Přátelé koheze se nechtějí vzdát evropských dotací. Šestnáctka států v Praze podepsala deklaraci

Evropská unie se stále nedohodla na podobě nového víceletého finančního rámce, podle kterého se plánují společné výdaje. Využít toho chce skupina 16 států, která plánuje na poslední chvíli společně zatlačit na zachování objemu financí v politice soudržnosti. Plánovaný víceletý finanční rámec Evropské unie pro období 2021–2027 přináší oproti svému předchůdci hned několik změn. Nejviditelnější je změna jeho priorit, do popředí se dostaly oblasti jako migrace, bezpečnost, inovace či životní prostředí. Omezit by se naopak dle návrhu Evropské komise měly peníze na zemědělskou politiku a kohezi, jejímž záměrem je přibližovat úroveň regionů napříč Unií. I když stále budou tyto oblasti rozpočtu dominovat, snížení vyvolalo mezi členskými zeměmi EU velkou míru nevole. Podle informací českého ministerstva pro místní rozvoj dojde v porovnání s obdobím 2014–2020 ke snížení prostředků na politiku soudržnosti pro celou EU o 10 %, konkrétně pro Česko má rozdíl dosáhnout až 24 %.

EU se na novém dlouhodobém rozpočtu do konce roku nedohodne, shodují se odborníci

Dotační přátelé

A právě za zachování peněz v kohezní politice chce ve stále probíhajícím vyjednávání na evropské úrovni bojovat neformální skupina Přátelé koheze, která se dnes sešla v Praze, aby se domluvila na společné strategii. Šestnáctka zemí Evropské unie zahrnuje kromě České republiky a dalších zemí Visegrádu i Estonsko, Řecko, Maltu, Portugalsko nebo Rumunsko. Jednání se účastnil například i dosavadní eurokomisař zodpovědný za unijní rozpočet Günther Oettinger. Představitelé neformální skupiny dnes v deklaraci vyzvali, aby v budoucím rozpočtu EU nedošlo ke snížení financí určených na kohezní politiku pod současnou úroveň. „Politika soudržnosti představuje klíčový investiční nástroj EU, který významně a viditelně přispěl ke skutečné konvergenci regionů a členských států v rámci EU a k fungování vnitřního trhu, a tím napomohl k podpoře růstu, posílení konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a také usnadnění přechodu na nízkouhlíkovou EU. […] Výrazné snížení rozpočtu obsažené v návrhu VFR 2021–2027 může být překážkou pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách,“ píše se v jednom z bodů přijaté deklarace. Přátelé koheze dále požadují, aby byla zavedena větší flexibilita při nakládání s evropskými penězi, například skrze možnost převádět finance mezi jednotlivými fondy, nebo aby se zrušily všechny rozpočtové rabaty. Například právě v odstranění rabatů vidí podle českého premiéra Andreje Babiše skupina zemí příležitost získat finance, které nyní chybí v politice soudržnosti. Další prostor je dle jeho slov například v provozních nákladech evropských institucí, nebo ve snížení plánovaných financí pro společnou obrannou politiku nebo Frontex. Dalších možností je podle něj celá řada. Se současným návrhem Evropské komise podle Babiše Přátelé koheze zásadně nesouhlasí. „Není důvod snižovat peníze na kohezi, to jsou investiční peníze na dálnice, mateřské školky, školy, nemocnice,“ řekl český premiér a dodal, že země samy ví lépe než Evropská komise, kde potřebují investovat.

Neshody zemí EU nad budoucím rozpočtem přetrvávají. Pro Česko budou důležité podmínky rozdělování dotací

Na závěrečné tiskové konferenci se k Babišovi připojil také chorvatský premiér Andrej Plenković, jehož země bude Unii předsedat v příštím pololetí, tedy v době, kdy by mělo už podstatně odložené vyjednávání o víceletém rozpočtu končit. „Musíme v otázce rozpočtu najít co nejširší konsensus, je to nejdůležitější politický dokument. Musí sledovat strategické priority a umožnit realizaci programu nové Evropské komise. Zároveň musí zajistit, aby členství v EU byla přidanou hodnotou, kterou pocítí všichni občané,“ uvedl Plenković. Summitu předcházelo dopolední jednání zemí Visegrádské čtyřky, které mělo stejný nádech. Maďarský předseda vlády Viktor Orbán označil návrh společného rozpočtu za nepřijatelný, jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki pak například připomněl, že z infrastruktury, která vznikne právě díky evropským fondům, netěží jen cílové země, ale všichni občané EU. Premiéři V4 odmítli tvrzení, že východní země pouze čerpají peníze ze západních států, opačným směrem podle nich dlouhodobě proudí vysoké dividendy.

ČR může získat miliardy z „nových“ programů, promeškává ale příležitost, říká generální ředitel EK pro rozpočet

Babiš by se neměl účastnit podobných jednání, myslí si Piráti

Opoziční Piráti se ještě před začátkem summitu Přátel koheze vyjádřili k tomu, že premiér Andrej Babiš by kvůli svým problémům neměl pořádat podobnou akci, a ani se jí účastnit. „Předseda vlády Andrej Babiš je dle celé řady důkazů ve střetu zájmů a měl by mít proto povinnost se zdržet jednání, ze kterého by mohl mít přímý prospěch prostřednictvím koncernu Agrofert,” uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Babiš jakýkoliv střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Přijde mi absurdní, že premiér pořádá diskusi o nastavení toku zemědělských dotací do jednotlivých států EU, včetně České republiky. Není tajemství, že evropské dotace holdingu Agrofert v roce 2018 dosahovaly téměř 2 miliard korun. Neznám dokonalejší příklad střetu zájmů.

— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) November 5, 2019

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.