Koronavirová krize výrazně zvýšila množství práce z domova. Evropský parlament nyní schválil usnesení, podle kterého by lidé na homeoffice měli mít právo se od své práce odpojit a mít někdy volno.
Provozovatelé sociálních sítí by se v příštím půlroce měli zaměřit na boj s dezinformacemi kolem očkování proti covidu-19. Facebook, Twitter, Google a další velké internetové firmy k tomu dnes vyzvala Evropská komise.
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
S místopředsedou Evropského parlamentu Marcelem Kolajou (Piráti, Greens/EFA) redakce EURACTIV.cz hovořila o vlivu sociálních sítí i revoluční snaze EU o jejich regulaci. „O tom, co je nelegální musí rozhodovat nezávislé a nestranné soudy,“ říká.
Země EU postupují odlišnou rychlostí v zabezpečení telekomunikačních sítí nové generace, a odchylují se tak od požadavků Evropské komise. Upozornil na to Evropský účetní dvůr.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová byla nedávným útokem na Kapitol ve Washingtonu šokována. Rakouskému deníku Der Standard řekla, že něco podobného se může stát i v Evropě.
Slovenská vláda klade v plánu obnovy v oblasti digitalizace důraz na státní IT. Soukromé společnosti, zasažené koronavirovou krizí, se však ptají, jak bude vypadat podpora průmyslu, který v digitalizaci zaostává. Vládě postupně představují vlastní návrhy.
V roce 2021 bude maďarská vláda muset najít způsob, jak postavit ekonomiku zpět na nohy. Investovat by měla zejména do lidí, veřejných služeb i podnikatelského prostředí včetně digitální infrastruktury, píše Daniel Prinz z Harvard University.
V Bruselu se blíží ke konci legislativní proces, který se týká nových pravidel proti šíření teroristického obsahu na internetu. V pondělí večer s novou legislativou vyslovil souhlas i klíčový výbor pro občanské svobody (LIBE).
Nezávislá média jsou nedílnou součástí demokraticky fungující společnosti. Jejich úkolem je poskytovat veřejnosti důvěryhodné informace, na základě kterých se pak může rozhodovat – ať už u volebních uren, tak i ve svých každodenních životech.
Po roce 2020 nemůže nikdo pochybovat o tom, že digitální agenda patří mezi největší priority EU. Na stole letos přistála celá řada klíčových návrhů.
Co bude hýbat Evropou v roce 2021? Přinášíme výběr redakce klíčových témat: vakcína proti covid-19, vztahy EU a Británie, unijní zahraniční politika, ale i klimatické a digitální regulace.
Nový Akční plán pro demokracii z dílny Evropské komise odpovídá na otázku, jak by se měla Evropská unie vypořádat s výzvami, kterým v současnosti demokracie čelí. Ty jsou v dnešním digitalizovaném světě úzce spjaty s děním v online prostoru. Jak lze bránit demokracii v digitální éře?
Evropská komise představila dlouho očekávaný balíček dvou návrhů nařízení, které mají ambici změnit pravidla na internetu pro příští dekády.
Na konferenci Media4Europe v Europe’s Media Lab (Nadace EURACTIV) v Bruselu byly vyhlášeny výsledky programu Stars4Media. Tento projekt,…
Koncept evropské přidané hodnoty se nejvíce spojuje s projekty, které jsou spolufinancovány z EU, a mají tak přispívat nejen k lokálním potřebám, ale také k evropským cílům. Měřit přínos vynaložených prostředků však není zrovna jednoduchý úkol.
Riziko zneužití umělé inteligence je vysoké. Regulační rámec musí rizika eliminovat, nebo na ně alespoň upozornit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík.
ČSSD nesouhlasí s aktuální podobou Národního plánu obnovy, v jehož rámci má Evropská unie pomoci restartu českého hospodářství po koronavirové krizi 182 miliardami korun.
