Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu chce projednat návrh, který má výrazně omezit financování teroristických organizací ze zahraničních zdrojů. Cílí hlavně na konkrétní opatření proti praní špinavých peněz a lepší sdílení informací. Zastavení toku financí od zahraničních sponzorů může být klíčové i k poražení džihádistické organizace Islámský stát.
Evropská unie chce bojovat s daňovými úniky, které se odehrávají ve vzdálených přímořských zemích, jako jsou Bermudy či Bahamy. Do daňových afér jsou však zapleteny i samotné evropské země včetně Nizozemska či Lucemburska.
Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.
V další části seriálu „Uprchlíci a migrace: Dojmy a pojmy“, píše Zuzana Števulová o tom, co je podmínkou k tomu, aby se člověk stal z právního hlediska uprchlíkem.
Evropská unie získá novou zbraň proti čínskému dumpingu. Čínští obchodníci dovážejí do Evropy výrazně levné zboží,…
Může Česko reálně ovlivnit přijímání evropských regulací? Nebo všechno rozhodnou velké členské země? Změní se pohled na Českou republiku, když bude mít trestně stíhaného premiéra? O těchto a dalších věcech jsme mluvili s Michaelem Gahlerem, německým lidoveckým europoslancem, který se dlouhodobě zabývá děním ve střední a východní Evropě.
Největší část peněz půjde na růst a tvorbu pracovních míst, strategické investice a konvergenci.
Díky nové metodologii výpočtu antidumpingových opatření bude mít EU lepší obranu proti levným čínským dovozům, které ohrožují například oceláře. „Pozdě, ale přece, chtělo by se říci. Je ovšem zřejmé, že i tuto novou metodu Čína napadne u WTO a je proto třeba nadále celou situaci bedlivě sledovat,“ píše ve svém komentáři europoslanec ODS Jan Zahradil.
Celoevropské tísňové volání 112 známe asi všichni. Europoslanci však mají s touto linkou velké plány. V budoucnu by se nám tak mohlo stát, že nám od „sto dvanáctky“ přijde SMS zpráva varující před hrozící katastrofou či teroristickým útokem. Už od dubna pak na tuto linku bude v případě nehody povinně a hlavně automaticky volat každé nové auto.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Athénám se nelíbí, že jogurty vyrobené v Česku jsou označovány jako „řecké“. S problémem se již před rokem obrátily na Evropskou komisi, která jim dala za pravdu. Řecké jogurty, které nejsou z Řecka, jsou však stále na českých pultech a ČR trvá na svém – o klamání spotřebitele podle ní nejde.
Evropskou komisi čeká v příštích měsících tuhý boj za prosazení ambiciózní reformy telekomunikací v EU. O její podobě před nedávnem začal jednat i Evropský parlament a Rada EU a prozatím se zdá, že Komise bude muset své názory přehodnotit. Členským státům se nelíbí zejména snahy o větší centralizaci. Europoslanci zase chtějí více výhod pro spotřebitele.
Ministři členských zemí se dnes odhodlali k dalšímu kroku v posilování společné obrany a zajišťování bezpečnosti v EU. Česko se podpisem PESCO zavázalo například k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu a dále se bude podílet na projektech zaměřených na „děravé“ oblasti evropské obrany.
Ještě před několika lety se Česko učilo od jiných evropských zemí, jaká opatření zavést v kyberbezpečnosti. Nyní pořádá školení, kde čeští experti sami radí – například svým kolegům z Balkánu. Zaznívá ale i kritika. Česku podle analytika Tomáše Rezka chybí IT odborníci ve státní správě.
Mobilní telefony, notebooky, tablety, domácí spotřebiče… Jak často je v dnešní době měníme? Pokud se dříve něco porouchalo, jednoduše se to opravilo. Lidé o své věci víc dbali a pořízení nových odkládali, jak jen to šlo. Jaké má takový model výhody, o tom píší Viktoria Pokorná a Klára Sutlovičová.
Unie si bude lépe hlídat své vnější hranice. Pomůže jí přitom revidovaný Schengenský informační systém, který nejenže sesbírá data o osobách, které mají do EU namířeno, ale také odhalí, zda cizinci nejsou spojení s vyšetřováním teroristických útoků a dalších zločinů.
Až 80 % Romů žije v Evropě pod hranicí chudoby. Podíl mladých Romů, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání, je v Česku šestkrát vyšší než u většinové populace. Nelichotivou situací této menšiny se zabývá europoslankyně Soraya Postová. „Nerespektujeme základní práva Romů a vytlačujeme je na okraj společnosti,“ upozorňuje politička, která je po matce Romka a po otci Židovka.
Sankce, odstřižení od mezinárodních fondů a nebo ztráta důvěry ze strany firem a jednotlivců. Právě takové postihy by mohly v budoucnu hrozit daňovým rájům. Pomoci by mohlo i vytvoření veřejného registru vlastníků společností a svěřenských fondů.
