Jak dopadají klimatické změny na zemědělství? Jak k ochraně životního prostředí a produkci cenově dostupných potravin může přispět nová zemědělská politika EU? A co by měla obsahovat ta další? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s Martinem Rexou z Hnutí Duha.
Evropské země nyní čelí největší výzvě v oblasti energií od dob plynové krize v roce 2009. Řešení leží nejen na bedrech EU, ale i na jednotlivých členských státech, včetně Česka.
Provozní náklady zemědělské produkce raketově vzrostly, farmář František Němec přesto nechce zdražovat. Stát sice zemědělcům může pomáhat dotacemi, hlavní řešení ale podle něj leží na bedrech zemědělců.
Jak ukazují sílící kybernetické útoky z poslední doby, evropská infrastruktura je zranitelná. Nová směrnice NIS2, která začne platit v roce 2024, má významně zvýšit bezpečnost, spolupráci a hlavně zahrnout odvětví, na které EU dosud moc nemyslela.
Evropská unie do řešení uprchlické krize investovala spoustu peněz, a to, co dosud udělala, jde správným směrem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vasco Alves Cordeiro.
Reforma psychiatrické péče v České republice probíhá oficiálně už téměř dekádu. Od začátku se však potýkala s problémy, včetně absence jasně daného modelu, jak říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz profesor psychiatrie Jiří Horáček.
Pokud zkrátíme dodavatelské řetězce a zaměříme se na lokální suroviny, bude to výhodné pro všechny, říká pro EURACTIV.cz Atila Yenisen, generální ředitel společnosti makro ČR.
Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí dalším řízením.
Emise skleníkových plynů je možné transportovat pod mořské dno, kde se promění v kameny. Hudba budoucnosti? Nikoliv. Na výzkumu již pracují vědci z Kanady.
S Evropským prostorem pro zdravotní data má EU před sebou roky citlivé práce s nejasným výsledkem, protože rozdíly v digitalizaci jsou napříč kontinentem stále obrovské. Úspěch by ale výrazně pomohl lékařům, pacientům, průmyslu i národním rozpočtům.
Je to jedině v průběhu krize, kdy se nejlépe osvědčí odolnost systému. Evropa globální pandemii covidu-19 relativně dobře ustála, hlavní zásluhu na tom nesou zejména její vědci a dobrá infrastruktura vědeckých pracovišť.
„Lepit se k uměleckým dílům nebo je polévat polévkou je strašně špatný nápad. Chápu, že se ti lidé snaží na sebe upozornit, ale strhávají tím pozornost k tomu, jestli je nebo není správné polévat obrazy. O tom ta debata ale není,“ říká europoslanec Mikuláš Peksa.
Evropská pravidla zatím nedokázala donutit extrémně zadlužené státy, aby se začaly chovat zodpovědně. Komise tak navrhuje nový, individuální přístup. V novém balíčku ale zároveň chybí návod, jak se od bezhlavého utrácení během krizí vrátit do rozumných mantinelů.
V Evropě se potýká s duševními problémy 84 milionů lidí. EU chce proto uvolnit více peněz na zefektivnění cest, jak jim předcházet. Jedním z hlavních důvodů je přitom čistý pragmatismus – prevence výsledně stojí podstatně méně než akutní péče.
Uhelné kraje čeká vzhledem k odklonu od uhlí náročná proměna celé ekonomiky. Ten Ústecký a Moravskoslezský se chce po době uhelné zaměřit na vodík. Uhelné pánve a šachty by tak mohla nahradit vodíková údolí.
Srovnání se zbytkem Evropy ukazuje, že české firmy a výzkumníci nejsou příliš aktivní v patentování svých nápadů na mezinárodní úrovni. Příčiny leží ve finančních nákladech i v byrokracii, ale možná i v samotném výzkumném prostředí v Česku.
Evropská legislativa musí zohlednit vědecké poznatky a povolit využívání genomických technik šlechtění, říká v rozhovoru česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). S novými pravidly by mohla Evropská komise přijít již v příštím roce.
Jak hodnotí europoslankyně Martina Dlabajová za opoziční hnutí ANO české předsednictví? Co Česku přinese digitální dekáda? A kdy začne EU víc myslet na malé a střední podniky? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka.
