Stovky propojených satelitů na nízké oběžné draze Země, které řídí nejlepší mozky Evropy z pražské Palmovky. Kosmický program IRIS², který má za cíl vybudovat nejbezpečnější internetovou a mobilní komunikaci na světě, bude mít na starosti v Praze sídlící agentura. Co to je IRIS² a proč vznikl? A co přinese Česku?
Když Rusko na počátku invaze kybernetickým útokem vyřadilo z provozu satelitní pokrytí Ukrajiny, většina tamních obyvatel ztratila minimálně na chvíli připojení k internetu i mobilní signál.
První záchrana přišla ze strany amerického podnikatele Elona Muska, který „zapnul“ své satelity Starlink i na Ukrajině a poskytl tamním lidem své přijímače, které se nazývají Dishy McFlatface (název je odvozený od jejich tvaru, tedy plochého talíře).
Jak se však ukázalo v průběhu následujícího roku, Musk nebyl nejspolehlivější partner, a pokrytí Ukrajiny svým signálem počátkem letošního roku omezil. Na řadu proto přicházejí alternativy technologie Starlink.
Jednu takovou vyvinula i Evropská unie a nazvala ji IRIS² (Infrastructure for Resilience, Interconnection & Security by Satellites, v českém překladu Satelitní infrastruktura pro odolnost, propojení a bezpečnost). Letos v únoru iniciativu schválil Evropský parlament a svou stoupu v ní má i Česko.
Jak má IRIS² fungovat? V zásadě jde o soustavu několika stovek satelitů, které krouží na nižší oběžné dráze Země, tedy ve výšce 160 až 200 kilometrů. Soustava vytváří jakousi pomyslnou síť signálu, která má dvě výhody oproti běžnému satelitnímu signálu, jaký známe ze současného fungování internetu či telefonních sítí.
První výhodou je lepší dosah signálu i na horších místech, třeba v údolích nebo lesích. Druhým plusem je kvalitnější a eventuálně i levnější technologie, hlavně co se týče provozu. Není totiž potřeba stavět velký počet přijímačů nebo instalovat dlouhou kabeláž.Jak ale upozorňuje ředitel odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu dopravy ČR Václav Kobera, nic z výše popsaného ale zatím není stoprocentní. „V tomto případě je lepší hovořit spíše o pokrytí blížícímu se 100 %. V praxi existují místa, kam se signál bude dostávat obtížně, např. hustě zalesněné hluboké zářezy,“ popisuje Kobera.
Podle něj se plný provoz systému předpokládá nejdříve v roce 2027. „Nicméně je třeba připomenout, že do hry vstupuje celá řada faktorů, které mohou mít na tento termín vliv, protože IRIS² je připravován jako jeden z nejbezpečnějších a nejrobustnějších telekomunikačních systémů na světě,“ dodal.
Kvantové šifrování utajených informací i signál pro venkov
Česko má v tomto ambiciózním projektu hned dvojitý zářez – na počátku vyjednávání IRIS² stál český europoslanec za ODS Evžen Tošenovský a mozek celého systému bude sídlit v Praze, kde již dnes sídlí Evropská agentura pro kosmický program (EUSPA).
Tošenovský se podle svých slov věnuje vesmíru dlouhodobě a v europarlamentu byl jedním ze stínových zpravodajů projektu.
„Za naši skupinu Evropských konzervativců jsem v posledních 14 letech stínoval vše, co se týkalo této oblasti. Musím vysoce ocenit spolupráci se zpravodajem IRIS² Christophem Grudlerem (Renew Europe), stejně jako předtím s kolegou Massimilianem Salinim(EPP), zpravodajem Kosmického programu. Naštěstí, na rozdíl od jiných politik EU není vesmír předmětem ideologického střetu a jednání se vede ve věcné rovině,“ popsal pro redakci Tošenovský.
Počátek myšlenky vybudovat konkurenci Starlinku byl ještě v Kosmickém programu EU přijatém v roce 2021. „Byl tam zahrnut GOVSATCOM (The European Union Governmental Satellite Communications neboli Evropský vládní satelitní komunikační systém) pro využití kapacit členských států pro bezpečnou komunikaci. Především v souvislosti s Muskovým projektem Starlink se mluvilo se o tom, že Evropa nemá vlastní systém pro bezpečný satelitní internet. Paradoxně ruská invaze na Ukrajině potvrdila, že je to skutečně potřeba,“ vysvětlil Tošenovský.
Přesná podoba satelitních systémů zatím není jasná, protože teprve na konci března vyhlásila EUSPA tendr pro dodavatele technologií. Pokud by se přihlásilo i Česko, což je podle Václava Kobery v plánu, bude muset projektu poskytnout velkou výpočtovou kapacitu.„Představa je, že půjde o komplexní systém poskytující spojové služby pro státní (strategické a utajené komunikace) i pro civilní využití s použitím kombinace stávajících programů Galileo a Copernicus a moderních komunikačních družic s použitím kvantové kryptovací techniky,“ popsal redakci ředitel České vesmírné kanceláře Jan Kolář.
„Program je složený ze dvou hlavních komponentů – z šifrované globální komunikace pro veřejný sektor, např. pro diplomatickou službu, nebo naše armádní jednotky na zahraničních misích. A druhý, soukromý, bude provozován soukromými koncesionáři, podobně jako v případě Starlinku,“ dodal europoslanec Tošenovský. Ten také upozorňuje, že satelitní signál z tohoto programu nebude dostupný jen v zemích EU, ale globálně.
Evropské mozky a miliony na Palmovce
Europoslanci návrh vzniku evropského satelitního systému podpořili letos v únoru. Ve stejném období v Praze sídlící EUSPA, která satelitní systém bude obsluhovat, ohlásila své plánované přesunutí do větších prostor na pražské Palmovce. Současná budova v Holešovicích už by po spuštění projektu IRIS² potřebnou kapacitu neměla. Agentura totiž plánuje do konce roku najmout dalších přibližně 140 lidí, a to z celé Unie. Češi se do výběrových řízení mohou přihlásit také.
„Jejich velkou výhodou je fakt, že se kvůli práci v sídlu agentury nebudou muset stěhovat do zahraničí. V současnosti pochází 14 % zaměstnanců EUSPA z ČR, což násobně převyšuje poměr, který tvoří čeští občasné vůči občanům celé EU. Celkově si tedy Češi ve výběrových řízení do EUSPA nevedou špatně,“ konstatoval Kobera z ministerstva dopravy.
Provoz satelitních systémů v Praze přinese kromě pracovních příležitostí i finanční příspěvky. Podle dat EUSPA lze ekonomický přínos vyčíslit na 363 milionů eur jen do roku 2027. Provozování satelitních systému přitom nezasáhne český státní rozpočet, financovaný bude přímo z EU.
„Plánuje se, že na misi EUSPA bude do konce roku 2027 poskytnuta část základních zdrojů v celkové výši 20 milionů eur na provádění klíčových činností v oblasti zdrojů IRIS². Agentura musí ještě uzavřít dohodu o příspěvku s Evropskou komisí na svěřené činnosti, ale je zřejmé, že svěřené činnosti budou v rámci této dohody o příspěvku doprovázet i daný rozpočet,“ reagovala agentura EUSPA na dotaz redakce EURACTIV.cz.
Česká strana zatím počítá minimálně s provozem budov a telekomunikační infrastruktury. Právě v této oblasti by se mohly objevit dodatečné náklady pro stát.
„Náklady ze strany státního rozpočtu by vyžadovalo umístění některé z pozemních infrastruktur v ČR, případně potřeba vyšších objemů telekomunikačních služeb ze strany ČR, než je bude systém poskytovat pro členské státy bezplatně,“ doplnil Kobera, který je zároveň českým delegátem při EUSPA.
Pozor na srážku s vesmírným odpadem
Satelitní systém IRIS² však s sebou nese kromě celé řady výhod i jednu velkou výzvu – potřebu velkého počtu hardwaru, a to nejen na Zemi. Na provoz takového systému bude potřeba až 300 satelitů.
Odborníci v této souvislosti varují před velkým počtem vesmírného odpadu a satelitů na nízké oběžné dráze Země. Některé přístroje, které poletují kolem Země, již nejsou funkční a mohou se srazit s evropskými satelity, a vyřadit je tak z provozu.
„Související problém je globální potřeba domluvy pravidel provozu na nízkých drahách kolem Země. I když IRIS² nepřidá tisíce nových družic, bude i pro jeho fungování důležitá otázka regulace využívaní tohoto prostoru, kde je nebezpečí srážky těles s každým rokem větší,“ potvrdil ředitel České vesmírné kanceláře Kolář.
Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.
Tento text mohl vzniknout pouze díky podpoře našich komunikačních partnerů. Za obsah, který takto vzniká, je odpovědná výhradně redakce Update EU v souladu s redakčními principy, které odpovídají standardům novinářské etiky a redakční nezávislosti.
Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 