V Evropě sílí hlasy, které podporují prosazování Zelené dohody pro Evropu, a to navzdory současné krizi. Jsou mezi nimi i ředitelé velkých společností.
Polské prezidentské volby se budou možná konat koronavirové pandemii navzdory podle původního plánu 10. května a proběhnou korespondenčně. Změna volebního zákona pár týdnů před konáním voleb si vysloužila kritiku.
S příchodem koronavirové pandemie se mnoho členských států rozhodlo uzavřít své hranice. Snaha omezit šíření nákazy covid-19 se ale negativně podepsala na jednom z klíčových úspěchů evropské integrace – schengenském prostoru volného pohybu, který letos v březnu oslavil 25. výročí.
Nedostatek kvalitní pitné vody se v posledních letech stává problémem prakticky ve všech regionech České republiky. Nejinak je tomu v Libereckém kraji, konkrétně pak v oblasti Frýdlantského výběžku.
Chudobou či sociálním vyloučením v Česku trpí nezanedbatelné číslo populace. V Ústeckém kraji vznikl projekt, který si vzal za cíl zlepšit vzdělávání žáků z takového prostředí. V budoucnu by se pak mohl rozšířit i do dalších regionů, nejen těch postižených.
Koronavirová krize je zkouškou, na kterou nebyl připravený téměř nikdo. Jejím dopadům se patrně nevyhne ani samotné fungování Evropské unie do budoucna. Možných scénářů je více.
Nedostatek bytů či předluženost obyvatel představují problémy, se kterými se potýkají v Olomouckém kraji. Do služeb sociální prevence putují i peníze z EU, řada projektů zajišťuje například chod azylových domů.
Pendleři, sezónní či vyslaní pracovníci jsou závislí na otevřených hranicích, kvůli nouzovému stavu se však řada z nich nemůže dostat do práce. Pravidla se navíc s téměř každým dnem mění.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Analýza organizace Corporate Europe Observatory poukazuje na to, jak se vlády některých zemí staví na stranu chemických firem v jejich snaze zabránit zařazení oxidu titaničitého mezi karcinogenní látky. Na mušku si bere především českého premiéra Babiše a jeho byznys.
Kontroverzní zákon, který v rámci nouzového stavu výrazně posiluje pravomoci maďarské vlády, vyvolal v Evropě vlnu kritiky. Předsedové evropských středopravicových mají obavy, že v zemi dochází k potlačení posledních zbytků právního státu.
Moravskoslezský kraj se jako uhelný region dlouhodobě potýkal a stále potýká se znečištěným ovzduším. Příčinu však nelze…
Ambiciózní plán nové Evropské komise nazvaný Zelená dohoda pro Evropu bude mít velký dopad také na automobilový průmysl. Jaké nové výzvy na něj čekají a co mu může pomoci v náročné transformaci?
Tisíce Čechů uvízly kvůli koronavirovým opatřením v zahraničí a české úřady je teď postupně přiváží zpět. Při repatriačních letech může ČR stejně jako další členské státy požádat EU o finanční a koordinační pomoc skrze tzv. mechanismus civilní ochrany.
Fond pro spravedlivou transformaci by měl evropským regionům závislým na uhelném a energeticky náročném průmyslu finančně pomoci s transformací na čistou ekonomiku. Jaký obnos připadne Česku? Do kterých krajů finance poputují? A co přesně by měla ČR z peněz financovat?
Není nouzový stav jako nouzový stav. Mnohé evropské země se kvůli koronaviru uchýlily k jeho vyhlášení, ten maďarský se ale vymyká. Tamním parlamentem v pondělí prošel kontroverzní zákon, který Orbánovi podle kritiků umožňuje neomezené vládnutí.
Ekologický zemědělec a učitel na Mendelově univerzitě v Brně Petr Marada z jihomoravských Šardic mění krajinu kolem sebe. S finanční pomocí z evropských fondů vytvořil mokřady, tůně i aleje stromů. Dnes je tzv. Moravské Toskánsko rájem českých i zahraničních fotografů.
Evropské fondy mohou být užitečné. Důkazem je centrum RICAIP, díky kterému se teď v Česku tisknou potřebné respirátory.
