Česká republika za 20 let členství v Evropské unii opakovaně dokázala, že je ostatním členským státům poctivým a spolehlivým partnerem. V projevu na dnešní konferenci 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj dokázalo, že se umí zachovat správně v krizích a je připraveno pomáhat solidárně slabším. Členství v EU podle něj zároveň Česku přináší dlouhodobou prosperitu, je výhodné i z ekonomického hlediska. ČR do EU vstoupila 1. května 2004.
Česko podle Fialy tvoří Evropu od nepaměti, podepsala se na něm ale zkušenost z druhé poloviny 20. století, kdy se ocitlo mezi sovětskými satelity. Je třeba si uvědomit, že Česko mohlo začít navazovat vztahy s evropskými společenstvími až po sametové revoluci, míní. Zároveň se ale vyvíjela EU. I historické zkušenosti podle ministerského předsedy mohly vést k tomu, že se v ČR objevily tendence zaujímat k EU vyhrocené postoje.
„Někteří představitelé českého státu se soustředili jen na to, aby nekonstruktivně blokovali všechny možné návrhy, což vedlo k tomu, že se ničeho podstatného nedařilo dosáhnout. To u některých lidí prohlubovalo nespokojenost,“ podotkl.
Dnes je tomu podle Fialy jinak. Česko se naučilo působit v Unii jako sebevědomý středně velký stát. „Rozumíme mnohem více než před 20 lety tomu, že EU není ani dokonalá, ani to není nutné zlo. Že EU je taková, jakou si ji uděláme, a že my máme výraznou možnost do toho, jaká EU bude, zasahovat,“ uvedl.
ČR opakovaně dokázala, že je ostatním státům poctivým a spolehlivým partnerem, míní. „Dokázali jsme, že se umíme zachovat správně v krizích, že jsme připraveni pomáhat solidárně slabším. Myslím, že obě tyto skutečnosti jsou dobře vidět právě dnes, kdy se EU a celá Evropa musí vyrovnávat s důsledky ruské agrese na Ukrajině, tedy s válkou blízko našich hranic,“ řekl premiér.
Za velmi důležitý milník považuje předloňské předsednictví v Radě EU. „V té době jsme byli členem Unie 18 let. Můžeme říct, že jsme jakýmsi způsobem složili maturitu, zkoušku dospělosti, a že jsme ji složili velmi úspěšně,“ konstatoval Fiala. V úspěších podle něj Česko pokračuje i dnes, daří se mu více než dříve prosazovat kandidáty na klíčová místa v evropských institucích či utvářet funkční zájmové koalice se státy s podobnými zájmy.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) při zahájení konference poznamenal, že výročí 20 let v EU a 25 let v NATO je připomínkou toho, že Česko už má jednu dospělou generaci žijící v podmínkách pevného zakotvení země mezi státy demokratického světa. Vnímá přistoupení k EU jako vyjádření ambice aktivně utvářet budoucnost Evropy.
Co EU Česku přinesla
Členství v Evropské unii Česku přináší dlouhodobou prosperitu, je výhodné i z ekonomického hlediska, řekl dále na konference premiér Fiala. Pozitivní vliv toho, že je ČR součástí bloku, je vidět prakticky všude, míní. EU musí být podle Fialy také prostorem, který dokáže obstát v hospodářské soutěži s jinými dynamickými ekonomikami, jako jsou třeba Čína či Spojené státy.
„Členství v Evropské unii nám nepochybně přináší dlouhodobou prosperitu a je výhodné pro Českou republiku i z ekonomického hlediska. Díky našemu přístupu na společný trh roste naše ekonomika a bohatství. Každý den profitujeme z volného pohybu osob, služeb, kapitálu,“ řekl Fiala.
Pozitivní vliv členství v EU je podle něj vidět prakticky všude – v infrastruktuře, ve službách, v ochraně krajiny a kulturního bohatství, v rozvoji regionů. Prosperita členských států je závislá na dvou pilířích – bezpečnosti a konkurenceschopnosti, konstatoval ministerský předseda.
EU si podle Fialy možná v minulosti myslela, že bezpečnost je samozřejmá, tragické události posledních let ale přinesly poučení. Příkladem podle něj může být energetická bezpečnost, kdy státy nyní dobře rozumějí tomu, že se musejí obejít bez surovin z rizikových zemí. To přichází podle Fialy souběžně s transformací směrem k čistější energii. Dohromady se jedná o jeden z nejnáročnějších a nejdůležitějších úkolů, řekl.
Důležité je také starat se o vnitřní i vnější bezpečnost EU, což evropské státy činí rozvojem spolupráce se Severoatlantickou aliancí (NATO), posilováním ochrany schengenské hranice či snahou čelit kybernetickým útokům a rozvíjet kybernetické zabezpečení.
Co se týče konkurenceschopnosti, EU musí být prostorem, který dokáže obstát v soutěži s jinými dynamickými ekonomikami, jako jsou třeba Čína, USA, nebo některé rozvíjející se jako Indie. „Tady musíme přidat, musíme o tom společně mluvit a hledat cesty, jak být v tomto lepší. Naučit se více riskovat, méně regulovat, lépe využívat potenciál, který máme, kapitál, znalosti, lidské zdroje. To všechno, abychom podporovali potřebné inovace a byli ve světové globální konkurenci silnější,“ doplnil.
Fiala také připomněl význam letošních voleb do Evropského parlamentu. Úkolem zodpovědných politiků je podle něj mimo jiné bránit základy unijní spolupráce před populismem a extremismem. Unie se podle něj nesmí rozpadat pod tlakem různých odstředivých sil.
Jourová: Volby rozhodnou, jestli se bude víc tvořit, nebo bořit
Česká republika podle eurokomisařky Věry Jourové začíná po 20 letech v Evropské unii fungovat jako stát, který má ambici a schopnost ovlivňovat evropské dění. Stala se také vysoce atraktivní zemí pro investory. Za přínos vstupu, jehož 20. výročí si letos Česko připomíná, má Jourová také ukončení „divokých devadesátek“. Na konferenci připomenula spolupráci zemí EU v době covidové pandemie, kdy účast země v unii znamenala rovný přístup k vakcínám, či pomoc unijních zemí při likvidaci požáru v Českém Švýcarsku.
Evropské volby v červnu podle Jourové rozhodnou, jestli se v EU bude víc tvořit, ne bořit, zda bude Unie roztříštěnější, což by mohlo vyhovovat Kremlu.
Hlas Česka jako středoevropské země podle Jourové zesílil v EU po invazi Ruska na Ukrajinu. „Naslouchají nám a podle toho se staví do pozic příznivých a jednotných,“ konstatovala s tím, že historická zkušenost Česka musí vést k tomu, aby jeho hlas zněl ještě silněji. Vzpomenula roli EU jako mírového projektu, který jako zázrak vzešel z momentu smíření po obrovské katastrofě druhé světové války, i to, že v posledních letech covid a zvýšení bezpečnostních rizik vedly k tomu, že se země EU včetně Česka začaly více stavět na vlastní nohy v bezpečnostní politice a energetice.
Osobně je Jourová ráda, že ve funkci zažije další posun k „rozumnému termínu“ pro vstup dalších zemí do EU. „Rozšíření vyžaduje odvahu růst a je to historická nutnost,“ uvedla.
