Nová společná zemědělská politika EU plně funguje od letošního roku. Evropské instituce a členské státy si od ní slibovaly zjednodušení administrativních procedur a omezení byrokracie, kterému zemědělci čerpající dotace čelí. Výsledek je však opačný – přibylo kontrol i s nimi spojené administrativy. Zemědělce trápí byrokracie spojená s čerpání evropských zemědělských dotací. Plnění podmínek ani proces žádosti o peníze není jednoduchý úkol, obzvláště to platí pro drobnější farmy, které si nemohou dovolit vyčlenit na administrativu dotací dostatek personálních kapacit.
Zemědělci navíc čelí kontrolám, které ověřují, zda hospodaří v souladu s pravidly a mají na dotace skutečně nárok. Přestože nová společná zemědělská politika EU slibovala omezení byrokratické zátěže, rok od jejího náběhu do praxe jsou zkušenosti spíše opačné. Kontrol je víc než kdy předtím.
Problém přiznává i české ministerstvo zemědělství, které na věc upozornilo na prosincové Radě EU pro zemědělství a rybolov. Ta sdružuje všechny ministry a ministryně zemědělství členských zemí EU.
„Klíčovým tématem je stále míra byrokracie. Oproti slibům, že se sníží počty kontrol, dochází v praxi až k jejich zdvojnásobení, a to je nepřijatelné,“ řekl po jednání v Bruselu 11. prosince ministr zemědělství ČR Marek Výborný (KDU-ČSL) s tím, že vyzval Evropskou komisi k tomu, aby změnila metodiku ke kontrolám.
Výborný o problémech hovořil také s ostatními ministry – jmenovitě s protějšky z Chorvatska, Finska a Řecka. O věci jednal i s německým ministrem zemědělství.
„Mám jednoznačnou podporu. Trápí to nejen zemědělce v České republice, ale v celé Evropě,“ prohlásil v Bruselu ministr Výborný.
Družice nepomohly
Nová zemědělské politika například využívá systém monitoringu zemědělských ploch za pomoci družic, tzv. AMS systém. Jeho zavádění v ČR doprovázely problémy, neboť systém nebyl v čase náběhu reformy do praxe plně dokončený. Očekávání však byla vysoká a opírala se o představu, že osobní kontroly na polích nahradí právě snímky pořízené družicemi.
Nyní se však ukázalo, že se systémem AMS je v praxi problém. Podle ministerstva zemědělství vede současné nastavení AMS k opakovaným kontrolám u vybraných příjemců dotací, což je zátěž nejen pro samotné zemědělce, ale i pro kontrolní orgány.
„Jedním z očekávaných přínosů systému AMS bylo snížení počtu kontrol na místě a obecně kontrolní zátěže. Toto očekávání však nebylo v roce 2023 reálně naplněno a počet kontrol je nyní zhruba dvojnásobný oproti době před zavedením AMS,“ potvrdil Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF), který na svém webu uveřejnil kompletní reakci na dotaz k tématu položený redakcí MF Dnes.
Původně měla být v rámci kontrol ověřována u vybraných žadatelů výměra jednoho až dvou pozemků, což mělo celkem vycházet na zhruba 5 000 kontrolovaných míst. Kontrolovat se mělo plnění podmínek pro udělení dotace na těchto určených lokalitách.
„V průběhu července a srpna 2023 ovšem došlo ze strany Evropské komise k upřesnění nejasně formulovaných ustanovení evropských předpisů týkajících se provádění kontrol a zaslání doplněného a výrazně upraveného metodického dokumentu podrobně popisující výběr ke kontrole a rozsah prováděných kontrol,“ vysvětlil SZIF s tím, že pokud se výklad nezmění, nebude možné počet kontrol snížit.
Nově také vybírá zemědělce ke kontrole přímo Evropská komise, což je podle SZIF v rozporu s původním záměrem nové reformované politiky. Ta měla přenést více odpovědnosti na členské státy a administrativu zjednodušit. Nic takového se však neděje.
Český SZIF se tak připojil k výzvě ostatních platebních agentur z jiných členských států a společně nyní apelují na Evropskou komisi, aby své pokyny revidovala.
„Evropská komise by měla navrhovanou metodiku vylepšit v souladu s povinnostmi stanovenými v nařízení a s ohledem na vhodnou rovnováhu mezi zátěží spojenou s ujištěním a kontrolou,“ dodal SZIF.
Na unijní exekutivu tak budou tlačit jak platební agentury, tak i Rada EU.
