Budoucnost inovací a investic v EU leží v návratných půjčkách. Česko je však příliš nevyužívá a preferuje místo nich dotace. Díky inovativním finančním nástrojům je teď možné využít obě varianty.
Obě dvě evropské agentury sídlící v Londýně se přesunou do západní části kontinentu, a to do Amsterdamu a Paříže. Praha a Bratislava přitom patřily mezi favorizované kandidáty. Nedostaly však potřebný počet hlasů a o vítězích nakonec musel rozhodnout los.
Ministři zemí EU dnes schválili 20 principů, které mají zajistit lepší životní a pracovní podmínky pro Evropany. Je mezi nimi třeba zajištění spravedlivé mzdy nebo bezpečnosti na pracovišti. Dokument sice není závazný, ale členským zemím dává vodítko, jak postupovat. Pokrok bude pravidelně hodnotit Evropská komise.
Díky nové metodologii výpočtu antidumpingových opatření bude mít EU lepší obranu proti levným čínským dovozům, které ohrožují například oceláře. „Pozdě, ale přece, chtělo by se říci. Je ovšem zřejmé, že i tuto novou metodu Čína napadne u WTO a je proto třeba nadále celou situaci bedlivě sledovat,“ píše ve svém komentáři europoslanec ODS Jan Zahradil.
Členské státy budou rozhodovat o přesunu evropských agentur z Velké Británie. Česko usiluje o bankovní agenturu EBA. Zásadní bude pro šance Prahy předcházející hlasování o budoucím sídle lékové agentury EMA. Hlavní nevýhodou pro Prahu by mohly být platové koeficienty EU.
Celoevropské tísňové volání 112 známe asi všichni. Europoslanci však mají s touto linkou velké plány. V budoucnu by se nám tak mohlo stát, že nám od „sto dvanáctky“ přijde SMS zpráva varující před hrozící katastrofou či teroristickým útokem. Už od dubna pak na tuto linku bude v případě nehody povinně a hlavně automaticky volat každé nové auto.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Athénám se nelíbí, že jogurty vyrobené v Česku jsou označovány jako „řecké“. S problémem se již před rokem obrátily na Evropskou komisi, která jim dala za pravdu. Řecké jogurty, které nejsou z Řecka, jsou však stále na českých pultech a ČR trvá na svém – o klamání spotřebitele podle ní nejde.
Evropskou komisi čeká v příštích měsících tuhý boj za prosazení ambiciózní reformy telekomunikací v EU. O její podobě před nedávnem začal jednat i Evropský parlament a Rada EU a prozatím se zdá, že Komise bude muset své názory přehodnotit. Členským státům se nelíbí zejména snahy o větší centralizaci. Europoslanci zase chtějí více výhod pro spotřebitele.
Evropský parlament na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku schválil definitivní podobu nařízení o spolupráci dozorových orgánů v oblasti…
Česká republika v čerpání evropských dotací tradičně zaostává. Důkazem je i nedávno skončená první výzva v rámci programu pro vysokorychlostní internet. Vyčleněno na ni bylo přes 11 miliard korun, nakonec se ale přihlásili jen tři zájemci požadující dohromady necelých 50 milionů.
Zvýšit příspěvky do rozpočtu EU po brexitu nebo nezvýšit? A pokud nikoliv, tak jak vyrovnat ztrátu britských plateb do společné evropské kasy? Studie Evropského parlamentu se zamýšlí nad možnými scénáři.
Ministři členských zemí se dnes odhodlali k dalšímu kroku v posilování společné obrany a zajišťování bezpečnosti v EU. Česko se podpisem PESCO zavázalo například k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu a dále se bude podílet na projektech zaměřených na „děravé“ oblasti evropské obrany.
Ještě před několika lety se Česko učilo od jiných evropských zemí, jaká opatření zavést v kyberbezpečnosti. Nyní pořádá školení, kde čeští experti sami radí – například svým kolegům z Balkánu. Zaznívá ale i kritika. Česku podle analytika Tomáše Rezka chybí IT odborníci ve státní správě.
Majitelé elektráren na obnovitelné zdroje, kteří si vyrábějí pro vlastní spotřebu, by měli mít do budoucna výhodnější postavení. Navrhuje to evropská směrnice, kterou teď projednávají členské země EU a europoslanci.
Mobilní telefony, notebooky, tablety, domácí spotřebiče… Jak často je v dnešní době měníme? Pokud se dříve něco porouchalo, jednoduše se to opravilo. Lidé o své věci víc dbali a pořízení nových odkládali, jak jen to šlo. Jaké má takový model výhody, o tom píší Viktoria Pokorná a Klára Sutlovičová.
Až 80 % Romů žije v Evropě pod hranicí chudoby. Podíl mladých Romů, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání, je v Česku šestkrát vyšší než u většinové populace. Nelichotivou situací této menšiny se zabývá europoslankyně Soraya Postová. „Nerespektujeme základní práva Romů a vytlačujeme je na okraj společnosti,“ upozorňuje politička, která je po matce Romka a po otci Židovka.
Na konci příští dekády má v EU jezdit výrazně víc aut na elektřinu. Automobilky ale žádají více času, než kolik jim v navržené legislativě dává Evropská komise. Ekologové si naopak myslí, že průmysl může na čistá auta přejít rychleji.
