Úvod / Politika / Aktuálně v EU / RescEU: Jak EU bojuje s přírodními katastrofami, jako je požár na ostrově Rhodos

RescEU: Jak EU bojuje s přírodními katastrofami, jako je požár na ostrově Rhodos

Dávid Pásztor, EURACTIV.cz
25. 7. 2023(aktualizováno 20. 2. 2026)
Boj s lesním požárem podle umělé inteligence. Zdroj: Bing|Požárem zasažené území řeckého ostrova Rhodos. Foto: Copernicus EMS European Commission
Požáru na řeckém ostrovu Rhodos je teď v českých médiích plno, a to oprávněně. Rhodos patří mezi oblíbené dovolenkové destinace Čechů a Řecko sužují největší požáry za poslední desetiletí. Hoří totiž na několika ostrovech i na části pevniny zároveň. Jak upozorňuje web českého ministerstva zahraničí, riziko vzniku požáru je na celém území jihoevropské země, a ve dvou nejnebezpečnějších kategoriích je zhruba polovina Řecka. Už na začátku minulého týdne, i když původně ještě kvůli jiným požárům ve vnitrozemí, Řecko aktivovalo Mechanismus civilní ochrany EU, v rámci kterého do země vyslali svá hasící letadla Francouzi a Italové. Právě italská letadla Canadair přesně před rokem létala nad Českým Švýcarskem, kde pomáhala hasit tuzemský největší požár. První pozemní hasící jednotky následně poslalo Polsko, Slovensko i Rumunsko. V tom čase už s požáry bojovali napříč Řeckem Malťané i Bulhaři, ti však nabídli svou pomoc napřímo kvůli územní blízkosti. Jak tedy funguje mechanizmus rescEU, v rámci kterého si unijní záchranáři pomáhají třeba při rozsáhlých požárech? Server EURACTIV.cz přináší pohled za kulisy unijních mechanismů.

Požárem zasažené území řeckého ostrova Rhodos. Zdroj: Copernicus EMS European Commission, screenshot 25.7., 12:00

Když už vlastní síly nestačí

Zhruba před rokem, dne 23. července 2022 pozdě v noci, podle svého pozdějšího přiznání zapaluje žhář louku nad Hřenskem. Požár začínají svými silami hasit nejprve děčínští hasiči, a to od brzkého rána 24. července. Později přicházejí posily z celého Ústeckého kraje. Po dvou dnech nabízejí pomoc i okolní kraje – svoji techniku i hasiče vysílají krajská velitelství z Liberce, Prahy a Karlových Varů. Již ten den je ale jasné, že to vlastními silami česká strana nezvládne, požár totiž rozfoukává silný vítr. Ráno 26. července zasedá český krizový štáb a žádá o pomoc s hašením požáru evropské země. Nejrychleji reagují Slováci a Poláci – obě země téměř obratem vyslaly své vrtulníky Black Hawk s vodními vaky zavěšenými na laně (tzv. bambi vaky), které národní park hasí deset dní, až do doby, než se daří zamezit dalšímu šíření požáru. V průběhu kritického konce července se k hašení ze vzduchu přidávají i další země, jelikož povětrnostní podmínky rozšiřují požár na zhruba 1600 hektarů. Slovenský hasičský sbor posílá i své pozemní jednotky.
Požár v Českém Švýcarsku souvisí se změnou klimatu, říká analytička. Premiér by měl o problému lépe komunikovat
Na začátku srpna se nad národním parkem střídá celkem 18 vrtulníků a 5 letadel – do té doby v Česku nevídaná kooperace hned několika zemí EU. Kromě zmíněného Polska a Slovenska, pomoc nabídli Italové, Němci a následně i Švédi. Právě neschopnost bojovat se živlem vlastními silami je spouštěcím prvkem mechanismu evropské pomoci. Následně může zasažená země požádat o aktivaci záloh, které jsou od letošního roku rozšířené a více organizované.

Česko nabídlo Řecku to nejlepší, co mohlo

Na konci května letošního roku eurokomisař pro řešení krizí Janez Lenarčič oznámil, že na letošní letní sezónu, kdy se očekávalo extrémně zvýšené množství lesních požárů, výrazně rozšířil evropskou hasičskou flotilu rescEU. Ta teď sdružuje 450 hasičů z jedenácti zemí a 24 hasičských letadel se čtyřmi vrtulníky z deseti zemí. Dosud bylo v rámci mechanismu k dispozici jen několik hasičských týmů a čtyři letadla. Česko do flotily sice neposkytlo lidskou sílu, ale právě dvě hasičské vrtulníky, které byly prověřeny loňským požárem na západě země. Jsou to vrtulníky typu Black Hawk, které mají pod sebou bambi vaky s objemem až 3 000 litrů.
Část této mezinárodní hasičské „jednotky“ je právě teď nasazena v Řecku. Podle informací generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka je aktuálně na hašení požáru v Řecku nasazeno celkem asi 400 hasičů, z čehož je 31 ze Slovenska a 50 z Rumunska. Rychlá přítomnost hasičů za zahraničí na hašení Řecka byla možná právě kvůli umístění mezinárodní jednotky rescEU  hasiči s vlastní technikou jsou strategicky rozmístění v Řecku, Francii a Portugalsku. I přes fakt, že Česko neposkytlo své hasiče do mezinárodní flotily, vedení hasičského sboru je připraveno v případě požadavku řecké strany poslat okamžitě na místo 64 profesionálních hasičů a záchranářů. Vlček popsal proces vyslání v pořadu Interview ČT24. „Evropská komise vyslala na místo vyhodnocovací a koordinační tým, který má na starosti spolupráci mezi místními orgány a zahraničními týmy, které přijíždí na místo. Pokud Řekové požádají, jsme připravení na místo vyjet, ale oni si musí říct kde a kolik lidí potřebují,“ popsal Vlček.
Požáry v Řecku se podařilo zkrotit, hledají se příčiny
V pondělí Vlček nahlásil evropské koordinační skupině připravenou pomoc z Česka. „Chtěli jsme jít trochu napřed. Tým se rozrostl i o záchranáře z Prahy, kteří by poslali jak záchranáře, tak i vozidlo Fénix. Je to i na základě zkušeností z Českého Švýcarska, kdy jsme za tři týdny měli 126 zraněných hasičů,“ dodal Vlček. Fénix je velkokapacitní nákladní záchranka. Je schopna pojmout až dvanáct ležících osob nebo tři plně vybavená nemocniční  lůžka s pacienty. Česko má jen jedno takové vozidlo a používá ho právě při hromadných neštěstích. K lidské síle jsou Češi připravení poslat i 28 kusů techniky. Vyhodnocovací a koordinační tým podle Vlčka nabídku předal do Řecka, nicméně ti ji zatím odmítli.

Evropa požáry nechce jenom hasit

Důležitým prvkem je i prevence vzniku přírodních a humanitárních katastrof. Evropa se může chlubit satelitním projektem Copernicus (viz. screenshot výše v textu), jehož aplikace jsou volně k dispozici na webu Evropské komise. Díky kombinaci různých druhů satelitů (a hlavně jejich zobrazování) dokáže Copernicus ukázat aktuální požáry, a to až na úroveň ohnisek, i spálená území. Může také předpovídat vznik požárů. Díky tomu se může následně Evropa připravit na katastrofy předem.
Pokud se nepřipravíme na vlny veder, tisíce lidí zemřou, varuje evropská agentura
Druhým krokem, který by mohl pomoci zabránit katastrofám větších rozměrů, je akční plán, který Komise připravila po loňské silné sezóně lesních požárů. Kromě sdílení informací, znalostí a správní kapacity o boji s požáry, se Komise zasadila o navýšení prostředků vynakládaných na boj proti požárům. Evropské finanční prostředky budou moci být použity jak na opravu nebo nákup nové hasičské techniky, tak i na její použití a transport. EU přitom ze svého rozpočtu pokryje 75 až 100 % nákladů. Z pohledu evropské koordinace je pak významnou pomocí zmíněný centrální koordinační tým, který funguje od poloviny června do poloviny září non-stop. Ten zajistí, že pokud se situace v Řecku zhorší, tamní se hasiči se mohou spolehnout na pomocné síly připravené v evropských zálohách.