Kvalitní příměstská i městská doprava, méně aut v centrech měst, čistší vzduch, méně hluku a více prostoru pro chodce a cyklisty. Právě tak může vypadat tzv. udržitelná doprava. Jak se ji daří budovat v ČR? Poslechněte si podcast s Vojtěchem Benediktem.
Příští čtvrtek se Praha stane doslova centrem celé Evropy. Na summit se sem sjedou lídři nejen unijních zemí, ale i rozšířeného evropského formátu. Pozvánky dostalo 44 zemí.
Evropská komise představila historicky první akt, který má chránit nezávislost a pluralitu médií. Nová legislativa z dílny komisařky Věry Jourové by měla umožnit lépe chránit média před politickým tlakem, vnést do jejich vlastnictví transparentnost a zajistit stabilní financování veřejnoprávních médií.
První české předsednictví zanechalo v Bruselu pachuť, to druhé zatím působí profesionálněji a daří se mu plnit důležité úkoly. Jeho velkou zkouškou bude životaschopnost společného řešení energetické krize.
Rozpočty evropských zemí se potýkají s dopady ruské agrese a inflací. V ohrožení jsou i projekty financované z evropských fondů, jejichž původní rozpočet kvůli vysokým cenám materiálu dnes už nestačí. Unie proto reaguje balíčkem FAST-CARE, je za ním i česká stopa.
Dopad rozhodnutí řady evropských zemí přestat vydávat turistická víza Rusům se naplno ukazuje v praxi poté, co režim v Kremlu vyhlásil částečnou mobilizaci, a spustil tak novou vlnu útěků.
Vysadit tři miliardy stromů, nedovážet produkty vyrobené díky odlesňování nebo nový cíl pro snižování emisí a pohlcování uhlíku v odvětví lesnictví. Tím vším chce Evropská unie pomoci zachovat a obnovit evropské lesy.
Je pokrytecké, že se chceme odpojit od plynu z Ruska, protože diktátorský režim napadl Ukrajinu, a naopak utužujeme vazby v oblasti plynu s diktátorským režimem Ázerbájdžánu, který napadl demokratickou Arménii, říká v podcastu Evropa zblízka europoslankyně Markéta Gregorová.
Není překvapením, že Ukrajině nejvíce pomáhají země, které mají vlastní bohaté zkušenosti s agresory. Zkrátka ví, jaké to je. Asistenci s poválečnou rekonstrukcí tak nyní svým ukrajinským partnerům nabízí polská města jako Varšava nebo Gdaňsk.
Změny v hlasování? Konec veta? Otevření zakládajících smluv? Přeskupení pravomocí? Na evropské i národní úrovni se otevírá složitá a komplikovaná debata o fungování Evropské unie.
Malé a střední podniky mají za sebou hned dvě turbulentní období. Nejprve se musely vypořádat s pandemií, dnes čelí vysokým cenám energií. EU jim slibuje pomocnou ruku, a to jak v podobě finanční pomoci, tak i ve formě zjednodušení administrativy.
Do voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 by mohla být hotová nová pravidla transparentnosti pro evropské politické strany. Europoslanci by chtěli, aby strany byly průhlednější, otevřenější ženám nebo členům ze zemí mimo EU.
Po ruském útoku na Ukrajinu jsme nabídli pomoc všem členským státům, říká Mario Nava z Evropské komise. Česku pomáhá Komise s reformami v oblasti přijímání uprchlíků z Ukrajiny a snižování závislosti na ruských zdrojích energie. To ale zdaleka není všechno.
Europoslanci dali na stůl svoji verzi směrnice o energetické účinnosti a teď musí přesvědčit státy, aby urychleně začaly šetřit energie. Cílem je vymanit se ze závislosti na Rusku a zároveň naplnit klimatické ambice.
Evropu čeká solární a větrný boom. Evropský parlament se přiklonil k návrhu Evropské komise, podle kterého by měl být podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v EU 45 %, a to již do roku 2030.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve Štrasburku pronesla svůj výroční Projev o stavu Unie. Téměř celý ho věnovala válce na Ukrajině a dopady, které má na Unii. Což umocnilo fakt, že projevu osobně naslouchala ukrajinská první dáma.
Jak hodlá EU řešit energetickou krizi? Jaké plány má Česko? A jaký vývoj můžeme čekat ve válce na Ukrajině? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s náměstkem ministra pro evropské záležitosti a šerpou premiéra Tomášem Pojarem.
Na sociálních sítích se často virálně sdílejí její fotografie v černém křiváku a krátkých kraťasech nebo při podpoře pochodů Pride. Nejmladší premiérka světa, finská politička Sanna Marinová, mluvila před Evropským parlamentem hlavně o válce na Ukrajině.
