje budoucnost českého automobilového průmyslu.
Zemědělské dotace pro velké podniky vyvolávají rozpor mezi českými zemědělci. Zatímco jedni tvrdí, že velké podniky si zaslouží podporu, druzí by jejich příjmy z dotací omezili.
Dnešním dnem začíná předběžně platit dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou známá jako CETA. Startuje tak nová éra vzájemných obchodních vztahů. CETA se totiž svým rozsahem řadí mezi ty nejrozsáhlejší smlouvy, které Unie kdy uzavřela. Nadále ale vzbuzuje kontroverze.
Zdá se, že členství v eurozóně by bylo výhodné nejen ekonomicky, ale také politicky, uvádí v rozhovoru europoslanec Luděk Niedermayer. Politická rovina však debatě o přijetí eura v ČR stále chybí.
Eurozóna se vyvíjí, a je proto nezbytné pokročit dále v její integraci. Česko se však může účastnit debat o prohloubení HMU i bez eura. Naší prioritou je zejména vnitřní trh. Ekonomicky tak dokážeme držet krok se zeměmi platícími společnou měnou, uvádí v rozhovoru náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Od vstupu do Evropské unie si země střední a východní Evropy slibovaly mnoho, třeba že brzy doženou životní úroveň panující na západě. Rozdíly mezi východem a západem však nadále přetrvávají. Proč? A jak se s tím vyrovnat?
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
Ačkoliv jsou v EU plány na prohloubení Hospodářské a měnové unie (HMU) hlavním tématem posledních měsíců, mezi členskými státy nepanuje shoda na nové podobě eurozóny. A co na to Česká republika? Je země připravená zapojit se do HMU naplno a přijmout euro? Anebo jsou obavy z dvourychlostní Evropy zbytečné a Česko může setrvat mimo eurozónu i nadále? Odpovídá guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
