Evropská unie začala couvat od nejtvrdších regulací v zemědělství. Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) je první zjednodušující balíček jen začátek – skutečný test přijde s novou společnou zemědělskou politikou po roce 2028.
Evropské zemědělství se nachází v bodě zlomu. Zatímco Evropská komise maluje vizi moderního, ekologického a strategicky autonomního sektoru, na českých polích a statcích panuje skepse. Zemědělské rozpočty se totiž mají škrtat.
Evropská unie se po týdnech jednání dohodla na zjednodušení společné zemědělské politiky – tedy pravidel, podle kterých evropští zemědělci hospodaří a získávají dotace.
Evropská komise v červenci představila návrh víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034. Jeho celková hodnota by měla činit dva biliony eur, což je rekordní částka. Zemědělci se ale v návrhu dočetli nepříjemné překvapení.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj se společně připravují na budoucnost, ve které již nebude figurovat uhlí. Pro tyto tři „uhelné“ regiony to představuje velkou výzvu. Znamená totiž nejen utlumování těžby a zásadní změny v ekonomice krajů, ale také vznik nových příležitostí pro podnikatele i zaměstnance končících podniků.
Česko letos slaví dvacet let členství v Evropské unii. Ta si mezitím prošla turbulentními roky spojenými s řadou krizí – od ekonomické přes migrační až po pandemickou a bezpečnostní.
ČR by se okolo roku 2030 mohla stát čistým plátcem, což by mimo jiné znamenalo méně peněz z kohezních fondů. České subjekty se tak budou poohlížet například po komunitárních fondech. O co jde a jak je Česko čerpá v současnosti?
Česko se vstupem do Evropské unie v roce 2004 pevně ukotvilo v evropském demokratickém společenství. Stalo se také součástí jednotného vnitřního trhu a má přístup k evropskému financování, což se postupem času projevilo i na výkonu českého hospodářství.
Stejný cíl a podobné překážky. Na prvním místě v plánech Prahy, Brna i Ostravy stojí budování bezemisní veřejné dopravy. Obyvatelům měst by vypouštěla do oken menší množství škodlivin a zároveň by nabídla obstojnou a pohodlnou alternativu k cestování po vlastní ose osobními auty.
Ve městech západní Evropy horko těžko staví nové tramvajové systémy a to je velice komplikované i extrémně nákladné. My můžeme navazovat na to, co už máme, říká Vojtěch Benedikt z Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy.
Existuje globální inovační závod? Kdo jej vyhrává? A v jaké pozici je Česko? „Není to žádná soutěž. Například inovace, které nám pomohly překonat pandemii, tedy vakcíny, jsou produkty, díky nimž vyhrál celý svět,“ říká v rozhovoru Martin Kern.
Česko i letos zůstává v evropském žebříčku European Innovation Scoreboard mezi průměrnými státy, přitom právě do výzkumu a inovací mají v následujících letech směřovat miliardy korun z balíčků evropských dotací. Mohou tyto finance něco změnit? A jaké projekty vlastně zaplatí?
Až 70 procent českých respondentů a respondentek slyšelo o projektech financovaných z fondů Evropské unie. Češi si tak přítomnost evropských dotací uvědomují více než lidé v jiných státech. Z pohledu na celoevropskou statistiku totiž vyplývá, že o projektech hrazených z unijního rozpočtu slyšelo pouze 39 procent občanů Unie.
Budou tomu tři roky, co Spojené království a s ním i Severní Irsko vystoupily z Evropské unie. I přesto tam ale dnes putují peníze z evropských kohezních fondů.
Desítky miliard eur. Tolik je Česko zvyklé čerpat v sedmiletých obdobích z evropské kasy. Za unijní dotace vznikají tisíce projektů. Tato čísla by se ale mohla v budoucnu zmenšit. Česko totiž prosperuje, a tak si pravděpodobně přijde na méně peněz.
Trvale tu žijí asi dvě stovky obyvatel. Ulice pojmenované nemají, ale na těch několik domů, co v Mokrouších stojí, to snad ani není potřeba. Od jiných přibližně stejně velkých obcí ji však odlišuje její komunikace navenek. Mokrouše v roce 2020 dokončily digitalizaci své veřejné správy.
S koncem letošního roku končí lhůta pro vyčerpání dotací na roky 2014-2020. Pokud tedy Česko o zbývající peníze nechce přijít, musí je utratit. Čísla naznačují, že se mu to podaří.
Přeshraniční programy Interreg pomáhají nastartovat spolupráci mezi Čechy a jejich sousedy ze Slovenska, Polska, Rakouska i Německa. Financují se z nich důležité společné projekty, na které jinde nezbydou peníze.
