Polsko už není černou ovcí Evropské unie, pokud jde o stav právního státu. Evropská komise zemi odblokovala miliardy z unijních fondů a ukončila řízení kvůli porušování hodnot EU. Kabinet Donalda Tuska tak splnil klíčový slib voličům. Podle expertů se ale zásadní reforma právního státu zatím nekoná – a hodně teď bude záležet na výsledku prezidentských voleb.Podle světového
indexu právního státu World Justice Project si Polsko ve vládě práva skutečně polepšilo. Poskočilo o tři příčky z 36. místa v roce 2023 na loňské 33. místo. Podle indexu jde o první zlepšení od roku 2017.
Neznamená to ale, že je dnes v Polsku právní stát ve stoprocentní kondici.
Vláda Občanské koalice vedená premiérem
Donaldem Tuskem (PO), která převzala moc po volbách na podzim 2023, slíbila voličům nápravu. Principy právního státu byly totiž vážně narušeny během let vlády Práva a spravedlnosti (PiS), která zasahovala do nezávislosti justice, plurality médií i práv menšin. Klíčovou součástí předvolebního slibu bylo také odblokování unijních financí, které Evropská komise zadržela právě kvůli porušování těchto principů.
Získat evropské peníze se nové vládě sice povedlo, faktickou nápravu si ale ještě „odškrtnout“ nemůže. „Tuskova vláda se do mnoha věcí nepustila. Ty změny nejsou až tak zásadní,“ uvedl nedávno v podcastu Evropa zblízka analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Michal Lebduška.
Podcast | Analytik: Polsko chce hrát v EU první housle. Pokud někdy mělo šanci, je to právě nyní
Podle expertky z Varšavské univerzity
Jany Plaňavové-Latanowicz by se daly aktivity současné vlády v nápravě polského právního státu rozdělit do dvou kategorií – zúčtování s osobami dosazenými do funkcí bývalou garniturou a legislativní náprava.
V legislativních krocích však vláda čelí překážce v podobě prezidenta. Jak Lebduška popsal, Tuskova vláda sice pár týdnů po volbách převzala veřejnoprávní televizi, v oblasti soudnictví, kde problémy hodnotí jako nejzávažnější, ale příliš nezasáhla. „Ten důvod je jednoduchý – postava prezidenta. Momentálně je to stále
Andrzej Duda (
nakloněný bývalému vládnímu táboru PiS – pozn. red.). Vláda by potřebovala ideálně změnit zákony, jenže polský prezident má silné právo veta, které může přehlasovat pouze třípětinová většina v Sejmu, a tu současná vláda nemá,“ vysvětlil.
Podle Plaňavové-Latanowicz má ale vláda i jiné cesty, jak změn dosáhnout, ovšem ne vždy je chce využít. Musela by totiž využít kontroverzní předpisy přijaté v období vlády PiS, které jsou v rozporu se zásadami právního státu. „Tyto předpisy byly předmětem nejostřejší kritiky ze strany současné vládní koalice v době, kdy byla opozicí, a proto jejich použití, byť k nápravě právního státu, by bylo příznakem politicko-právního oportunismu,“ uvedla.
Jak odbornice, která dlouhodobě žije v Polsku, popsala, ani v právních kruzích se odborníci neshodnou, jaké nástroje k nápravě právního státu využít. „Zejména je sporné, zda při napravování právního státu je třeba dodržovat zásady právního státu. Řada mých kolegů se domnívá, že nikoli, ale druhá část naopak zastává názor, že nelze napravovat právní stát prostředky, které jsou s ním v rozporu.“
Čekání na nového prezidenta
Podle Plaňavové-Latanowicz i analytika Lebdušky proto Tuskova vláda čeká na květnové prezidentské volby. „Bez této změny se do reforem vláda nemůže pustit a k ničemu nedojde,“ očekává Lebduška.
Vládním kandidátem na prezidenta je primátor Varšavy
Rafał Trzaskowski a v předvolebních průzkumech vede. Poslední
průzkum agentury Opinia 24 pro rádio RMF 24 mu připisuje 32 % hlasů. Ve druhém kole voleb by se měl utkat s kandidátem PiS
Karolem Nawrockim (19,5 %).
Podle posledních čísel ale není vyloučeno, že Nawrockého předběhne krajně pravicový, proruský politik
Slawomir Mentzen (Konfederace), který s 18,9 % hlasů Nawrockého dotahuje. Mentzen by mohl vzhledem k velmi odlišným politickým názorům vládě zkomplikovat nejen nápravu právního státu, ale třeba také prosazování zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky.
„Pokud by se například Nawrockému nedařilo v kampani, Mentzen je kandidát, který by mohl nějakým způsobem zamíchat výsledky,“ odhadl už dříve v podcastu Evropa zblízka Lebduška.
Polsko zvažuje snížení dávek pro Ukrajince, většina Poláků je pro
Benevolentní Komise
Ačkoliv podle odborníků k výraznějším změnám v Polsku nedošlo, slib získání evropských peněz si vláda naopak odškrtnout může. Evropská komise peníze Polsku uvolnila ještě předtím, než země v praxi uvedla všechna nápravná opatření. V rozhodnutí Komise
hrál roli také polský Akční plán k nápravě právního státu, který změny předjímá. Za tento krok čelila Komise výrazné kritice nejen z řad současné polské opozice.
„Je to trochu paradoxní – Tuskovi se povedlo přesvědčit Evropskou komisi, že ke změnám dochází a že problémy s právním státem skutečně napraví. Reálně ke změnám ale příliš nedošlo, proto je i oprávněná kritika ze strany PiS, že k uvolnění fondů došlo nehledě na to, že situace v Polsku se moc nezměnila,“ okomentoval Lebduška.
S právním státem a jeho výkladem je to však komplikované. Jak zdůrazňuje Plaňavová-Latanowicz, právní stát je sice přímo zmíněný ve Smlouvě o Evropské unii, ale jde spíš o právní hodnotu, a ne jednoznačně definovaný právní institut.
„Pokud bychom věc posuzovali ze striktně právního pohledu, k uvolnění peněz pro Polsko před plnou implementací stanovených opatření by nemělo dojít,“ míní. Evropská komise se tak podle ní uvolněním prostředků v roce 2024 „do jisté míry zpronevěřila své funkci strážce dodržování unijních přepisů“.
„Na druhé straně, další zadržování peněz pro Polsko by hrálo do karet těm, kteří o změnu předpisů v této zemi nestojí. A uvolnění peněz naopak politicky posílilo současnou vládní koalici,“ uvedla na dotaz redakce ke krokům Komise.
Podle Lebdušky je Evropská komise vůči Polsku benevolentní také díky postavě Donalda Tuska. „On je těžkou vahou na evropské scéně a má velmi dobré vztahy s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen,“ popsal.
„Je ale otázkou, nakolik by měla Evropská komise takto postupovat, protože to není příliš dobrý příklad pro další země, které mají problémy s právním státem, jako je například Maďarsko,“ uzavřel.
Výzva pro EU: Zabraňte oslabení demokracie na Slovensku, požadují občanské iniciativy
