Není žádnou novinkou, že se evropské politiky vzájemně ovlivňují, některé souvislosti ale nejsou zdaleka zjevné. Například na souvislost odpadového hospodářství s legislativou v oblasti ochrany klimatu se často zapomíná a přitom může mít pro Česko poměrně významné důsledky.
EU již delší dobou hýbe téma tzv. „online černých pasažérů“ elektroodpadu, kteří zdarma využívají služeb, které jsou hrazeny těmi poctivě platícími. V posledních měsících se tento celoevropský problém stává stále palčivější a zjistilo se, že se netýká zdaleka jen elektroodpadu.
Téma cirkulární ekonomiky, nebo-li oběhového hospodářství, je v současnosti komunikováno v mnoha oblastech. Celý proces přechodu k cirkulární ekonomice je potřeba vnímat v širším kontextu.
Podle našeho názoru musíme recyklaci chápat jako nedílnou a zodpovědnou součást našeho života, ne pouze jako prostý byznys.
Co přinese nová legislativa sběru elektroodpadu v České republice? Jak jsme na tom ve srovnání s Evropou ve sběru vysloužilých osvětlovacích zařízení?
Minulý týden představila Evropská komise strategii pro rozvoj bioekonomiky. Co je základem tohoto odvětví a čím se zabývá? Jaká je vazba mezi bioekonomikou, cirkulární ekonomikou, zemědělstvím, udržitelným rozvojem a obnovitelnými zdroji?
Jak předcházet plýtvání potravinami? Potřebná je osvěta spotřebitelů o tom, zda mohou potravinu ještě sníst, nebo je to už nebezpečné. Snížit plýtvání by se mělo i darováním přebytečného jídla na charitu.
Výskyt mikroplastů ve vodě a v životním prostředí vůbec je velmi aktuálním problémem, na který se v současné…
Členské země EU v listopadu prodloužily licenci pro prodej kontroverzního pesticidu glyfosát, který může mít neblahý vliv na lidské zdraví. Šlo by tuto látku něčím nahradit? Názory odborníků se různí, často ale poukazují na to, že glyfosát se nadužívá.
Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Problematikou se odborníci začali systematicky zabývat až po roce 2000. Pokrytí tohoto tématu v rámci České republiky se prozatím drží spíše na úrovni dílčích studií zaměřených na určitou výseč tohoto problému. Základními dimenzemi, kde k plýtvání potravinami dochází, je produkce potravin, jejich distribuce, velkoobchod a maloobchod, zpracování v restauracích a na úrovni samotných jedinců, tedy v domácnostech.
Na půdě Evropské unie se znovu otevřela diskuze nad životností a odolností elektrospotřebičů. Evropský parlament chce schválením usnesení ze začátku léta vytvářet tlak na výrobce elektroniky, aby své produkty vyráběli opravitelné, odolné a snadno recyklovatelné. „Téma prodloužení životnosti výrobků, a zejména elektrospotřebičů často zvedají politici, kteří se potřebují před volbami zviditelnit,“ říká generální ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů Radek Hacaperka, zároveň ale dodává, že výrobce by měl navrhovat své produkty tak, aby se k němu dostaly do výroby zpět v podobě recyklátů, protože to vyplývá z rozšířené zodpovědnosti výrobců.
Sběrné kontejnery jsou skvělé, ale problém textilního odpadu nevyřeší, píše zakladatel Centra managementu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze Jaroslav Pašmik.
Ekodesign výrobků je nástrojem prevence vzniku odpadů. Zvlášť to platí u domácích elektrospotřebičů. Evropská unie chce vytvořit tlak na výrobce elektrospotřebičů, aby vytvářeli produkty s delší životností, snadno opravitelné a recyklovatelné. Evropský parlament na začátku letních prázdnin přijal usnesení o delší životnosti výrobků, ve kterém europoslanci pojmenovávají konkrétní opatření a plánované kroky.
Program konference Předcházení vzniku odpadů 12. a 13. října přinese příklady implementace principů oběhového hospodářství a udržitelnosti do…
Jaké povědomí mají Češi o změně klimatu a jaké dopady změny klimatu očekávají? Jaká opatření upřednostňují zavést a jsou ochotni přijmout zvýšení cen zboží v důsledku zavedení opatření na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu? Jaké rozdělení nákladů na ochranu klimatu jim připadá spravedlivé?
Má klimatická dohoda z Paříže význam pro ostatní státy bez účasti USA?
Oběhové hospodářství přináší jen návrat k selskému uvažování, uvědomělé výrobě a spotřebě a úctu k přírodním zdrojům, které na planetě máme, říká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.
Než se stal prvním československým ministrem životního prostředí, publikoval Bedřich Moldan knihu „Ekologie hmoty v přírodě“. Hned v první kapitole připomíná, že lidé by se měli učit z oběhových cyklů přírody a ekosystémů, a ne plýtvat fosilními zdroji. Koncept oběhového hospodářství je známý velmi dlouho. Co nám brání se podle něj řídit?
