Členské země EU by měly mít plán, jak bezpečně zásobovat vlastní obyvatelstvo energií, ať už energií elektrickou, nebo na topení. Platí to i pro Českou republiku, která plán zatím postrádá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Pavel Farkač.
Jedním z hlavních přínosů EU je společná obchodní politika, která obohacuje Evropu i její světové partnery. Jak by měla Unie přistupovat k obchodování s nedemokratickými režimy? A co obchodní politiku čeká v roce 2022? Poslechněte si epizodu podcastu Evropa zblízka.
Kyberútoky jsou stále častější. Evropské firmy a instituce proto hledají jakékoliv slabiny ve svých IT systémech, které by hackeři mohli zneužít. Česko, Německo a další státy poukazují například na antivirové programy z Ruska.
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané…
Celodenní jednání vrcholných představitelů zemí EU přineslo kýžené závěry. Žádné přelomové rozhodnutí sice summit nepřinesl, členské státy ale zůstaly jednotné a dohodly se alespoň na základních obrysech spolupráce v energetice, například na možných společných nákupech plynu.
Ve čtvrtek 24. března byl v Bruselu nabitý den. Konal se summit NATO, sešlo se uskupení G7 a začalo také jednání lídrů EU o dalším postupu spojeným s válkou na Ukrajině. Co přinesl čtvrtek a co lze ještě od lídrů očekávat?
Zástupci členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu se shodli na závěrečné podobě Aktu o digitálních trzích. Nová pravidla mají zlepšit chování velkých internetových firem. Platit by měla od začátku příštího roku.
Vášnivé debaty o delegovaném aktu taxonomie k jádru a plynu, který rozdělil europoslance i evropské lídry, neutichají. Obzvlášť v souvislosti s válkou na Ukrajině, kvůli které musí EU přehodnocovat svou energetickou politiku.
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
Vrcholní představitelé evropské sedmadvacítky se setkali v Bruselu, aby se domluvili na dalším postupu vůči ruské agresi. Na čem se dohodli? Server EURACTIV.cz přináší shrnutí.
Česká republika chce znovu vyzvat země EU k udělení kandidátského statusu Ukrajině. Šance na úspěch je však malá, udělení dalšího významného gesta směrem k Ukrajincům blokuje především Francie.
Unijní sankce mají skuliny. Nejčastěji se mluví o transakcích v kryptoměnách. Evropská komise se na ně chce více zaměřit. Účinné páky na kryptosvět však Bruselu stále chybí. To se má změnit.
Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.
Ruská invaze zamíchala evropskou obnovou po pandemii. Státy mají možnost poslat více peněz z mimořádného fondu na zvýšení své energetické nezávislosti na ruském plynu, dříve nastavené přísné podmínky čerpání však stále platí.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.
Turci a Řekové, kteří byli ještě nedávno „na nože“ kvůli migrantům a průzkumným vrtům, se kvůli válce na Ukrajině udobřují. K západním sankcím se ale Ankara nepřidala a raději počítá s různými scénáři války. Zároveň je aktivní diplomaticky.
EU chce vybudovat satelitní internetové připojení pro celé území Evropy. Ve hře je také větší využití satelitů pro vojenské účely. Samotné militarizaci vesmíru by však EU měla bránit, tvrdí rumunský europoslanec Cristian-Silviu Bușoi.
Do českých uhelných krajů brzy přitečou peníze z EU na tzv. spravedlivou transformaci. Tedy na to, aby zvládly odklon od uhlí. Kdo na peníze dosáhne? A co za ně bude moci v krajích vzniknout?
