Ministři zahraničí zemí EU se v pondělí setkali se svými protějšky ze západního Balkánu. Hovořili o prohlubování vzájemné integrace a o vyhlídkách členství v EU. Ministři Česka, Slovenska a Rakouska se navíc dohodli na společné cestě do Severní Makedonie.
Jedním z hlavních témat dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU bude již tradičně ruská agrese na Ukrajině. Během společného pracovního oběda se ministři setkají se svými protějšky ze Západního Balkánu. Dalšími tématy pak bude oblast Afrického rohu či dění ve střední Asii.
Vystoupení Andreje Babiše na konzervativní konferenci v Budapešti má dohru. Tento týden budou o jeho příklonu ke konzervativcům jednat evropští liberálové.
V Česku začala fungovat Digitální a informační agentura, která si vytyčila ambiciózní cíle. Na trase k plně fungujícímu eGovernmentu ale stále leží mnoho překážek, například malé platy ve státní správě a nedostatek odborníků.
„Díky“ válce na Ukrajině se Evropa začala více zabývat svou bezpečností. Je EU opravdu tak nedotknutelná? A jak pomáhá Ukrajině? Poslechněte další díl podcastové minisérie Válka v Evropě, který Vás zavede za experty i na výcvik ukrajinských vojáků.
Téma migrace se v posledních dekádách tak zpolitizovalo, že ani zkušenost s uprchlíky z Ukrajiny nezmění evropský přístup k lidem, kteří přicházejí z jiných kontinentů. Prim bude dál hrát ochrana hranic, a to i na úkor lidských práv.
Turci si volili prezidenta i poslance. Zatímco výsledek parlamentních voleb je už jasný, nový prezident bude znám až po druhém kole hlasování. Jak může výsledek ovlivnit vztahy Turecka s EU? Odpovídá šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová.
Jak se zkušenost s uprchlickou vlnou z Ukrajiny propsala do reformy migrační politiky EU? V podcastové minisérii Válka v Evropě odpovídají ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen.
Česko se prezentuje jako jeden z lídrů evropské reakce na ruskou agresi a pomoci Ukrajině, v druhé polovině roku 2022 navíc předsedalo Radě EU a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Jak se česká role podepsala na postavení země v sedmadvacítce?
Než se mohou stát členy Evropské unie, Srbsko i Kosovo ještě musí splnit mnoho úkolů, například zlepšit potírání korupce. Největší překážkou ale zůstává nedotažená normalizace jejich vztahů. Ve svém každoročním zhodnocení na to upozorňují europoslanci.
Instituce EU schválily další část balíčku Fit for 55. Jak bude vypadat nový systém obchodování s emisními povolenkami? Kdo bude platit uhlíkové clo? A jak chce EU pomoci vyvážit náklady na snižování emisí skleníkových plynů? Odpovídá analytička Kateřina Kolouchová z Fakta o klimatu.
Válka na Ukrajině a energetická krize změnily přístup Evropy k využívání energetických zdrojů a urychlily přechod na ty udržitelnější. Česká ekonomika, která je ze značné části založená na těžkém průmyslu, se ale v mnohém od zbytku Evropy liší.
Negativní dopady dopravy na zdraví lidí ve městech jsou často spojené s vysokým počtem aut, a zdaleka nejde jen o škodliviny z výfukových plynů. Konkrétně v Praze ale zůstává otázka snižování počtu parkovacích stání v ulicích tak politicky citlivá, že jde pokrok jen velmi pomalu.
Jak česká reakce na válku na Ukrajině ovlivnila postavení tuzemska v sedmadvacítce nebo jeho reputaci v očích mezinárodních partnerů? Poslechněte si první díl podcastové minisérie Válka v Evropě.
Příklad Svobodných ukazuje, že do Evropského parlamentu se mohou dostat i malé strany, pokud své voliče přesvědčí, že to má smysl. Které nové nebo menší strany chtějí překvapit tentokrát?
Redakce EURACTIV.cz přináší podcastovou minisérii „Válka v Evropě“ a další obsah, který se věnuje dopadům ruské agrese na obrannou, energetickou nebo migrační politiku Evropské unie a jejích zemí, stejně jako na postavení Česka v Evropě a Evropy ve světě.
Čeští podnikatelé se budou muset více starat o to, s kým obchodují. Uloží jim to nová evropská legislativa, jejímž cílem je zajistit udržitelnost podnikání napříč celými „hodnotovými řetězci“.
Evropa se snaží pomoci při návratu deportovaných ukrajinských dětí. Komunikace s Ruskem do nějaké míry funguje, sami Rusové ale nestojí a šíření příkladů dobré praxe. Největším přínosem, který v současné době může Západ nabídnout, je pomoc s vybudováním efektivnějšího sociálního systému.
