Válka na Ukrajině způsobila mnoho bolesti a vyhnala miliony lidí za hranice. Výzvou pro ostatní evropské země je nejen poskytnout jim pomoc, ale i šanci „normálně žít“. Jak se to zatím v Česku a konkrétně v Jihočeském kraji daří?
Na Green Deal dříve či později stejně musí všichni přistoupit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na kvalitu ovzduší Jan Hovorka. Vliv člověka na kvalitu životního prostředí podle něj není věc názoru, a kdo tvrdí opak, nemá správná data.
Česko v nadcházejících šesti letech dosáhne na půl bilionu korun z tzv. kohezních fondů. Peníze poputují zejména do regionů – na budování infrastruktury anebo řešení sociálních otázek. K těm se nyní nutně patří i ukrajinští uprchlíci.
Evropa vstupuje do digitální dekády. Ta bude v příštích 15 až 20 letech odpovědná za zánik zhruba třetiny pracovních míst. Jak si v digitalizaci stojí Česko?
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) chce příští týden zabojovat o post v předsednictvu Evropské lidové strany. Frakce podle něj ztratila „drive“ a je na čase obměnit její vedení. Sám by se chtěl starat o komunikaci a čerpat ze zkušeností z českých parlamentních voleb, říká pro EURACTIV.cz.
Populismus se v posledních letech usadil v evropských politických reprezentacích. Co o jeho „kondici“ vypovídají nedávné volby v sedmadvacítce? A jak tento politický styl souvisí s odklonem od uhlí? V podcastu Evropa zblízka odpovídá politolog Vlastimil Havlík.
Strašák jménem vzácná onemocnění má tisíce tváří, proto je tak těžké ho porazit. Jen v Evropě postihuje přes 30 milionů lidí, mezi zeměmi navíc často panují propastné rozdíly v dostupnosti péče. České předsednictví má zájem situaci zlepšit.
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané…
Jednou z hlavních piorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení právního státu. Co tedy od českého angažmá v Radě EU v tomto ohledu čekat?
Vysokoškolské vzdělávání v Česku na tom není v porovnání s jinými evropskými zeměmi právě nejlépe. Mezi důvody, proč mladí na vysokou nejdou, patří i nedostatek motivace a časová náročnost studia. V české nabídce totiž chybí praktičtěji zaměřené bakalářské obory.
Moravskoslezský kraj trpí odlivem mladých mozků. Aby to změnil, musí jim nabídnout dostatečně lákavé životní a pracovní podmínky, což je náročné a nákladné. Studenti mají vlastní nápady, jak situaci zlepšit.
Dvacet milionů „ajťáků“, kompletní pokrytí vysokorychlostním internetem 5G nebo on-line přístup ke všem úřadům. Právě takových cílů chce Evropa dosáhnout do roku 2030. Týkat se to bude i Česka, které bude muset v digitalizaci šlápnout na plyn.
Evropa hledá cestu ze závislosti na ruském plynu, aniž by pošlapala své klimatické závazky. Ekologickou alternativou by se mohly stát bioplynové stanice, ani ty ale neznamenají konečnou odpověď.
Budoucnost je v IT. Možná více pro muže než ženy – ty tvoří mezi pracovníky oboru IT jen 10 procent. Jak to změnit? A jak s celoživotním vzděláváním může pomoci EU? V podcastu odpovídá Ondřej Čejka, výkonný ředitel Czechitas.
Maďarsko chce od EU peníze a výjimku za svůj souhlas s ropným embargem. Budapešť přitom má alternativu v podobě ropovodu z Chorvatska. Podle experta Tomáše Vlčka ovlivňuje maďarskou pozici zejména strach z ruské reakce.
Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro komplikuje urovnání sporu mezi EU a Polskem. Polská opozice se tak snaží ministra z funkce odvolat. Přesto se Polsku podle premiéra Mateusze Morawieckého podařilo dohodnout s Evropskou komisí alespoň na uvolnění peněz z fondu obnovy.
Karlovarský kraj je jedním ze tří českých krajů, které dosáhnou na speciální peníze z EU pro uhelné regiony. Ty i další evropské zdroje hodlá využít nejen na proměnu krajiny, ale i na podporu vědy a vzdělávání.
EU hledá cesty, jak využít umělou inteligenci k boji s klimatickou změnou. Chytré zpracovávání dat může pomoci nejen při predikcích, ale také třeba v zemědělství či u budov. Oříškem však zůstavá samotná energetická náročnost AI.
