Spousta lidí takto běžně začíná den. Na mobilním telefonu si otevřou Facebook a pročítají nejnovější obsah. Vidí zajímavý článek a chtějí se o něj podělit s přáteli. Kdyby se ale tato scéna odehrála minulý týden v Austrálii, sociální síť by sdílení odkazu nedovolila. Místo titulku článku by Facebook nabídl informaci, že kvůli chystanému zákonu zprávy omezil.
Podle serveru Politico si europoslanec Jan Zahradil (ODS) nechal od čínského zastoupení v Bruselu zaplatit nápoje a občerstvení pro setkání skupiny kolegů. Došlo k němu už v říjnu 2019, Zahradil ale o finanční podpoře rok mlčel.
S odchodem Velké Británie z Evropské unie skončila i účast země v projektu Erasmus+. Premiér Boris Johnson představil vlastní výměnný program studentů, který je ale výrazně omezenější. Do záležitosti se nyní vložil Evropský parlament.
Minulý týden šéf unijní diplomacie Josep Borrell po dlouhém váhání vyrazil do Moskvy na schůzku s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Chtěl zlepšit vzájemné vztahy, místo toho ale podle kritiků Evropskou unii veřejně zostudil. Víc než osm desítek europoslanců včetně několika českých nyní požaduje jeho rezignaci.
Jak rozvinout královéhradecký turismus? Mohou mu pomoci fondy EU? Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.
Kraj Vysočina se potýká s odlivem mladých a vzdělaných lidí. Zabránit tomu chce nejen krajský úřad, ale také místní zaměstnavatelé či vysoká škola. Společně pracují na řadě projektů, jejichž cílem je negativní trend zastavit a přilákat do regionu odborníky. Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.
Evropské fondy budou v následujících letech směřovat zejména do vědy, výzkumu a moderních technologií. Jaké příležitosti a výzvy z toho vyplývají pro Jihomoravský kraj? Sledujte debatu serveru EURACTIV.cz se zástupci Jihomoravského kraje.
Země EU v současné době jednají o budoucí podobě evropského rozpočtu pro období 2021-2027. Skupina států v čele s Českem bojuje za zachování evropských fondů v jejich dosavadním objemu, jiné země pro změnu usilují o jejich snížení.
V Olomouckém kraji existuje celá řada oblastí, kam by v budoucnu mohly směřovat omezené evropské prostředky. Kromě infrastruktury jsou to například zadržování vody v krajině, výzkum, rozvoj sociálního podnikání, oprava památek nebo pomoc znevýhodněným regionům.
Peníze z kohezních fondů EU do budoucna změní svůj objem i zacílení. Nové priority dotací a dalších prostředků z Unie…
Příští rok skončí stávající nastavení dotačních podpor a s rokem 2021 čekají evropskou regionální politiku změny. Z dosavadního jednání vyplývá, že EU bude chtít velkou část rozpočtu směřovat do oblasti digitalizace, výzkumu, vývoje či vzdělávání. Souhlasí s tím Zlínský kraj?
Jak se rozloží síly v novém složení Evropského parlamentu po volbách z konce května? Podívejte se v grafice.
Evropská unie se snaží snižovat závislost na elektrické energii. V roce 2007 si lídři stanovili cíl snížit do roku 2020 její spotřebu o 20 procent. Jaký je plán Bruselu na následující roky? A je potřeba se uskromnit i při využívání pitné vody? Podívejte se v reportáži.
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Od roku 1989 ho vymřely více než tři čtvrtiny. Mohou za to mimo jiné klimatické změny a používání pesticidů. Ty jsou sice v Evropské unii monitorovány, v posledních letech ale vyvstaly obavy ohledně jejich povolování.
Ať už jde o naše počítače, mobily, nebo chytrou televizi, řada běžně používaných výrobků se může stát terčem hackerů. A stejně tak vládní počítače, elektronika na letištích nebo v nemocnicích.
V Česku je rozdíl mezi platy žen a mužů druhý nejvyšší v Evropské unii, v průměru činí 22 procent. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků je to dokonce 29 procent. Jedním z hlavních důvodů je fakt, že ženy často přeruší svoji kariéru kvůli odchodu na rodičovskou dovolenou.
Meziroční růst reálného hrubého domácího produktu (HDP) v Německu, hlavní ekonomice eurozóny, klesá. Stejně tak i průmyslová výroba…
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat?
