Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU. Jak má fungovat nový mechanismus?

Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý, se potvrdila pouze částečně. Otázka dodržování principů právního státu se na poli Evropské unie aktivně diskutuje již několik let. Právní stát a jeho ochrana je předmětem debaty zejména kvůli přetrvávajícím sporům o porušování vlády práva v Maďarsku a Polsku. Unie sice již aktivovala mechanismy, jejichž cílem je dodržování těchto principů vynutit, problémy se ale ani po letech jednání nepodařilo uspokojivě vyřešit. Evropská komise se proto rozhodla uchopit problematiku za druhý konec provazu. Přešlapům členských států a další erozi demokratických principů v Unii se snaží předejít pomocí tzv. měkkých nástrojů. Jedním z nich je každoroční hodnocení členských států. První takové „vysvědčení“ z vlády práva jim vystavila v září. Jedná se o preventivní nástroj, který má v prosinci doplnit ještě Akční plán pro demokracii.

Ochrana právního státu dosud spočívala v prázdných deklaracích. Komise to chce změnit

Vedle toho je však ve hře i těžší kalibr. Součástí unijního rozpočtu bude nový nástroj, který má chránit finanční zájmy Unie a který by mohl členské státy porušující principy právního státu připravit o peníze z EU. Na jeho pravidlech se minulý týden dohodli zástupci europarlamentu a Rady EU.

Nevyhnutelný kompromis

Člen parlamentního vyjednávacího týmu Petri Sarvamaa označil shodu v rámci trialogu  za milník v ochraně hodnot EU. Dohoda vyplývající z trialogu o podobě mechanismu je sice spíše nevyhnutelným kompromisem, nikoliv však zcela bezzubým. Jak na twitteru prohlásil analytik think tanku German Marshall Fund Daniel Hegedus – mohlo to být horší.

Habemus Papam 1/6
The today Trialogue on the #EU #RuleOfLaw #Conditionality mechanism achieved a compromise between @Europarl_EN & @EU2020DE.
I wouldn't call the compromise a "a strong & robust #RoL mechanism" as the #EP does, but it could be worse.
Key points follow in THREAD: pic.twitter.com/iwbR1WEzTv

— Daniel Hegedus (@DanielHegedus82) November 5, 2020

Rada EU zastupující členské státy, tedy i Maďarsko a Polsko, si sice do návrhu prosadila jisté prvky, které mechanismus oslabují, obavy, že se z něj stane druhá procedura podle známého článku 7 Smlouvy o EU se ale nenaplnily. Komise totiž může mechanismus spustit poté, co nazná, že v členském státě kvůli porušování principů právního státu existuje vážné riziko ohrožení finančních zájmů EU. Samotné riziko tedy stačí k tomu, aby se situací v jednom státě začala zabývat celá EU. Na rozdíl od článku 7 také není ve hře jednomyslné hlasování. O odříznutí neposlušného státu od prostředků z unijních fondů má totiž podle závěrů trialogu rozhodnout Rada kvalifikovanou většinou. Právě nastavení hlasovacího kvora bylo jedním z problematických bodů vyjednávání.

Průzkum: Češi podporují provázání fondů EU s dodržováním právního státu nejméně z celé EU

Sice to není tak progresivní varianta, jakou původně navrhoval Evropský parlament, tedy, že by Rada spouštění mechanismu neschvalovala, ale mohla by jej pouze zastavit kvalifikovanou většinou. K odříznutí od evropských peněz nicméně bude stačit souhlas 15 z 27 členských zemí, které reprezentují 65 procent populace EU. Nový nástroj tak není tolik závislý na politické vůli jako zmíněný článek 7. Maďarsko s Polskem, kterých se problémy s právním státem týkají a které se proti mechanismu vymezují, tak nebudou mít moc samy či spolu rozhodnutí zvrátit. Mechanismus myslí také na to, aby se spory nevedly tak jako v případě článku 7 dlouhé roky. Rada totiž musí o věci hlasovat do jednoho měsíce od doby, kdy jí Komise navrhla přijetí opatření proti státu. Na druhou stranu, členské země si ve vyjednávání prosadily, že se dotčený stát může obrátit na Evropskou radu, pokud má například za to, že Komise nebyla ve svém posudku situace objektivní. V takovém případě pak Rada musí s hlasováním počkat, dokud záležitost neprojednají předsedové vlád a prezidenti unijních zemí. Ti jsou ale také omezeni časovým rámcem, na projednání mají tři měsíce.

Zástupci Rady EU a Evropského parlamentu se dohodli na víceletém rozpočtu a fondu obnovy

A co dál?

Nyní musí návrh rozpočtu, jehož je mechanismus součástí, ještě Evropský parlament a Rada oficiálně schválit. Maďarsko a Polsko už však předeslaly, že celý návrh kvůli provázání právního státu s čerpáním unijních fondů smetou ze stolu vetem. Maďarský premiér Viktor Orbán vetem pohrozil v dopise adresovaném předsednickým zemím, a to aktuálně předsedajícímu Německu a také Slovinsku a Portugalsku, které budou EU předsedat v příštím roce. Dopis adresoval také předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Podobně se vyjádřil už dříve i Jarosław Kaczyński, předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost. Je ale veto skutečně v jejich zájmu? Podle vyjádření středoevropských lídrů to tak vypadá, má to však háček. Jimi kritizovaný mechanismus je totiž součástí návrhu unijního víceletého rozpočtu, z něhož mají od příštího roku do zemí EU plynout miliardy eur, a to i na ekonomickou obnovu po koronavirové krizi. A pokud se členské státy na rozpočtu neshodnou do konce roku, Unii hrozí rozpočtové provizorium, což by v praxi znamenalo mnohem méně peněz a žádný fond obnovy, jelikož ten je závislý na vzniku nových zdrojů rozpočtu EU. Bez fondu obnovy by Maďarsko přišlo o více než 6 miliard eur a Polsko o více než 20 miliard eur. Maďarsko a Polsko by se tedy vetem o peníze z EU připravily rovnou a potenciálně by o ně nepřišly až v důsledku nového mechanismu, kdy navíc musí proceduru zaprvé Komise iniciovat a zadruhé Rada posléze odhlasovat. Odmítnutí takových prostředků, obzvláště pak v případě Polska a Maďarska, jež jsou čistými příjemci z unijního rozpočtu, v jejich zájmu není.

Opět na poslední chvíli. Evropské unii hrozí provizorní rozpočet