Čeští výrobci si stěžují na připravované zpřísnění regulace krbů a kamen v Evropské unii. Téma se ujalo i v českých médiích, která varovala před dramatickým zdražením. O čem konkrétně se jedná, jak vypadá procedura schvalování a jak může Česko evropskou legislativu ovlivnit? Redakce Euractiv.cz připravila odpovědi na zásadní otázky.
* Aktualizace: Konzultační jednání k tématu plánované na 12. února bylo nakonec odloženo.
Co navrhuje Evropská komise?
Zatím nic.
Evropská komise připravila koncept implementačních aktů – tedy jakýchsi pracovních dokumentů, se kterými vstupuje do konzultací se členskými státy. Nejedná se tedy o oficiální návrh. Dokumenty jsou dva a obsahují přílohy – první se věnuje kotlům na tuhá paliva s výkonem do 1000 kW (kotle na uhlí, dřevo, biomasu), a druhý se zaměřuje na lokální topidla na tuhá paliva do 50 kW (kamna, krby, sporáky).
Dokumenty nicméně předběžně nastiňují nové požadavky pro výrobce kotlů a topidel – například limity pro emise polétavého prachu, organických plynů nebo oxidu uhelnatého. V dokumentu je také uvedeno, že výrobci by měli zajistit dostupné náhradní díly po dobu alespoň deseti let a technické návody pro údržbu. Výrobky by navíc měly mít konstrukci usnadňující jejich recyklaci a opravu.
Další požadavky se týkají efektivity vytápění. Krby, kamna a sporáky by dle dokumentu měly být vybaveny automatickou regulací spalování s připojením k elektronickému řízení a senzorům, které upravují přívod vzduchu dle aktuálního výkonu a zátěže. Dále by měly být propojitelné s termostaty.
Proč chce Evropská komise regulovat krby a kamna?
Dosavadní pravidla nefungují tak, jak by měla.
Dokumenty – předběžné verze návrhů implementačních aktů – navazují na stávající legislativu EU o ekodesignu.
Komise však zjistila, že stávající pravidla nejsou dostatečně efektivní. Krby, kamna a kotle na pevná paliva podle jejích zjištění stále významně přispívají k emisím polétavého prachu a skleníkových plynů. Původní regulace nezlepšila energetickou účinnost a emise dostatečně, což ohrožuje nejen evropské zelené cíle, ale především lidské zdraví.
Komise proto využila možnosti předložit k legislativě implementační akt, čímž ji již dříve pověřily členské státy.
Jak reagují čeští výrobci?
Bijí na poplach.
Hospodářská komora ČR a další organizace, jako je Asociace pro ekologické vytápění dřevem, Klastr Česká peleta či Asociace podniků topenářské techniky, varovaly před negativními dopady, které by mohly zvažovaná opatření přinést.
Topidla by se podle nich mohla zdražit o desítky procent, některá opatření je zároveň technicky nereálné provést a nová legislativa by mohla ohrozit výrobu kamen a krbů v malých a středních podnicích. Pokud by musely být krby a kamna připojeny k termostatu, ztratily by svou dosavadní nezávislost na elektřině – což je pro řadu domácnosti důležité – například pokud chtějí kamna či krb mít na chatě, kde není elektřina zavedena.
Jak reaguje česká vláda?
Chce to řešit.
Česko obdrželo od Evropské komise dokumenty 24. ledna 2025. Ministerstvo průmyslu a obchodu následně kontaktovalo partnery z řad odborné veřejnosti, aby se k textu vyjádřili. Detailní stanovisko by mělo být k dispozici začátkem příštího týdne – jak redakci Euractiv.cz potvrdilo ministerstvo.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček již nicméně oznámil, že Česko se zněním dokumentů nesouhlasí. Experti z ministerstva budou moci o věci jednat s Evropskou komisí – původně se mělo první jednání odehrát 12. února, nakonec se ale odložilo.
Česko dle ministerstva chce, aby regulace odpovídala reálným možnostem výrobců i spotřebitelů. Česká vláda bude požadovat úpravy, které nezpůsobí neúměrné finanční zatížení domácností a firem.
Co se bude dít na konzultačním jednání?
Zástupci Evropské komise se setkají s experty ze členských států, kteří by měli poskytnout Komisi zpětnou vazbu.
Jedná se o konzultaci, nikoli o hlasování či rozhodování o podobě pracovního dokumentu. Na základě zpětné vazby od expertů bude moci Evropská komise na dokumentech dále pracovat a připravovat oficiální návrh implementačního aktu.
Jaký bude další postup?
Evropská komise bude dokumenty konzultovat s experty ze členských států a bude je podle toho upravovat. Následně připraví oficiální návrhy implementačních aktů, o kterých budou zástupci členských států hlasovat – pro přijetí je zapotřebí většina. Před hlasováním budou mít občané, podniky, organizace a další hráči, kteří mají k tématu co říct, možnost poskytnout zpětnou vazbu. Dokumenty budou také zaslány Světové obchodní organizaci.
Pokud zástupci členských států v rámci tzv. komitologie návrh implementačních aktů schválí, Evropská komise je bude moci oficiálně přijmout a publikovat, čímž začnou také platit v praxi. Tento proces může trvat několik týdnů i měsíců.
Kdy by mohla pravidla vstoupit v platnost?
Pokud návrhy projdou schvalovacím procesem, nové požadavky by měly být účinné od 1. července 2027.