Úvod / Politika / Aktuálně v EU / Projev o stavu Unie se nesl v duchu Sláva Ukrajině! Čekali jsme víc, zní od českých europoslanců

Projev o stavu Unie se nesl v duchu Sláva Ukrajině! Čekali jsme víc, zní od českých europoslanců

Eva Soukeníková, EURACTIV.cz
14. 9. 2022(aktualizováno 20. 2. 2026)
Ursula von der Leyenová při Projevu o stavu Unie
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve Štrasburku pronesla svůj výroční Projev o stavu Unie. Téměř celý ho věnovala válce na Ukrajině a dopady, které má na Unii. Což umocnilo fakt, že projevu osobně naslouchala ukrajinská první dáma. „Ještě nikdy Parlament nedebatoval o stavu Unie, když na evropském území probíhala válka,“ uvedla svůj projev Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že si všichni dobře pamatují to únorové ráno, kdy zjistili, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu. „Ale od toho momentu se celý kontinent vzedmul k solidaritě s Ukrajinou,“ dodala. Právě válka na Ukrajině nyní určuje směr unijního kormidla víceméně ve všech oblastech. Stala se také ústředním tématem českého předsednictví v Radě EU. A ovlivnila aktuálně nejpalčivější problém, který řeší jak jednotlivé národní vlády, tak Unie jako celek, a to ceny energií. Ty vystoupaly utažením ruských plynových kohoutů i velkou poptávkou elektřiny. „Je to útok na naše energie, na naši ekonomiku, na naše hodnoty a na naši budoucnost. Je to boj autokracie s demokracií,“ pronesla šéfka Komise a dodala, že je přesvědčená o tom, že kuráž a solidarita dokáží to, že Putin selže a Evropa zvítězí. „A dneska má kuráž jméno, a to jméno je Ukrajina,“ řekla von der Leyenová tleskajícímu sálu europoslanců a europoslankyň, komisařů a komisařek, které pro tento den sladily outifity do žluto-modrých barev. Přímo v první řadě poslouchala její projev Olena Zelenská, ukrajinská první dáma. A na Ukrajinu se rovnou ve stejný den předsedkyně Komise vydá na jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle komisních plánů bude Unie v příštích měsících pracovat na tom, aby se Ukrajina stala součástí jednotného evropského trhu a také součástí unijní roamingové zóny. Von der Leyenová také řekla, že na obnovu ukrajinských škol pošle EU 100 miliard eur (asi 2,5 miliardy Kč). Podobně jako u úterního projevu finské premiérky Sanny Marinové, i Ursula von der Leyenová explicitně uznala chybu: „Měli jsme poslouchat unijní hlasy – z Polska, Pobaltí a střední a východní Evropy. Roky nám říkaly, že se Putin jen tak nezastaví“. V projevu dostala velký prostor energetická krize a její řešení. Komise ve stejný den vydává i svůj konkrétní návrh, jak Evropanům zajistit dostupné ceny plynu a elektřiny. Von der Leyenová pak vyzdvihla podporu budoucnosti vodíku jako zdroje energie. V dalších bodech projevu von der Leyenová mluvila o možné reformě unijních smluv. Jeden z výsledků Konference o budoucnosti Evropy už několik týdnů až měsíců rezonuje národními státy i parlamentními frakcemi. Předsedkyně v projevu podpořila svolání Evropského konventu. Zazněla i vůle boje s korupcí a ochrany demokracie. V příštím roce by měla Komise vydat aktualizaci unijního právního rámce pro boj s korupcí. 

„Von der Leyenová není Castro”

„Projev začal tím, co ve mně rezonovalo velmi, a tedy jasnou podporou Ukrajiny, kdy nechceme žádný appeasement, žádné dohody, ale tvrdé reakce,“ hodnotila po několikahodinové diskusi v Parlamentu česká eurokomisařka a místopředsedkyně Komise Věra Jourová (ANO). Jourová se slovy předsedkyně souzněla a shrnula, že vzkaz je podle ní jasný – tedy že je třeba udělat takové konkrétní kroky na národní i evropské úrovni, které Putina zbaví možnosti EU energeticky vydírat a které Unii ekonomicky posílí. Podle zahraničních analytiků jsou ale témata, která Ursula von der Leyenová ve svém projevu nezmínila. Jedním z nich je například celosvětová potravinová krize, kterou však doplnila posléze v reakci na diskusi s europoslanci. Kvůli aktuální energetické krizi také v projevu trochu zapadlo téma klimatické změny. A to přesto, že zaznělo, že Komise finančně podpoří boj s lesními požáry nebo helikoptéry na hašení. Energetickou krizi také ve své podstatě propojila s nutností Green Dealu. Nepřišla ale řeč na snižování emisí skleníkových plynů nebo klimatické cíle. https://update-eu.cz/embed]/ Čeští europoslanci později na tiskovém briefingu zmínili více témat, která jim v proslovu předsedkyně Evropské komise chyběla. „Na můj vkus bych věnovala více pozornosti tomu, jaké jsou dopady energetické krize na samotné občany,“ zmínila europoslankyně Dita Charanzová (ANO, Renew Europe). Podle ní zazněla vzletná slova, která se často nesetkávají s možností realizace, a to například v tématu harmonizace daní mezi středními a malými podniky. „Chyběl mi apel na sociální soudružnost, ačkoliv v jednotlivých návrzích vidím určité sociální aspekty, jako například nová pracovní místa,“ řekla europoslankyně Radka Maxová (nez., S&D). Spíše pochvalně projev hodnotili europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) a Marcel Kolaja (Piráti, Greens/EFA). Druhý zmiňovaný ale dodal, že mu v projevu chyběla explicitní podpora hojně diskutované reformy, kdy by členské země v některých otázkách měly přistoupit na většinové hlasování a vzdát se veta, které platí dnes. Zcela opoziční k dopolednímu vystoupení Ursuly von der Leyenové byli europoslanci Jan Zahradil (ODS, ECR) a Kateřina Konečná (KSČM, GUE-NGL ). „Nejsem její fanoušek. Její proslovy jsou nudné a patetické. Ale ten dnešní patřil k těm o něco lepším. Ale například vodík je pro mě utopie budoucnosti a naše frakce nepodporuje závěry Konference o budoucnosti Evropy,“ dodal Zahradil. „Dnes jsem od Projevu o stavu Unie čekala víc,“ komentovala europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP). Politička čekala, že bude předsedkyně EK daleko konkrétnější v řešení energetické krize. V projevu jí také zcela chybělo téma zemědělství.  Tento komentář byl publikován s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.