Právní stát v EU v roce 2025: Problémy ve střední Evropě přetrvávají

Evropská komise v úterý zveřejnila každoroční zprávu o stavu právního státu v členských zemích EU. Zatímco Maďarsko podle očekávání drží dlouhodobý kurz a nadále pošlapává principy vlády práva, v Polsku Komise zaznamenává dílčí zlepšení. Naopak Slovensko si podle unijní exekutivy pohoršilo, zejména v oblasti dodržování demokratických principů. Česko si vede relativně dobře.Článek byl aktualizován o vyjádření Lenky Bradáčové a Transparency International. Zpráva o stavu právního státu vychází už pošesté, letos poprvé pod taktovkou nové Evropské komise, která vznikla po loňských volbách do Evropského parlamentu. Dokument má sloužit jako včasné varování a nástroj k ochraně demokracie v celé EU. Podle Komise v mnoha členských státech EU existují pozitivní trendy, a to především díky provedeným reformám. „Přestože v některých členských státech přetrvávají problémy a v několika případech je situace vážná, celková angažovanost v tomto procesu zůstává silná,“ uvedla Komise ve svém tiskovém prohlášení. Mnoho unijních států podle unijní exekutivy pokročilo v reformách soudnictví. „Reformy však v některých členských státech postupují pomalejším tempem a v některých případech přetrvávají vážné obavy,“ upozornila. Pokud jde o druhou oblast, kterou výroční zprávy sledují, a sice boj proti korupci – zpráva uvádí, že několik členských států vypracovalo nové protikorupční strategie, nedostatky se ale nadále objevují. Zejména je potřeba přijmout opatření k zajištění účinného vyšetřování, stíhání a konečných odsouzení v případech korupce. Třetí hodnocenou oblastí jsou média. Mnoho členských států podle Komise podniká reformy s cílem posílit nezávislé fungování a financování veřejnoprávních médií a zlepšit spravedlnost a transparentnost přidělování státní reklamy. Jsou nicméně potřeba další opatření, pokud jde o bezpečnost novinářů, nezávislost veřejnoprávních médií i transparentnost vlastnictví médií. Komise ve zprávách dává členským zemím i konkrétní doporučení. Ta z loňské zprávy země EU plně nebo částečně naplnily z 57 %. Stejně jako loni obsahuje letošní zpráva rovněž čtyři kapitoly o vývoji v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku, které se ucházejí o členství v Evropské unii.

Dvořák: ČR dopadla dobře

Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) dopadlo Česko ve Zprávě o právním státě 2025 dobře. Uvedl to na středeční tiskové konferenci. „Česko dopadlo nijak zvlášť překvapivě, ale dobře,“ řekl. Sousední státy tak dobře z hodnocení nevycházejí, uvedl v narážce na kapitoly o Slovensku a Maďarsku. Česko podle zprávy pokročilo v řešení odměňování soudců a ostatních pracovníků soudů a státních zastupitelství, zkrácení řízení či zajištění nezávislého vyšetřování a stíhání korupce ve vysokých patrech. Výsledek ocenila nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Vítám, že aktuální zpráva Evropské komise pozitivně hodnotí změny související s reformou veřejné žaloby,“ sdělila ČTK. Česko také provedlo doporučené změny ve financování veřejnoprávních médií či ke zřízení národní instituce pro lidská práva i část doporučení k doplnění pravidel lobbingu. Žádný pokrok nenastal v krocích k transparentnosti vlastnictví médií či v doplnění pravidel, která by bránila střetu zájmů. Dvořák na tiskové konferenci zopakoval, že se podařilo zajistit reformu státních zastupitelství a přijímají se opatření proti korupci. Mandátový a imunitní výbor Sněmovny schválil první pravidla pro etické jednání poslanců. Ministr zmínil mediální novelu, která podle něj posílila financování a nezávislost řízení veřejnoprávních médií, do volby jejich rad se zapojil Senát a možné je odvolávat jednotlivé radní. Zpráva poukazuje i na rozhodnutí Ústavního soudu, který z procesních důvodů zrušil takzvaný přílepek o střetu zájmů. „To není úplně příjemná záležitost. Je to důsledek, jak fungovala, nebo spíš nefungovala Sněmovna v posledních letech,“ řekl ministr. Podle něj se tak kvůli obstrukcím některé úpravy daly do legislativy dostat jen díky přílepkům k projednávaným normám. Záležitost bude potřeba projednat v příštím volebním období řádně, pokud k tomu bude mít příští Sněmovna vůli, dodal Dvořák. „Zpráva Evropské komise potvrzuje dlouhodobě neřešené problémy Česka v hodnocených oblastech. Pokud se bavíme o pozitivech, jedná se výhradně o dílčí pokroky bez potřebných zásadních systémových změn, které jsou právě tím hlavním klíčem ke zlepšení,“ upozornil David Kotora, ředitel Transparency International ČR. V praxi je podle něj vidět, že sice může být přijata potřebná legislativa, k tomu ale dochází až pod tlakem mezinárodních organizací. „Snahou českých zákonodárců je pak zákony osekat a posléze systematicky nevyčlenit potřebný rozpočet, který by zajistil jejich implementaci a dohled,“ kritizoval Kotora. Systém se tak podle něj dostává pod tlak, a to nejen v oblasti legislativy, ale také u vyšetřování korupčních případů. V Česku je také podle Kotory problém s nízkou politickou integritou, která politikům nebrání v porušování pravidel nebo v útocích na novináře a občanskou společnost. Zároveň podle něj chybí státníci, kteří by se zasazovali o podporu právního státu a omezování korupce. Jako potřebné systémové změny zmínil Kotora například dokončení reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle Štěpána Pecha, šéfa vládního odboru evropské institucionální a právní podpory, se jedno z doporučení Komise týká takzvaného efektu otáčivých dveří. Cílem je zabránit střetu zájmů u státních úředníků, kteří po odchodu z veřejné funkce přecházejí do soukromého sektoru a začnou pro něj lobbovat. Se zprávou se v příštích týdnech seznámí vláda. Debatu kolem dokumentu Dvořák neočekává.

Polsko pomalu napravuje právní stát

Z hlediska právního státu přitahuje pozornost případ Polska. Nová polská vláda Občanské koalice v čele s Donaldem Tuskem, která se ujala moci v roce 2023, si vzala za úkol napravit špatný stav právního státu v zemi po letech vládnutí Práva a spravedlnosti. Nápravu nastínila v tzv. Akčním plánu o právním státu, řada reforem ale dotažena není. Komise Polsku ve zprávě nicméně uznává některé pokroky a hlavně snahu. „Polsko vynaložilo značné úsilí při provádění akčního plánu,“ konstatuje ve zprávě Komise. Jak varují odborníci, v praxi ale na velkou nápravu vlády práva zatím nedošlo. K některým reformám jsou zapotřebí legislativní změny, které blokuje prezident Andrzej Duda a lze čekat, že je bude blokovat i jeho nástupce Karol Nawrocki, jelikož jsou ze stejného politického tábora. To se týká zejména reforem v oblasti justice. V soudnictví Komise ocenila přípravu legislativních změn, plány na změnu struktury Nejvyššího soudu, které mají posílit jeho nezávislost a „výrazný pokrok“ na cestě za oddělením funkce ministra spravedlnosti od funkce státního prokurátora. Komise však nadále vyjadřuje vážné obavy o nezávislost polského Ústavního soudu. Současná vláda jej považuje za nelegitimní kvůli zásahům předchozí vlády Práva a spravedlnosti, která si podle ní soud během justičních reforem podřídila dosazením jí loajálních soudců. Komise také upozornila, že v zemi nadále funguje kontroverzní Národní soudcovská rada, která podle rozhodnutí Soudního dvora EU není nezávislá. Co se týče boje s korupcí, Komise ocenila, že vláda pracuje „na posílení legislativního rámce proti korupci a na zlepšení koordinace mezi vyšetřujícími subjekty“. V Polsku nicméně neexistuje žádná komplexní strategie boje proti korupci a nebyly ani podniknuty žádné další kroky k řešení širokých imunit vrcholných manažerů a doložek o beztrestnosti ani k zavedení pravidel pro lobbování. V zemi také podle zprávy přetrvávají nedostatky pokud jde o financování politických stran. Úřady se touto otázkou ovšem už začínají zabývat, podotýká zpráva. V oblasti médií má pak obavy o jejich nezávislost rozpustit připravovaná legislativa. Podle Komise se také snížilo množství politicky ovlivněného mediálního obsahu, stejně jako šikanózních žalob namířených proti novinářům.

Trest pro Maďarsko je ještě daleko, EU ale přitvrzuje. Česko nevylučuje pokrok v článku 7

Situace v Maďarsku zůstává vážná

V Maďarsku přetrvávají problémy související se soudnictvím, nezávislostí médií či fungováním občanské společnosti. Podle Komise v Maďarsku nadále dochází k nepřiměřenému tlaku na některé soudce a nedošlo k žádnému pokroku v boji proti korupci na vysokých pozicích. Stejně tak klíčové nedostatky přetrvávají v transparentnosti financování politických stran a pod tlakem zůstávají novináři a média. Efektivita soudnictví a digitalizace soudního systému je ale podle unijní exekutivy celkově i nadále na vysoké úrovni. Komise nicméně zmiňuje, že se v Maďarsku snížil počet odsouzení za korupční trestné činy a nedošlo k žádnému pokroku v dosažení solidních výsledků v boji proti korupci na vysokých pozicích. „Přetrvávají klíčové nedostatky, pokud jde o transparentnost financování politických stran a volebních kampaní,“ uvádí také dokument. Nevyřešené zůstaly podle unijní exekutivy i hrozby pro pluralitu médií, na které upozorňovaly již předchozí zprávy o právním státu. „Nebyla přijata ani se neplánují žádná opatření zaměřená na regulaci směrování státní reklamy do médií, na zaručení funkční nezávislosti mediálního úřadu a na zajištění redakční a finanční nezávislosti veřejnoprávních médií,“ píše se ve zprávě. Dokument rovněž kritizuje to, že maďarská vláda nadále hojně využívá své mimořádné pravomoci, což podkopává právní jistotu a ovlivňuje fungování podniků na jednotném trhu. Maďarsko je v současné době jedinou zemí, proti které vede Evropská komise řízení pro porušování principů právního státu podle článku sedm Smlouvy o EU. Pro Budapešť vydala Evropská komise několik doporučení. Země má například zlepšit transparentnost systému přidělování případů u soudů nižších instancí s ohledem na evropské standardy a rovněž se postarat o to, aby soudcům a státním zástupcům byly odměny zvyšovány s ohledem na evropské standardy. Dále jsou třeba zlepšení v oblasti vyšetřování, stíhání a konečných rozsudků v případech korupce na vysoké úrovni. „Je třeba rovněž přijmout opatření k zajištění toho, aby stát a státní společnosti rozdělovaly výdaje na reklamu transparentně,“ uvádí zpráva. Komise vyzývá také k posílení pravidel týkajících se redakční nezávislosti veřejnoprávních médií. Maďarsko by podle Komise rovněž nemělo klást překážky v práci organizací občanské společnosti. Závěry zprávy z dílny Komise už mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács odmítl. „Ve skutečnosti se jedná jen o poslední kapitolu ve snaze Evropské komise rozebrat hlavní výsledky vlád premiéra (Viktora) Orbána a vnutit Maďarsku politickou kontrolu ze zahraničí,“ napsal na síti X.

Slovensko sklidilo kritiku za korupci a situaci v médiích

Na Slovensku přetrvávají problémy, pokud jde o boj proti korupci. Obavy podle Komise způsobuje i zhoršení situace v médiích a tlaku na občanskou společnost. „Systém soudnictví se nadále potýká s problémy, pokud jde o jeho efektivitu, zejména ve správních případech,“ stojí ve zprávě Komise. Za problematickou oblast označuje zejména boj proti korupci. „Několik případů na vysoké úrovni bylo promlčeno nebo překlasifikováno pouze na přestupky. Ukončení specializovaných protikorupčních subjektů (Národní kriminální agentury a Úřadu speciální prokuratury) vedlo ke zpoždění vyšetřování převedených na jiné orgány a k výraznému poklesu počtu vyšetřovaných případů korupce,“ uvádí dokument. Nedostatky zaznamenala unijní exekutiva i v oblasti nezávislosti a plurality médií. „Zrušení předchozího veřejnoprávního vysílání a zřízení nového subjektu nadále vyvolává obavy ohledně autonomie veřejnoprávních médií,“ říká zpráva a dodává, že na Slovensku „nebyla přijata žádná opatření ke zlepšení bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů“. Právě Slovenskem v roce 2018 otřásl případ vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Tlaku podle Evropské komise čelí v zemi i občanská společnost. „Nové povinnosti týkající se podávání zpráv a zveřejňování informací představují pro organizace občanské společnosti dodatečnou zátěž,“ říká dokument. Stejně jako v předchozích letech vyvolává podle Komise obavy „obcházení zapojení zúčastněných stran do procesu tvorby právních předpisů a časté využívání zkráceného legislativního řízení“. Celkově Evropská komise konstatovala, že Slovensko nedosáhlo „žádného pokroku v zajištění účinného a nezávislého vyšetřování a stíhání případů korupce na vysokých pozicích“. Žádný pokrok rovněž nenastal v posílení redakční nezávislosti veřejnoprávních médií ani při vytváření záruk pro zlepšení bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů. Slovenské ministerstvo spravedlnosti ocenilo, že díky intenzivní komunikaci se zástupci Evropské komise je obsah zprávy „o něco korektnější než v loňském roce“. „Přesto je však třeba vyjádřit výhrady vůči některým částem zprávy, protože hodnocení Evropské komise nezohledňuje situaci na Slovensku objektivně,“ uvedlo ministerstvo. „Zprávu o právním státě budeme ještě dále detailně analyzovat a sumarizovat naše kritické postřehy, těší mě ale, že Evropská komise potvrdila intenzitu našeho vzájemného dialogu, jakož i jistý pokrok v plnění doporučení, což se předchozím vládám nepodařilo,“ komentoval dokument státní tajemník slovenského ministerstva spravedlnosti Milan Hodás.

Co je to právní stát? A proč je důležité jej respektovat?