Nabíječka by měla jít od poloviny roku 2024 použít na přenosná elektronická zařízení, jako jsou tablety, fotoaparáty, sluchátka, reproduktory a herní konzole. Europoslanci ale chtějí do legislativy, která se právě rodí v Bruselu, vložit daleko širší seznam zařízení.
Digitální transformace musí být přínosem pro každého. Alespoň to vyplývá z deklarace o digitálních právech a zásadách z pera Evropské komise. Všichni Evropané by podle ní měli mít právo na digitální vzdělávání, rychlý a bezpečný internet či digitální veřejné služby.
Aby byla Evropa samostatnější, musí diverzifikovat své dodavatelské řetězce, udržovat strategická spojenectví a také pěstovat v oblasti obrany více podnikatelsky orientované prostředí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz výzkumnice Raluca Csernatoni.
Evropa dál čelí válečným dezinformacím. O jejich vyvracení se snaží nezávislá média, která se ale často potýkají s nedostatkem financí. Hladoví zejména kvůli přesunu inzerce, jejíž náklady se ze 70 až 80 procent přeorientovaly na platformy, jako je Facebook.
Kyberútoky jsou stále častější. Evropské firmy a instituce proto hledají jakékoliv slabiny ve svých IT systémech, které by hackeři mohli zneužít. Česko, Německo a další státy poukazují například na antivirové programy z Ruska.
Zástupci členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu se shodli na závěrečné podobě Aktu o digitálních trzích. Nová pravidla mají zlepšit chování velkých internetových firem. Platit by měla od začátku příštího roku.
Unijní sankce mají skuliny. Nejčastěji se mluví o transakcích v kryptoměnách. Evropská komise se na ně chce více zaměřit. Účinné páky na kryptosvět však Bruselu stále chybí. To se má změnit.
EU minulý týden zakázala vysílání ruské státní stanice Russia Today a šíření obsahu serveru Sputnik. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem. Je smutné, že jsi to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ zní od expertů.
Ukrajina se stala epicentrem ruských kybernetických operací. EU proto vyslala na pomoc do země elitní kyberbezpečnostní jednotku. A Evropský parlament chce v reakci na konflikt posílit také ochranu vlastního digitálního prostoru.
Digitální doba a sdílená ekonomika přinesla nové pracovní příležitosti a ulice evropských měst zaplnili řidiči a kurýři on-line firem. Podle Bruselu je třeba lidem pracujícím pro tyto digitální platformy zajistit podmínky a práva odpovídající jejich reálné práci.
Evropská unie se obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO) kvůli sporu o telekomunikační patenty s Čínou. Podle jejího názoru Čína dostatečně nechrání patenty evropských společností na telekomunikační technologie.
Dezinformace hýbou veřejnými debatami napříč Evropou. Boj proti rychle šířícím se mýtům a lžím na internetu proto probíhá na několika frontách, od komplexních digitálních aktů na úrovni EU až po dobrovolné iniciativy. Mezi nejangažovanější kybernetické aktivisty patří tzv. elfové.
Evropská unie vytvoří fondy, které budou mít k dispozici miliardy eur a které budou investovat v odvětví vyspělých technologií, aby tak mohla lépe konkurovat technologickým obrům z Asie a z Ameriky.
V Pekingu dnes začínají kritizované zimní olympijské hry. Přestože europoslanci vyzvali k jejich bojkotu, státy EU se neshodly. Sportovci mezitím řeší rébus, jak si olympiádu užít a podat co nejlepší výkony, když jim za zády číhá „velký čínský bratr“.
Práva uživatelů digitálních technologií a jejich svobodná volba budou klíčovými zásadami digitální transformace společnosti, vyplývá z návrhu deklarace o digitálních právech, které dnes jako celosvětově první podobný dokument zveřejnila Evropská komise.
Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) dnes s eurokomisařkou Margrethe Vestagerovou diskutoval o prioritách českého předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině roku, elektronické identitě, kybernetické bezpečnosti nebo transatlantické spolupráci.
Evropský parlament velkou většinou schválil svou pozici k zásadní evropské legislativě, aktu o digitálních službách, který má přinést bezpečnější a férovější on-line prostředí. Europoslanci do původního návrhu Evropské komise prosadili nemálo změn. Jaké to jsou?
Umělá inteligence pomáhá společnosti řešit problémy na poli dopravy, energetiky, zdravotnictví či bezpečnosti. S jejím rozvojem a uplatněním se však pojí rizikové technologie, jako je například rozpoznávání obličejů. Jakým způsobem by to měla řešit evropská regulace? Sledujte debatu serveru EURACTIV.cz.
