Evropská komise (EK) odmítá část požadavků, které mají podle některých členských zemí Evropské unie včetně České republiky pomoci zastavit rychlý růst cen energií.
Evropská unie dělí regionální části NUTS 2 (jeden a více krajů) do třech ekonomických kategorií, podle kterých určuje míru spolufinancování projektů podpořených z unijních dotací. Jak si stojí české regiony?
Evropský parlament žádá moratorium na zavádění systémů rozpoznávání obličeje a vyzval k řadě dalších restrikcí v souvislosti s nasazováním umělé inteligence ve službách policejních a justičních orgánů.
Pět zemí EU včetně ČR se obrátilo na ostatní státy a Komisi s výzvou ke společnému řešení rychlého růstu cen energií. Jejich návrh volá po lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu či reformě trhu s elektřinou.
Na nové směrnice a nařízení, s nimiž přichází zatím ve formě návrhů Evropská komise, je možné nahlížet jako na určitou formu revoluce. Co se stane, budou‐li muset být všechna nová auta od roku 2035 bezemisní? A je to vůbec možné?
Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství spatřil světlo světa před rokem a půl. Jeho konkrétnější dopady jsou zatím patrné na mezinárodní úrovni, v oblasti baterií či v boji s elektroodpadem. V očekávání jsou pravidla pro ekodesign.
Pomoc českým firmám „digitálně dohnat“ západní konkurenci můžou peníze, které s sebou přináší post-pandemický fond obnovy. Finance samotné však nemusí být pro Česko všespásné, chybí zde totiž i digitální dovednosti zaměstnanců a zkušení odborníci.
Systém kontroly střetu zájmů v Česku zaznamenal podstatná zlepšení, zatím však není zcela zaručeno, že bude bezproblémový. Při slyšení v Evropském parlamentu to dnes uvedl šéf generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku Marc Lemaitre.
Jaká je budoucnost výroby elektřiny v Česku? A kdo energetickou transformaci zaplatí? Bude drahá a bolestivá, zní od českých expertů.
Digitální aktiva s sebou nesou jak své výhody, tak svá rizika, Evropská unie proto pro kryptoměny a blockchainové technologie nastavuje regulatorní rámec. Poslechněte si debatu o kryptoměnách s europoslancem Ondřejem Kovaříkem a dalšími hosty jako podcast.
Ze současného vzestupu cen plynu a elektřiny by se neměla vinit ekologická politika. Na setkání výborů Evropského parlamentu pro energii a životní prostředí to řekl šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Dodal, že růst cen by neměl narušit ekologickou transformaci Evropy.
Evropská komise dnes s europoslanci podrobně neprobírala reakci českých úřadů na výtky okolo nedostatků v potírání střetu zájmů vládních činitelů. Podrobnosti o aktuální komunikaci mezi Bruselem a Prahou se europoslanci dozví v pátek.
Unijní i české zemědělství se nachází na důležité křižovatce. O tom, do jaké míry se vydá směrem udržitelnosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu, rozhodnou národní strategické plány společné zemědělské politiky i říjnové volby.
Uhelné elektrárny postupně dosluhují a nové bloky jaderných elektráren by měly spatřit světlo světa až v roce 2036. Čím se bude v Česku svítit a topit? Částečnou odpovědí jsou obnovitelné zdroje energie (OZE), které se po letech opět dostávají do popředí.
Digitalizace prostupuje veškeré části společnosti a ekonomiky, včetně samotných aktiv. Digitální aktiva s sebou nesou jak své výhody, tak svá rizika, Evropská unie proto pro kryptoměny a blockchainové technologie nastavuje regulatorní rámec.
Přístup českých samospráv k chytrým řešením je „proč něco měnit, když nám to funguje“. Měly by se naučit s lidmi lépe komunikovat, dobrých příkladů je v Evropě mnoho, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jaroslav Kacer.
Digitální kryptoměny byly dlouhou dobu na okraji zájmů regulátorů, ale s narůstající popularitou a riziky s nimi spojenými se nejeden stát pokouší o nastavení pravidel pro tento dynamický sektor. Na evropském poli se aktuálně dolaďuje nařízení pro kryptoaktiva a další části balíčku pro digitální financování. Co na to říkají experti?
Ochrana svobody slova a soukromí na internetu, omezení cílené on-line reklamy nebo odstraňování nelegálního obsahu. Právě těmito otázkami se již několik měsíců zabývají europoslanci a ministři členských států EU. Co konkrétního chtějí měnit?
