Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?
Čeští experti a osobnosti českého průmyslu debatovali o příležitostech a výzvách, které Česku přináší digitalizace. ČR má šanci využít výhod, které tento proces přináší, ale musí zvládnout základní věci, jako je například i rychlé internetové připojení.
Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.
Akutní nedostatek zaměstnanců nutí Visegrádskou čtyřku ke zjednodušování procesu zaměstnávání cizinců, byť jsou tyto státy většinou k migraci skeptické. Zároveň chtějí země střední a východní Evropy motivovat své obyvatele k návratu do vlasti, což zatím přináší smíšené výsledky.
Premiéři a prezidenti zemí EU se včera sešli v Bruselu, aby zde projednali nejdůležitější témata a výzvy, kterým Unie v současné době čelí. Kromě celonočního hledání kompromisu v otázkách migrace se Evropská rada zaměřila i na hospodářskou politiku.
O reformě autorského práva se diskutuje léta. Téměř dva roky starý návrh Komise nyní objevila veřejnost, která se obává zavádění cenzury a omezování svobodného internetu. Tentokrát je ale třeba brát hlasité a odmítavé reakce vážně.
Letošní doporučení Evropské komise upozorňují na nízké platy českých učitelů a nezaměstnanost znevýhodněných demografických skupin. Dokument se mimo jiné zaměřuje i na udržitelnost českého důchodového systému a na nedostatky české vědy a výzkumu. Co si o tom myslí čeští odborníci?
Komise předložila první iniciativu na ochranu opylovačů, hlavně včel, ale i dalšího hmyzu důležitého pro opylení rostlin. Chce lépe monitorovat jejich počty, druhy a úbytky. Projekty vychází z návrhu českého europoslance Pavla Poce.
Pro nového ministra zemědělství Miroslava Tomana je zastropování evropských dotací pro velké podniky nepřijatelné. Chce ale hájit všechny zemědělce – od malých až po ty největší.
Česko a Slovensko slaví úspěch. Téma dvojí kvality potravin se zemím podařilo otevřít na celoevropské úrovni, následoval legislativní návrh Evropské komise a nyní je na stole i jednotná metodika pro testování, která pomůže problém řešit.
Od vypuknutí migrační krize zamířily do evropských zemí stovky tisíc imigrantů. Evropská unie na nápor nedokázala dostatečně přesvědčivě reagovat. Projděte si jednotlivé fáze, kterými může imigrant mířící do Evropy z jihu či jihovýchodu projít, a to včetně azylového řízení.
Země V4 nosí nálepku „montoven Evropy“. Souvisí to mimo jiné s nízkými mzdami, které zaostávají za těmi západoevropskými. Situace se postupně zlepšuje. Podporou vzdělávání, výzkumu a inovací se má například Česko podle odborníků zaměřit na zvýšení přidané hodnoty.
EU chce i v příští dekádě snižovat spotřebu energie. Vyžádá si to investice, které lze zmobilizovat díky vhodným finančním nástrojům. Zvýhodněné financování ale musí být dobře zacíleno a žádá si odbornost na všech stranách, zaznělo na konferenci k energetické účinnosti.
Pobyt na Erasmu lidem přináší zkušenosti, které se jim hodí v práci, ale i nové přátele a životní partnery. EU se teď chystá rozpočet programu zdvojnásobit a zařadit do něj i bezplatné jízdenky pro osmnáctileté.
Diskuse o reformě azylové a imigrační politiky EU jde do finále. Již ve čtvrtek se sejdou v Bruselu lídři EUí, od kterých se očekává, že se shodnou na kompromisu. Podle odborníka Hrabálka na tom má podíl i situace v Německu.
Česko je zemí nízkých mezd a pro učitelskou profesi to platí dvojnásob. Platy českých učitelů ve srovnání s ostatními absolventy vysokých škol patří k dlouhodobě k nejnižším v Evropě.
Česko trápí nedostatek učitelů – vzdělaní lidé raději pracují v lukrativnějších zaměstnáních, učitelské platy jsou totiž pod průměrem platů ostatních absolventů vysokých škol. Podle ředitele gymnázia Hynka Bouchala musí nutně dojít ke změně, jinak kvalitní lidé do škol nepůjdou.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
