Francie nabízí alternativu ruského jaderného paliva. A také spolupráci při výstavbě nových reaktorů. „Chceme zapojit slovenské firmy do dodavatelského řetězce jaderného paliva a jednáme také o úložišti vyhořelého odpadu,“ říká francouzský velvyslanec na Slovensku Pascal le Deunffa.
Slovenský národní energetický plán měl být průlomem v rozvoji solární a větrné energie, zaměřuje se ale spíše na menší lokální zdroje. Česko je sice ambicióznější, nové evropské cíle ale ve svém plánu rovněž nezohledňuje.
Případ Vrbětice měl v českém a slovenském (dez)informačním prostoru silný ohlas. Dezinformační narativy měly převážně proruský či protizápadní charakter a byly šířeny i politickými aktéry, vyplývá z analýzy.
Informační prostory v České republice a na Slovensku fungují nezávisle, tvrdí nová československá studie. Organické šíření dezinformačních narativů díky jazykové blízkosti a společným podnětům hraje významnější roli než formální spolupráce a koordinace mezi dezinformačními aktéry.
Nová komise má v Polsku vyšetřovat, kteří politici podlehli ruskému vlivu. Místo zákazu výkonu funkce bude ale nově „jen“ zpochybněna jejich schopnost pracovat ve veřejném zájmu. Proti rozhodnutí komise se také bude možné dál odvolat. To se však pravděpodobně nestihne před volbami.
Radikalizaci v online prostoru, která vede k masovým útokům, znali Slováci donedávna ze zahraničí. Přítomná je už však také v domácím informačním prostoru. Podle odborníků zatím nepomůže ani nový evropský Akt o digitálních službách.
Technologie deepfake se pro zábavu používá už řadu let. Představují však také relativně novou a obtížně odhalitelnou digitální hrozbu. Na evropské úrovni je bude regulovat Akt o umělé inteligenci, který členské státy teprve připravují.
Evropský legislativní balíček Fit for 55 předpokládá ukončení prodeje nových automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Evropský automobilový průmysl postupně přechází na alternativy, zejména na elektřinu, což představuje pro Česko i Slovensko velkou výzvu. Sledujte diskusi.
Druhá vlna pandemie COVID-19 zasáhla všechny země Visegrádu silně, vážnost dopadů a vývoj v čase nicméně stejné nejsou. Maďarsko se na rozdíl od ostatních rozhodlo využít i čínské a ruské vakcíny, všechny čtyři státy stále bojují s nízkou popularitou očkování.
Země V4 dávaly najevo svou nespokojenost s nákupy zdravotnického materiálu a vakcín, které zorganizoval Brusel, a to i přesto, že z programů EU značně těží. Peníze z post-pandemického fondu chtějí ve velké míře nalít do zastaralé zdravotnické infrastruktury.
Zatímco ve většině zemí Evropské unie se začalo očkovat proti onemocnění covid-19 již na konci roku 2020, v zemích rozvojového světa se na první dávky vakcíny teprve čeká. EU se zavázala tento problém řešit větší finanční pomocí.
Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
Kolik získají země V4 z balíku 750 miliard eur určeného na obnovu po pandemii? Jak je veřejnost v zemích V4 spokojená se společnými protikrizovými kroky EU? Do jaké míry je (ne)ochotná se nechat očkovat? Odpovědi v infografice.
Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
Slovenská vláda klade v plánu obnovy v oblasti digitalizace důraz na státní IT. Soukromé společnosti, zasažené koronavirovou krizí, se však ptají, jak bude vypadat podpora průmyslu, který v digitalizaci zaostává. Vládě postupně představují vlastní návrhy.
Většina zemí Evropské unie neshromažďuje informace o rase či etnickém původu svých obyvatel, a to ani v případě, že se osoba stane obětí diskriminace. Počet rasově motivovaných incidentů však roste.
Občané zemí V4 si rizika spojená s klimatickou změnou uvědomují, řada z nich podporuje cíl dosažení klimatické neutrality. Na druhou stranu, někteří z nich nejsou připraveni změnit své spotřebitelské chování a zmírnit tak negativní dopady na životní prostředí a klima.
