Mimoevropské země nejsou svazovány stále náročnějšími regulacemi a požadavky Green Dealu, proto jsou schopny vyrobit zeleninu levněji, často ale také mnohem méně ohleduplně k životnímu prostředí a k lidem, říká v rozhovoru Monika Nebeská.
Evropští zemědělci, kteří chtějí čerpat veřejné dotace z rozpočtu Evropské unie (EU), musí plnit přísná environmentální opatření. Ministerstvo zemědělství ČR nyní žádá EU o další dočasnou výjimku, díky níž by se mohla opatření zmírnit.
Evropská komise si chce na podzim posvítit na životní podmínky zvířat a součástí nové legislativy by měl být plošný zákaz klecových chovů. Česko by se mohlo stát lídrem v oblasti revize legislativy.
Je společná, a přece rozdílná. Nová evropská zemědělská politika vzbuzuje emoce, přitom by měla sloužit všem zemědělcům bez ohledu na obor podnikání či velikost pozemků, které obhospodařují. Tak jednoduché to ale není.
Evropská unie si již několik let láme hlavu s tím, jak navrátit do přírody opylovače. Užitečný hmyz totiž rychle mizí, čtyři z pěti kvetoucích rostlin jej přitom potřebují. Klíčový je i pro produkci potravin a budoucnost zemědělského sektoru.
Ze speciálního fondu EU zamíří do českých uhelných krajů zhruba 40 miliard korun. Podle analýzy rizik ale hrozí, že tuzemsko prostředky nestihne vyčerpat.
Češi si během pandemie zvykli na kola, využívají je nejen ve volném čase k rekreaci, ale také jako dopravní prostředek ve městech. Tuzemsko cyklistům sice nabízí desetitisíce kilometrů tras, chybí jim ale propojení a větší bezpečnost. Pomoci v tom mají fondy EU.
Kdo znečišťuje planetu emisemi skleníkových plynů, ten za to musí platit. Právě takový princip se v Evropě vztahuje na většinu těžkého průmyslu. Za každou tunu emisí si musí společnosti na trhu koupit povolenku, nově bude podobný systém fungovat i pro sektor silniční dopravy.
Evropská populace stárne, což má obrovský dopad na udržitelnost celé ekonomiky. Situace je obzvláště kritická v sektoru zemědělství – zemědělců ubývá a mladá generace nemá o obor zájem. Farmářskou praxi mají spojenou s náročnou prací, nízkými výdělky a nestabilní budoucností.
Zemědělci napříč Evropou se potýkají s vysokými cenami energií, krmiv i hnojiv. Evropský komisař pro zemědělství se již nechal slyšet, že by rád navýšil rozpočet společné zemědělské politiky EU, aby farmářům pomohl.
Evropská populace stárne a pracujících lidí prudce ubývá. Podle dat Evropské unie se v letech 2015 až 2020 počet lidí v produktivním věku propadl o 3,5 milionu osob. Čerstvé predikce z pera Evropské komise jsou ještě děsivější.
Zdroje energie jsou všude kolem nás. Zatímco ta sluneční má své uplatnění zejména v létě, kdy je svitu dostatek, v chladnějších dnech mohou energii dodávat větrné turbíny.
Snížit emise, ukončit závislost na ruském plynu a zajistit světlo a teplo českým domácnostem i podnikům. Právě tak zní hlavní úkoly pro českou energetiku. Na jejich splnění bude moci stát čerpat masivní podporu z evropských fondů.
Evropská unie se mnohdy stává terčem kritiky pro svoji náročnou byrokracii a těžkopádné rozhodování. Není divu, uřídit požadavky sedmadvaceti členských států není jednoduchý úkol a schválení jakékoliv legislativy vyžaduje čas a vůli najít kompromis.
Chleba v českých obchodech byl letos v srpnu o čtvrtinu dražší než loni. Může za to ruská invaze na Ukrajinu, obě země jsou totiž významnými vývozci obilí, které je pro výrobu pečiva nezbytné. Válka nejenže ztěžuje export z těchto zemí, ale také razantně zvedá ceny energií a roztáčí inflační spirálu, a to nejen v Česku.
Statistiky prozatím evidují 40 tisíc ovcí, 92 tisíc kusů dobytka, 258 tisíc prasat a 5,7 milionu drůbeže. Právě tolik zvířat bylo zabito na Ukrajině od počátku války – nikoliv však kvůli produkci masa. Ruské rakety a bomby totiž dopadají nejen na ukrajinská města, ale i na vesnice a místní farmy.
Zemědělci se připravují na nová pravidla pro rozdělování evropských dotací, která by měla začít fungovat od ledna 2023. Přestože pravidla členské země EU schválily již loni, české velké farmy nepřestávají proti nové zemědělské politice brojit.
Do Česka přiteče v následujícím programovacím období více než bilion korun z evropských fondů. Jak chce Česko peníze využít? Server EURACTIV.cz ve spolupráci s Hospodářskými novinami přináší přehled prioritních témat evropské dotační politiky pro roky 2021-2027.
