Některé evropské státy prosazují, aby Evropská unie Rusku zabavila jeho zatím jen zmrazený majetek v Evropě, a získané peníze pak poslala Ukrajině. To je ale právně velmi problematické, na stole navíc neleží žádný konkrétní návrh. Všechny kroky se zatím týkaly pouze úroků ze znovu investovaných aktiv Ruské centrální banky.
Jako jeden z trestů za vpád na Ukrajinu zmrazila EU majetek, který mělo Rusko uložený v Evropě. Jedná se o
přibližně 200 miliard eur (některé odhady hovoří až o
274 miliardách), většinu z nich tvoří hotovost a cenné papíry, které unijní státy zablokovaly Ruské centrální bance.
Prezident Ukrajiny
Volodymyr Zelenskyj opakovaně volá po tom, aby Unie tyto prostředky Moskvě zkonfiskovala úplně, a poslala je jeho zemi na vojenské účely.
Konkrétně v Česku, které ke zmrazení ruského majetku
sáhlo jako vůbec první v Evropě, nejde o peníze na účtech, ale především o nemovitosti. Teoreticky by tedy stát musel budovy zabavit, prodat, a utržené prostředky pak poslat na Ukrajinu.
MZV: Sankce nemají trestní charakter
Jak ale upozorňuje české ministerstvo zahraničních věcí (MZV), takové kroky nejsou v tuto chvíli realistické.
„Účel sankcí je preventivní, tedy zabránit sankcionovanému subjektu v tom, aby pokračoval v jednání, které (v tomto případě) podporuje Rusko ve vedení války, případně aby zisk generovaný ze zmraženého majetku nemohl být použit na podporu jednání agresora,“ připomněl mluvčí MZV
Daniel Drake.
„Takto uložené opatření je pouze dočasné po dobu zařazení subjektu na sankční seznam. Sankce ze své podstaty tedy nemají trestní charakter. Zmrazené prostředky tedy nelze za současného stavu práva zkonfiskovat a následně s nimi volně nakládat,“ vysvětlil.
Jeden ze
základních principů mezinárodního práva totiž říká, že majetek státu uložený v zahraničí má imunitu vůči konfiskaci.
Trest za válku: Jak jde čas s protiruskými sankcemi
Česko se podle Drakea nicméně podílí na společném postupu EU, kdy se zmrazená aktiva Ruské centrální banky znovu investují. Zisky (úroky) se pak využívají ve prospěch bránící se Ukrajiny.
V létě loňského roku za ně Praha pro Kyjev
nakoupila velkorážovou munici v hodnotě 1,4 miliardy eur, úroky z ruských aktiv pak pokryjí
také splátky půjčky ve výši 35 miliard eur, kterou EU poslala Ukrajině na její aktuální potřeby i na rekonstrukci. V rámci G7 šlo o balík
celkem 45 miliard eur.Zatím to ale nevypadá, že se evropské státy posunou někam dále. Podle informací ze Stálého zastoupení České republiky (SZ ČR) při EU „není na stole vůbec žádný návrh na využití samotných aktiv, všechna legislativa je jen o využití výnosů.“
„Je faktem, že některé země občas vystoupí v rámci bodů jednání věnovaných podpoře Ukrajiny s tím, že bychom se měli podívat i na aktiva samotná, na druhou stranu ale zaznívají argumenty proti. Vše je v rovině hypotézy a případných apelů na řešení problematiky,“ popsala pro redakci mluvčí SZ
Alice Krutilová.
Pro a proti
Nejsilněji proti
se postavila Belgie. Její premiér
Bart De Wever varoval, že tento krok by znamenal „systémové riziko pro celý světový finanční systém“, a vyvolal by odvetu ze strany Moskvy. Hlavní důvod vězí v tom, že v Bruselu sídlí finanční instituce Euroclear, která drží většinu imobilizovaných aktiv. Belgie se bojí, že předání peněz Ukrajině vystaví Euroclear právním nárokům ze strany držitelů těchto aktiv. A mohlo by se i stát, že tento precedent do budoucna odradí další investory od posílání peněz do Evropy.
Další argumenty proti
mluví třeba o tom, že kdyby Unie opravdu poslala ruské peníze do Kyjeva, přijde o páku na Moskvu a skvělou vyjednávací kartu. Dá se na to ale nahlížet i z druhé strany. O 200 miliard eur bohatší Ukrajina by sama mohla získat silnější pozici ve vyjednávání. Možná se také jedná o jedinou možnost, jak Rusko nepřímo donutit zaplatit válečné reparace.
Zatímco Itálie nebo Německo zůstávají proti, Francie, Británie a Španělsko začínají tento nápad zvažovat. Silně pro jsou severské a pobaltské státy
a hlavně Polsko, odkud zaznívá, že válku by měl místo Evropy platit šéf Kremlu
Vladimir Putin, který ji rozpoutal.
Také český premiér
Petr Fiala myšlenku přímého využití ruských aktiv na pomoc Ukrajině
podpořil. Redakce oslovila Úřad vlády s dotazy, jestli se český kabinet neobává potenciálních problémů, které zmiňuje například Belgie. Úřad pouze odkázal na zmíněné odpovědi ministerstva zahraničí.
Platí, že zabavení ruského majetku by pravděpodobně vyžadovalo jednomyslnou shodu všech států EU. Zvednout ruku by tak kromě Belgie musely i Maďarsko a Slovensko, které protiruské sankce zpochybňují už teď.
