Úvod / Ekonomika / Průmysl a energetika / Radioaktivní odpad jako zdroj surovin? DIAMO se podílí na pilotním evropském projektu

Radioaktivní odpad jako zdroj surovin? DIAMO se podílí na pilotním evropském projektu

© Pixabay

Evropa hledá cestu k soběstačnosti. V oblasti vzácných zemin – surovin klíčových pro výrobu moderních technologií – má však stále značné mezery. Průlom by mohl přinést evropský pilotní projekt SUPREEMO, do kterého je zapojen i státní podnik DIAMO.

Evropa má nedostatek kritických surovin – většinu z nich dováží z Číny, což činí starý kontinent závislý a zranitelný. Evropská unie proto hledá způsoby, jak si alespoň část surovin obstarat jinou cestou.

Svou roli by v tom mohl sehrát i český státní podnik DIAMO. Ten testuje nové způsoby získávání kritických surovin ze starých uranových ložisek a odkališť v České republice.

Podle dosavadních zjištění se sice kritické suroviny v odpadu z minulých těžeb skutečně nacházejí, jejich opětovná těžba je ale většinou příliš nákladná.

DIAMO v současnosti testuje postupy, jak získat vzácné prvky z roztoků po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem. Hlavní práci má odvádět ionexová separační jednotka, která umožňuje separovat požadované vzácné zeminy z původních uranových ložisek za pomocí roztoků iontů.

Zelená transformace Evropy je podle expertek závislá na dovozu z Číny

Další prvky má DIAMO získávat ze rmutu, tedy rozmělněného materiálu vzniklého při úpravě rud, uloženého na odkališti v Dolní Rožínce. Zpracovávat bude také surovinu vytěženou z norského ložiska Fen. Podle státního podniku má být technologie upravena tak, aby mohla autonomně vykonávat své funkce a zároveň byla snadno přemístitelná.

Podle dosavadních zjištění se sice kritické prvky v odpadu z minulých těžeb skutečně nacházejí, jejich opětovná těžba je ale většinou příliš nákladná, a tím pádem i ekonomicky nevýhodná. Jiná situace však nastává při zpracování kameniva ze starých hald, kde vzácné prvky mohou být přidanou hodnotou. Kamenivo se pak může využít například jako stavební kámen pro liniové stavby.

„Další výzkumy využití dále probíhají, “ uvedlo DIAMO.

Jak také podnik popsal redakci, zpracovávaný materiál má „lehce zvýšenou radiaci“. Všechny testy pilotního zařízení proto probíhají v kontrolovaném prostoru pro práci s radioaktivním materiálem. Iniciativa je podle jejich slov bezpečná a pro okolí neškodná.

Zapojení do dalších projektů a budoucí vize

Projekt SUPREEMO není jediným, v němž je podnik DIAMO v souvislosti se získáváním vzácných zemin a kritických surovin zapojen. Dále se také podílí na projektu C-Trace či DYNOSORT financovaných Evropskou unií a iniciativou EIT Raw Materials.

Cílem podniku DIAMO je v evropských aktivitách týkajících se kritických surovin pokračovat i nadále. Už nyní s evropskými i mimoevropskými partnery připravují návrhy konkrétních projektů.

Vzácné zeminy: Strategická slabina Evropy

Podle slov podniku DIAMO čelí Evropská unie obtížnému dilematu. Chce být udržitelná, ale zároveň její legislativa omezuje těžbu surovin, které jsou pro zelenou transformaci nezbytné.

„Na jednu stranu podporujeme tzv. zelenou tranzici, ‚bez uhlíkovou‘ ekonomiku a udržitelné technologie a na druhou stranu omezujeme a bráníme se rozvoji těžebního průmyslu, který s sebou vždy nese dočasné ovlivnění životního prostředí,“ uvedl podnik DIAMO na dotaz serveru Euractiv.cz.

„Dokud nebude tento rozpor vyřešen na všech úrovních společnosti od občanské až po vrcholné evropské orgány, bude zmiňovaný rozvoj postupovat jen obtížně pozorovatelným tempem,“ dodal podnik.

Národní plán pro kritické suroviny

Evropa i Česko si problém nedostatku kritických surovin uvědomují. Česká vláda proto pověřila státní podnik DIAMO ve spolupráci s Českou geologickou službou přípravou Národního plánu výzkumu a průzkumu kritických nerostných surovin. Ten vychází z evropského aktu o kritických surovinách.

Cílem plánu je odhalit a zmapovat potenciální zdroje surovin na českém území. Na mnoha místech terénní průzkumy již probíhají, další se teprve chystají. Shrnutí a vyhodnocení celého plánu je naplánováno na rok 2030.