Vztahy mezi Visegrádem a Izraelem utrpěly ránu. Nejprve byl v Polsku schválen kontroverzní zákon o holokaustu a po izraelských výrocích o polském antisemitismu byl zrušen letošní summit V4+Izrael. Přijde V4 o společnou zahraničně-politickou oblast zájmu? A jak se vztahy středoevropských zemí s Izraelem vymykají politice na úrovni EU?
Každý by se měl zamyslet nad tím, jestli je opravdu nutné, aby neustále jezdil autem nebo vytápěl na pětadvacet stupňů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ekolog Bedřich Moldan. Současná vláda je podle něj v otázce zlepšování kvality ovzduší poměrně aktivní.
Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.
Kohezní politiku čekají změny a zástupci Libereckého kraje volají po zjednodušení administrativy a nižším počtu kontrol. Podpora by podle nich měla směřovat především na vývoj, výzkum či infrastrukturu. Ne všechny problémy kraje lze však zalepit evropskými fondy.
Se změnou priorit v zahraniční politice USA v roce 2001 a stagnujícími hovory o rozšíření Evropské unie se zeměmi západního Balkánu tito dva zahraniční aktéři v regionu oslabili a otevřených příležitostí začali využívat další hráči. Jaké jsou strategie mocností a je pozice EU na západním Balkánu v ohrožení?
Kyjev dříve spoléhal na Visegrád jako na obhájce Ukrajiny v Unii. Dnes se snaží s jednotlivými zeměmi jednat pouze bilaterálně, říká Jurij Pančenko, expert ukrajinského portálu Evropská pravda.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se ve „volebním“ květnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Po třech neúspěšných pokusech prosadit dohodu o odchodu Británie z Unie, po několikatýdenní snaze dojednat kompromis s opozicí a pod tíhou kritiky z řad vlastní strany, se premiérka Mayová po téměř třech letech vzdává svého úřadu. Na její místo se hlásí skoro tucet zájemců.
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami brzy vstoupí do čtvrté fáze, Českou republiku proto čekají změny. Novinkou je vznik Modernizačního fondu, ale také menší množství prostředků z emisních aukcí pro ministerstvo životního prostředí i ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Černým puntíkem“ české ekonomiky zůstává udržitelnost veřejných financí, ale také vysoký počet nezaměstnaných matek s dětmi. Výzvou je také udržitelná doprava a digitální infrastruktura, které by si podle Evropské komise zasloužily více investic.
Tři roky po referendu o brexitu zůstává Spojené království členem EU. Dohoda o odchodu dojednávaná téměř dva roky mezi Británií a EU totiž navzdory třem pokusům zatím neprošla britským parlamentem. Novým datem vystoupení je nyní 31. říjen.
Česko může čerpat až 675 milionu eur na projekty přeshraniční spolupráce. Peníze využívá na podporu inovací a výzkumu, na ochranu životního prostředí, kulturních a přírodních památek nebo na podporu vzdělávání.
V4 před časem deklarovala, že se bude aktivně podílet na reformě Evropské unie. Zatím ale takový slib nenaplnila, píše Anna-Lena Kirch z Hertie School of Governance.
Vědci z celého světa varují před dosud nevídaným vymíráním rostlinných a živočišných druhů. Viníkem je podle nich zejména člověk, který planetu znečišťuje, významně se podílí na globálním oteplování a drancuje přírodní zdroje pro vlastní obživu.
Průměrná rozloha českých farem je nejvyšší z celé Evropské unie. Může za to období kolektivizace, kdy se drobní zemědělci museli vzdát svých statků ve prospěch velkých zemědělských družstev. Ani po třiceti letech od pádu komunistického režimu se však struktura českého zemědělství nezměnila.
Před evropskými volbami nechtěli čeští Piráti konkrétně uvést, do které evropské frakce mají v plánu vstoupit. Nabízela se zejména frakce Zelených, ale i liberální ADLE, jejíž součástí je i vládní hnutí ANO. Po včerejším vyjednávání je situace jasnější.
Přestože se počet vozidel na alternativní pohon rok od roku zvyšuje, a ačkoliv má Česko podle odborníků dobré podmínky pro rozvoj elektromobility, je stále co dohánět.
Ve volbách do Evropského parlamentu si Češi vybrali 21 zástupců. Šest z nich kandidovalo za hnutí ANO, čtyři za ODS, tři za Piráty a tři za koalici TOP 09 a STAN. Dva poslanci byli zvoleni za KDU-ČSL a stejný počet pochází z SPD. Zbývající mandát připadá KSČM. Na čem dosud tito lidé pracovali a co chtějí v EP prosazovat?
