Spojené státy, Evropská unie, Británie a Kanada dnes oznámily nové sankce vůči Bělorusku. Režim tamního vůdce Alexandra Lukašenka viní z opakovaného porušování lidských práv a organizování migrace do EU, píše agentura AFP. Minsk slíbil odpovědět vlastními opatřeními.
Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, který dnes Komise představila, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé.
Na 150 migrantů se v noci na dnešek neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla dnes polská hraniční stráž.
Polsko na pomezí s Běloruskem brání hranice celé Evropské unie, pokud by důrazně nezakročilo a pokud by EU selhala, mohly by se pokusit do Evropy přijít až stovky milionů migrantů. V rozhovoru s německým bulvárním deníkem Bild to prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki.
Státy EU se dnes v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Pátý soubor postihů se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu.
Litva, Lotyšsko a Estonsko dnes obvinily běloruský režim z toho, že nutí migranty, aby ilegálně pronikli přes hranice do Evropské unie. Ve společném prohlášení podle agentury Reuters v této souvislosti zdůraznili, že Lukašenko musí nést zodpovědnost za obchodování s lidmi.
Evropská unie směřuje k migrační politice „zavřených dveří“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Marta Górczyńska. Striktní přístup a stavění plotů na hranicích ale nejsou řešením migrace do Evropy a současná krize na bělorusko-polských hranicích může vést k humanitární katastrofě, dodává.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes pohrozil tvrdou odplatou za jakékoliv nové sankce Evropské unie proti Minsku. Ve hře je podle něj i přerušení tranzitu ruského zemního plynu a přepravy dalšího zboží přes Bělorusko. EU se chystá postihnout Lukašenkův režim za vyostřování migrační krize na hranicích s Polskem a pobaltskými státy.
Litevská pohraniční stráž dnes oznámila, že v noci na dnešek zabránila skupině asi 35 migrantů nelegálně překročit bělorusko-litevské hranice. Náčelník pohraničníků Rustamas Liubajevas řekl litevské televizi LRT, že pohraničníci situaci sledují.
Počínání režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka při vyvolání migrační krize na hranicích EU dnes ve Varšavě odsoudili polský premiér Mateusz Morawiecki a předseda Evropské rady Charles Michel.
Situace na hranicích mezi Běloruskem a Polskem se vyostřuje. Začal dosud největší pokus o hromadný násilný vstup na území Polska, prohlásil dnes mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb.
O možném rozšíření sankcí proti běloruskému režimu jednali dnes ministři zahraničí zemí EU. Některé státy se snaží prosadit, aby společnosti z unijních zemí přestaly pronajímat běloruským aerolinkám letadla, v nichž do Běloruska putují migranti z asijských a blízkovýchodních zemí.
Polsko, Litva a deset dalších zemí východního křídla Evropské unie včetně Česka požadují, aby evropský blok usnadnil stavbu hraničních bariér bránících ve vstupu nelegálním migrantům a platil je ze společného rozpočtu.
I když jsou vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem špatné a s odchodem Angely Merkelové by se mohly ještě zhoršit, nelze popřít, že Evropa zemi prezidenta Erdogana potřebuje. Novou společnou výzvou bude migrace z Afghánistánu.
Většině nelegálních migrantů, kteří se do Evropy dostali v krizových letech 2015 a 2016, zařídili cestu pašeráci. I když se situace zlepšila, tzv. převaděčství stále představuje velký humanitární a bezpečnostní problém.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes navštívil Českou republiku. S českým premiérem Andrejem Babišem spolu jednali o migraci, hospodářské spolupráci nebo systému EU ETS. Právě obchodování s emisními povolenkami chtějí společně řešit na evropské úrovni.
Předsedkyně Evropské komise dnes v Evropském parlamentu ve Štrasburku pronesla tradiční projev o stavu Unie, ve kterém představila výhled EU pro následující rok. Řeč přišla pochopitelně na koronavirovou pandemii, ale také na budoucnost evropské obrany nebo ochranu unijních hodnot.
Evropská unie hodlá ochránit co největší počet Afghánců, nechce však dát podnět k tomu, aby ve velkém zamířili do Evropy. Během diskuse s poslanci Evropského parlamentu to dnes prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož bude sedmadvacítka vyjednávat s Tálibánem i o dodržování lidských práv.
