Přes složitou hospodářskou i politickou situaci na Ukrajině funguje od roku 2016 mezi EU a zemí na východě Evropy alespoň částečně smlouva o zóně volného obchodu (DCFTA). Ta se pozitivně odráží na výsledcích českého exportu, který letos po hubených letech opět roste.
Pokud by bylo ve všech fázích potravinového řetězce snazší věnovat někomu potřebnému přebytečné jídlo, pomohlo by to snížit plýtvání. Diskutuje se také o tom, jestli je nutné vyznačovat minimální dobu trvanlivosti.
V EU i dalších částech světa se plýtvá potravinami. Podle odborníků nejlépe pomůže vzdělávání spotřebitelů, přispět však mohou i legislativní změny.
Evropští komisaři se rozhodli přijít s novými nástroji pro ochranu unijního trhu před neférovými čínskými dovozy. Jejich přijetí ale může v EU trvat ještě dlouho.
Ve středu má Komise představit strategii pro čistou mobilitu. Z uniklého návrhu vyplývá, že se připravují nejen nové limity pro emise skleníkových plynů z osobních aut a dodávek, ale i standardy pro spotřebu paliva v náklaďácích. Automobilky upozorňují, že k dekarbonizaci pomohou nejen účinnější auta, ale i lepší infrastruktura nebo poučení řidiči.
Události v EU a jejím okolí dovolenou nemají. Minulý týden přinesl teroristický útok v Nice, pokus o vojenský převrat v Turecku nebo novou britskou premiérku. Co dalšího?
Manipulace s najetými kilometry u ojetých automobilů představuje problém, který trápí celou Evropu. Řešení by se proto mělo hledat na celoevropské úrovni. Europoslanci se kvůli tomu obrátili i na Evropskou komisi a žádají ji, aby představila pravidla pro všechny členské státy EU.
Tzv. žlutá karta, již novým a přísnějším pravidlům z dílny Evropské komisi vystavily národní parlamenty (včetně českého), bude předmětem jednání evropských komisařů a komisařek příští týden. Komise je povinna se postojem parlamentů zabývat a musí se rozhodnout, co s návrhem udělá. Ve hře je i jeho stažení.
Zapracovat na elektronizaci státní správy, více investovat do dopravy a energetické účinnosti nebo usnadnit vzdělávání znevýhodněným dětem. I letos předložila Evropská komise České republice doporučení pro reformy, které mohou posílit její ekonomiku. Co všechno Komise po Česku chce?
V českém průmyslu jsou odvětví, která ještě mají potenciál v úsporách energie. Mohla by nahradit celou výrobní kapacitu novou technologií a vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou a úsporou energií. Proto je škoda, že jsou v operačním programu ministerstva průmyslu omezeny dotace pro velké firmy, říká ředitel Národního centra energetických úspor Jakub Vít. Česko by podle něj jinak mohlo snadněji splnit evropský cíl pro energetickou účinnost, se kterým má jako řada dalších zemí problém.
Evropská komise zveřejnila nový návrh směrnice o vysílání pracovníků v EU, který vyvolal v České republice silnou kritiku, pod tlakem některých členských zemí. „Přestože je iniciátorkou legislativy, řada impulsů vychází od členských států. Komise si obvykle před přijetím návrhu členské státy testuje a v tomto případě si musí být jistá, že pro návrh bude dostatečná podpora v Radě,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU Alena Mastantuono.
Systém modrých karet byl v EU přijat již v roce 2009, ale brzy se ukázalo, že nefunguje. Statistiky hovoří o tom, že využívání systému je nedostatečné – pouze 31 % vysoce kvalifikovaných migrantů do států OECD si jako destinaci zvolilo EU, což znamená, že kvalifikovaní pracovníci volí jiné destinace, které s EU hospodářsky soutěží, píše v komentář česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE).
Z emisního trhu by se mohly stahovat povolenky odpovídající emisím ušetřeným například díky odklonu od uhlí. Navrhuje to parlamentní zpravodaj Ian Duncan, který včera představil svou pozici k revizi ETS. Podporuje také vícestupňový přístup k bezplatnému přidělování povolenek, který by lépe odpovídal tomu, jak jsou jednotlivá průmyslová odvětví ohrožena tzv. únikem uhlíku.
Oběhové hospodářství zajišťuje, že se neplýtvá omezenými zdroji naší planety. Skládkování v něm nemá co dělat, říká v rozhovoru europoslanec Miroslav Poche (ČSSD), který ve výboru pro průmysl pracuje na návrhu nové směrnice o odpadech. Jak předcházet vzniku odpadů a zabránit například plýtvání s potravinami?
Deseti národním parlamentům se nelíbí nová pravidla na vysílání pracovníků, se kterými nedávno přišla Evropská komise. Vystavily jí proto tzv. žlutou kartu, kterou zavedla Lisabonská smlouva. Poslanci ji mohou využít, pokud se obávají, že návrh porušuje pravidla subsidiarity.
V čem spočívá princip oběhového hospodářství a jak správně vyvážit opatření, aby se veškeré materiály v EU využívaly s co největší účinnosti?
Firmy by měly svým pracovníkům, které dočasně vysílají do zahraničí, platit stejnou odměnu, jakou dostávají pracovníci v dané hostitelské zemi. Navrhuje to Evropská komise. Za novou směrnici se staví západoevropské státy, Maďarsko a Polsko jsou naopak proti. Kritika zní i z českých podniků.
Po měsících dohadů mezi ministerstvem průmyslu a ICT firmami o podobě národního plánu, který má definovat strategii Česka při výstavbě internetových sítí nové generace, se situace uklidňuje. Díky vzniku nové pracovní skupiny se totiž začíná zlepšovat komunikace obou stran. Tím však veškerý optimismus končí. Dokumenty, které mají českým domácnost zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu, mají stále závažné trhliny. Firmy se shodují, že hrozba nevyčerpání 14 miliard z evropských dotací je až druhořadý problém. V sázce je totiž mnohem víc.
