Rada dnes poprvé diskutovala s Komisí stav právního státu v Polsku

S novou polskou vládou odstartovalo jednání s Komisí o stavu právního státu. Varšava však musí odpovědět na doporučení Komise, řekl dnes zástupcům členských států Timmermans. Česko souhlasí s Komisí, že reforma soudnictví v Polsku je problematická. Maďarsko naopak stojí na straně Poláků. Nástup nové vlády premiéra Mateusze Morawieckého v Polsku přinesl začátek skutečného dialogu mezi Varšavou a Evropskou komisí o stavu právního státu v zemi. Novinářům to po dnešním prvním jednání zemí EU o věci řekl první místopředseda Komise Frans Timmermans. Dodal ale, že dialog je v zásadě užitečný jen ve chvíli, kdy přináší výsledky, a on tak nyní čeká na dokumenty a návrhy z Varšavy, které budou reagovat na poslední prosincovou sérii doporučení Komise. Evropská komise před Vánoci oznámila, že podle jejího názoru by kvůli reformě soudnictví v Polsku mohl být ohrožen právní stát, a obrátila se na členské země Unie, aby její pohled potvrdily. Poprvé tak spustila postup podle článku 7 unijní smlouvy, na jehož konci může být teoreticky Polsko zbaveno hlasovacích práv v Radě EU.

Česko očekává konkrétní výsledky, nesmí být ale kontraproduktivní

Ministři pro evropské záležitosti o věci mluvili poprvé dnes a především si vyslechli Timmermansovo zdůvodnění postupu unijní exekutivy. Český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař po jednání novinářům řekl, že podle zemí bloku je obecně existence postupu zaručujícího garanci vlády práva potřeba. „Závisí na tom nejen fungování vnitřního trhu, ale i justiční spolupráce. V této věci je i ČR toho názoru, že ta procedura je správná,“ poznamenal. Konkrétně v případě Polska se podle něj od nástupu nové vlády uskutečnila řada jednání a další se chystají na počátek března mezi premiérem Morawieckým a šéfem komise Jeanem-Claudem Junckerem. „Opravdu očekáváme nějaké konkrétní výsledky. Řada zemí říkala, že nestačí dialog, že jsou třeba konkrétní návrhy na řešení situace,“ uvedl Chmelař.

Chmelař: Je to samozřejmě politicky citlivá záležitost a my nechceme, aby procedura byla kontraproduktivní a přílišný tlak na Polsko nevedl k opačnému efektu.

Česko podle něj souhlasí s analýzou, že reforma justice v Polsku je problematická. „Ale je to samozřejmě politicky citlivá záležitost a my nechceme, aby procedura byla kontraproduktivní a přílišný tlak na Polsko nevedl k opačnému efektu,“ poznamenal. Timmermans dnes zdůraznil, že Evropská komise v žádném případě nezpochybňuje právo libovolné členské země reorganizovat si domácí soudní systém. „Pro to mohou být samozřejmě velmi dobré důvody. Ale potřeba reformy nesmí být omluvou k posilování politické kontroly na soudní mocí. Soudy musí zůstat nezávislé,“ prohlásil dnes Timmermans.

S ministry členských států jsme řešili stav právního státu v Polsku, jehož nová vláda aktivně vyjednává s Komisí. Situace je klidnější. Věříme, že se vyřeší dialogem.Vláda práva musí být dodržována – už kvůli fungování vnitřního trhu a justiční spolupráci. https://t.co/muuWIfaPrU

— David Král (@CZSecStateEU) February 27, 2018

Varšava musí odpovědět do 20. března, pak budou rozhodovat členské státy

V proceduře, kterou Komise spustila v prosinci tím, že věc předala členským zemím, musí státy nejprve rozhodnout, zda pohled Komise na ohrožení vlády práva v Polsku sdílí. To se nestane hned, nyní země čekají do 20. března na polskou reakci na poslední sadu doporučení Komise. Rozhodnutí by následně mělo padnout většinovým hlasováním poté, co Rada EU zjistí pohled Evropského parlamentu a vyslechne postoj dotčeného státu. Potřeba je souhlas čtyř pětin států, tedy 22 zemí. Následně může Rada EU vydat svá vlastní doporučení k tomu, co by měl stát k ochraně právního státu udělat.Co může potkat Polsko, které mění svůj soudní systém? Více ˃˃˃˃Pak, pokud to navrhne třetina členských států, mohou země rozhodnout, že v Polsku je skutečně vláda práva systematicky porušována. Toto hlasování musí být jednomyslné a Maďarsko opakovaně uvádí, že bude stát na polské straně. Další kroky jsou tak s ohledem na maďarský postoj jen teoretické. Jde především o následné většinové rozhodnutí unijních zemí, že Polsku jsou odebrána některá práva, v první řadě možnost hlasovat v ministerských radách EU.