5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Vztahy Turecka a Rakouska jsou po minulém týdnu na bodu mrazu. Belgii zasáhl teroristický útok. Co dalšího se v Evropě dělo v posledních sedmi dnech?
Vztahy Turecka a Rakouska jsou po minulém týdnu na bodu mrazu. Belgii zasáhl teroristický útok. Co dalšího se v Evropě dělo v posledních sedmi dnech?
Tón vyjednávání v Evropě se stává tvrdším. Je to dobře, protože to znamená, že jsme se dostali za pouhé diplomatické řeči a formujeme každodenní životy občanů, říká v rozhovoru pro Euroskop Peter Ptassek, zástupce generálního ředitele pro evropské záležitosti na Ministerstvu zahraničí Spolkové republiky Německo.
Pokud Turecko přestane dodržovat dohodu s EU, která v posledních měsících výrazně snížila počet příchozích migrantů do Evropy, musí mít Unie záložní plán, ozývá se z Řecka.
Firmy dlouho volaly po tom, aby vláda uvolnila vízovou politiku a umožnila přísun pracovních sil ze zahraničí. České firmy nejvíce stojí o Ukrajince či Vietnamce. Na středečním jednání kabinet – i přes odpor odborů – vyšel vstříc a rozšířil projekt zaměstnávání Ukrajinců o nízko a středně kvalifikované pracovníky. Pro vládu může být přijímání migrantů z Ukrajiny i argumentem, proč odmítat uprchlíky z dalších zemí.
[View the story „5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout“ on Storify]
V souvislosti s personálními čistkami, které turecký prezident Recep Erdogan zahájil po nepovedeném převratu v polovině července, jsou vztahy mezi EU a Ankarou napjaté. Ve včerejším rozhovoru evropské státy obvinil, že neplní sliby z dohody uzavřené za účelem snížení příchodu běženců do Evropy.
Události v EU a jejím okolí dovolenou nemají. Minulý týden přinesl teroristický útok v Nice, pokus o vojenský převrat v Turecku nebo novou britskou premiérku. Co dalšího?
Po loňských útocích v Paříži a letošních atentátech v Bruselu zasáhl Evropu další teroristický čin, tentokrát ve francouzském Nice. Lidé na sociálních sítích debatují o tom, jestli lze spojovat terorismus a víru, nebo jak se má EU postavit k imigraci.
Dohoda o uprchlících, kterou uzavřela EU s Tureckem, znamená posun ve vzájemných vztazích, rozšiřovací proces ale v žádném případě nenahradí. Většina společnosti nadále podporuje snahy Ankary vstoupit do EU, v reálný výsledek ale věří jen 20 % obyvatelstva. V rozhovoru pro EurActiv to uvedl turecký analytik se specializací na vztahy EU-Turecko Sinan Ülgen, který momentálně působí v Center for Economics and Foreign Policy Studies (EDAM) v Istanbulu. Ülgen v minulosti působil v diplomatických službách a osobně se účastnil jednání EU s Tureckem o možném přistoupení.
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) Evropského parlamentu včera přijal oficiální pozici pro další vyjednávání směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní, kterou Komise navrhla po listopadových teroristických útocích v Paříži. Směrnice vyvolává v řadě zemí včetně Česka bouřlivé reakce, k plánu Komise se tak sešlo na 900 pozměňovacích návrhů, o kterých poslanci včera hlasovali. A jaké pasáže výbor z návrhu vyhodil?
Evropská komise dnes představila návrhy na dokončení společného azylového systému, jehož částečnou reformu předložila už začátkem května. Dnešní opatření mají zajistit, aby byly podmínky udělování žádostí o azyl ve všech zemích EU stejné. Běženci si tak nebudou moci lehce vybírat, v jaké zemi EU chtějí pobývat. Pokud osoba s nárokem na ochranu nebude s úřady státu, kde získala azyl, spolupracovat, budou ji čekat postihy.
Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?
Hnutí ANO, které je členem vládní koalice, se příliš soustředí na domácí politiku, kterou vnímá bez patřičných souvislostí a propojenosti České republiky s Evropou a EU. Takový přístup může být podle poslankyně Kristýny Zelienkové (ANO) nebezpečný. Doba si žádá strategické uvažování a aktivní účast. „Oslabená EU rovná se oslabená Česká republika, a to v každodenním životě všech lidí,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv.
Češi pobývající během květnových voleb v zahraničí, nebudou moc volit z české kandidátky pro eurovolby, brání jim v tom stávající znění volebního zákona. Pokud se nicméně budou nacházet na území EU, budou moci vybírat z kandidátky dané země. Podle specialisty na volební právo Marka Antoše ale nejde o protiústavní situaci, ze zahraničí nejde volit také například v komunálních či senátních volbách, upozorňuje.
Minulý pátek ministři vnitra deseti evropských zemí potvrdili, že by se od 1. ledna příštího roku měl schengenský prostor rozšířit o osm nových států včetně Česka. Až se tak stane, oddechne si bezpochyby mnoho z nás.
Tereza Šupová z Lidových novin se v Respektu zabývá kritikou korupce v Bulharsku a Rumunsku ze strany Evropské unie. Je situace v těchto zemích ale skutečně o tolik horší než v jiných nových členských zemích?
Luboš Palata se v Respektu zabývá otázkou, co bude rozšíření Schengenského prostoru k 1. lednu 2008 znamenat pro často napjaté vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem.