Nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) vstupuje v květnu v platnost. Česko by mělo do té doby schválit novelu zákona, která nová evropská pravidla blíže upřesní. Podle ministra v demisi Richarda Brabce se to ale nestihne.
Ačkoliv můžeme od minulého roku volat ze zahraničí za ceny jako bychom byli doma, v opačném směru si připlatíme. Europoslanci proto vyzývají členské státy ke zrušení poplatků za volání do jiných zemí EU. Neznamená to ale podle nich zavedení jednotné sazby. Návrh je součástí kodexu pro elektronické komunikace, který také obsahuje větší využití tísňové linky 112 nebo vysokorychlostní sítě.
Facebook, Twitter a další internetové společnosti by podle Komise měly zvládnout odstranit teroristický obsah již do hodiny od jeho oznámení.
„Česku se evropské peníze čerpat daří,“ tvrdí náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která za koordinaci fondů zodpovídá. „Bohužel se ale potýkáme s negativním mediálním obrazem. Je to škoda, když vezmeme v úvahu, co všechno se už s pomocí evropských peněz podařilo vybudovat a co ještě máme před sebou,“ říká. Problematické oblasti přesto existují.
Nařízení GDPR přináší mnoho novinek, kdo ale dodržoval stávající pravidla, neměl by mít s přechodem na novou legislativu problém. Objevuje se však stále více těch, kteří na GDPR chtějí vydělat. Z toho důvodu straší starosty i podnikatele, kteří platí velké částky za zbytečné analýzy, metodiky a opatření.
Facebook, Twitter a Google+ zpřísňují pravidla. Podle Jourové ale některé z nich stále nezajišťují dostatečnou ochranu svých uživatelů. Nedostatky jsou například v informování spotřebitelů. Přesto Komise některé ze změn vítá. Třeba ty, které umožní Evropanům stěžovat si na internetové firmy doma a nikoliv v USA. Sociální síť Google+ plní evropské předpisy uspokojivě.
Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.
Na nákupy po internetu v rámci Evropské unie se již nebude vztahovat takzvaná zeměpisná blokace – tedy krok, kdy internetová stránka zablokuje nebo automaticky přesměruje zákazníky na jiný web z důvodu jejich státní příslušnosti, místa bydliště nebo dočasného pobytu.
Chorvaté vědí, co to znamená nesmět cestovat a být omezován politickým režimem, o to víc si dnes váží demokracie, prohlásil dnes chorvatský premiér Andrej Plenković.
Online nákupy ze zahraničí budou snazší. Ceny za dodání zboží mají být spravedlivé, spotřebitelé si budou moci lépe vybrat, od jaké poštovní či doručovací firmy chtějí zásilku dodat. Pomůže jim celounijní web. Dohled nad doručovatelskými společnostmi bude důkladnější díky posílení role národních regulačních orgánů. Získají tím i prodejci.
Evropské nařízení o ochraně osobních dat je strašákem pro firmy i obce. Panika je ale zbytečná, podnikatelé a veřejná správa by si hlavně měli zjistit, zda a jak se jich nová pravidla týkají. Česko má navíc tendenci chovat se „bruselštěji než Brusel“.
Podvodníci vyperou jen v rámci Evropské unie každým rokem přes sto miliard eur. To odpovídá 0,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) celé Evropské unie.
Nelegální obsah na internetu mizí rychleji než dříve, a to i do čtyřiadvaceti hodin od jeho nahlášení. Mažou se vzkazy k zabíjení, výzvy k fyzickému násilí a také výhrůžky, které by mohly inspirovat ostatní lidi.
Specialisté mají dodávat podklady pro úvahy o všech otázkách souvisejících s šířením fake news v tradičních i sociálních médiích. Mají doporučit, jak zvládnout výzvy, které v sociální i politické oblasti tento fenomén přináší.
Internetové společnosti mají za úkol odstranit nelegální obsah na svých stránkách. Nevědí si však rady s tím, jak určit hranici mezi porušováním zákona a právem na svobodu projevu. Požádaly proto Komisi o ujasnění.
Íránské ozbrojené síly tvrdí, že se jim podařilo uklidnit nepokoje. Situace v Teheránu je však nadále napjatá, sociální sítě čelí zákazům a studenti zůstávají ve vězení. Brusel má proto v plánu pozvat si „na kobereček“ íránského ministra zahraničí.
Radě EU od 1. ledna předsedá Bulharsko. Jeho mottem je „V jednotě je síla“ a během svého mandátu se bude zabývat nerovnostmi mezi evropskými regiony, přístupem mladých lidí ke vzdělávání, ale také svými západními sousedy.
Cílem projektu EU-SysFlex, který odstartoval v listopadu, je připravit elektrický systém na zvládnutí více než 50procentního podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
