Infografika | Trump vs. Grónsko. Jak to vidí země východního křídla EU?
Touha amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko vyvolala v Evropě rozruch. Jaké ze zemí východního křídla EU Grónsko jasně podpořily?
Touha amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko vyvolala v Evropě rozruch. Jaké ze zemí východního křídla EU Grónsko jasně podpořily?
Redakce ze zemí východního křídla EU přínáší EastFlank podcast. Redaktoři každý měsíc proberou témata důležitá pro region a EU – tentokrát o energetice. Proč jsou ceny elektřiny tak vysoké? A jak ruská invaze na Ukrajinu změnila hru?
Redakce ze zemí východního křídla EU přínáší EastFlank podcast. Redaktoři každý měsíc proberou témata důležitá pro region a EU – tentokrát boj proti dezinformacím. Jak se země na východním křídle vyrovnávají s touto výzvou? Berou dezinformace vážně ti, kteří jsou u moci?
Ruská invaze na Ukrajinu obrátila energetickou politiku východního křídla EU naruby. To, co mělo být postupnou zelenou transformací, se změnilo v boj o bezpečné dodávky, zvládnutelné ceny a stabilitu. Jak si v této zátěžové zkoušce vedlo devět zemí regionu?
Povrchní změny a spory o to, kde přidat nebo ubrat peníze, nic nezmění. Návrh víceletého rozpočtu EU musí být mnohem odvážnější, říká polský europoslanec Bogdan Rzońca.
Evropská komise v červenci představila návrh nového víceletého finančního rámce pro období 2028-2034. Jak návrh hodnotí představitelé české a polské státní správy? A co na něj říkají experti?
Ambiciózní snaha Ukrajiny o členství v Evropské unii čelí značným výzvám. Ačkoli u mnohých z nich již byly zahájeny formální přístupové rozhovory, jejich pokrok závisí na pokračujících reformách v těchto státech a na schopnosti EU dosáhnout vnitřního konsensu.
V polském veřejném prostoru sílí diskuse o tom, zda by v budoucnu neměli mít Ukrajinci s trvalý pobytem volební právo. V zemi jich žije přes milion.
Ruská propaganda využívá strach, přiživuje protiukrajinské nálady a podrývá důvěru v demokratické instituce. Od falešných zpráv v Polsku po nedůvěru na Slovensku – kremelské narativy se vždy přizpůsobují citlivým místům jednotlivých zemí, včetně samotné Ukrajiny.
Jedním z kandidátů na polského prezidenta je Maciej Maciak – YouTuber známý šířením ruské propagandy a obdivovatel Vladimira Putina.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Turbulentní geopolitická situace a tlak na rychlé ukončení války vyvolávají nejistotu ohledně budoucnosti ukrajinských uprchlíků. Kyjev bude muset zabojovat o jejich návrat, který bude pro obnovu země stejně zásadní jako obtížný.
Ukrajina usiluje o členství v Evropské unii a plánuje letos otevřít další fázi přístupových jednání. Podle odborníků by její vstup mohl nejen posílit postavení střední a východní Evropy, ale také přispět k reformám v rámci samotné EU.
Polský prezidentský kandidát Rafal Trzaskowski chce omezit dávky pro ukrajinské uprchlíky žijící v Polsku. Návrh má sice podporu samotných Poláků, ve vládní koalici ale narazil na kritiku.
Polsko, Slovensko a Česko podporují rozšíření EU na východ i na jih směrem k západnímu Balkánu. Politici z těchto tří zemí nicméně zdůrazňují, že je důležité, aby kandidátské státy splňovaly potřebná kritéria. Ukrajina uznává, že ji čeká dlouhá cesta.
Do těch úplně nejvyšších postů v Evropské unii, takzvaných „top jobs“, se tentokrát nedostal žádný zástupce Visegrádské čtyřky. O něco lépe to ale vypadá s pozicemi v Evropském parlamentu.
Radosław Sikorski má téměř jistou nominaci do příští Komise, o obranné portfolio prý však nestojí. Některé zdroje naznačují, že měl zálusk na post šéfa diplomacie EU, o který se ucházel již v roce 2014.
Pokud by měl osud Ursuly von der Leyen jako předsedkyně nové Evropské komise záviset jen na zemích Visegrádské čtyřky, musela by se o svůj druhý mandát opravdu hodně obávat.