Zdroje serveru Euractiv naznačují, že italská premiérka Giorgia Meloni možná nepodpoří dohodu o obsazení vrcholných pozic v institucích EU. Úředníci tvrdí, že „v tuto chvílí není nic jisté“. Meloni chce po ostatních lídrech ústupky v klíčových tématech, jako je obrana, investice a migrace, a také vliv v nové Evropské komisi.
Premiérka Meloni ve středu (26. června) na půdě italského parlamentu prohlásila, že Itálii musí být při vyjednáváních o budoucnosti EU přiznána role, která jí „právem patří“. Narážela tak na úspěch své strany Bratři Itálie v evropských volbách a také na posílení pravicového a krajně pravicového spektra v Evropském parlamentu.
Strana Evropských konzervativců a reformistů (ECR), do níž se Bratři Itálie řadí, však zůstává mimo unijní většinu. Staronovou koalici totiž budou tvořit lidovci (EPP), socialisté (S&D) a liberálové (Renew). Právě tyto tři strany dokázaly opět složit většinu v Evropském parlamentu potřebnou pro schválení druhého mandátu Ursuly von der Leyen v čele Evropské komise.
Spolupráce trojice středových stran probíhá i na úrovni Evropské rady, tedy mezi premiéry a prezidenty. Právě ti by měli von der Leyen na pozici šéfky Komise nominovat, k čemuž jim stačí kvalifikovaná většina. Lídři nicméně chtějí, aby měla von der Leyen co nejširší podporu, včetně té italské. Itálie totiž patří k velkým a vlivným zemím EU, její potenciální nesouhlas by tak mohl poškodit obraz unijní jednoty.
Vyjádření italské premiérky však zatím naznačují, že se jí přístup zástupců unijní většiny nelíbí.„Logiku konsensu zastiňují zákulisní rozhodnutí, kdy hrstka lidí rozhoduje za všechny,“ prohlásila ve středu Meloni. Podobná stížnost zazněla i od maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož strana Fidesz se zatím neřadí k žádné evropské politické skupině.
Co Meloni chce?
Italská premiérka dala na půdě národního parlamentu jasně najevo, co si od diskusí v Bruselu slibuje – dobrý výsledek by pro ni představovalo zajištění silné pozice v nové Evropské komisi.
Podle zdrojů z italské vlády Meloni usiluje o to, aby eurokomisař z Itálie získal funkci místopředsedy s dohledem na dva či tři sektory – zájem budí zejména oblasti, jako je hospodářská soutěž, obchod, finanční sektor či průmyslová politika. Každou tuto oblast by měli řídit samostatní eurokomisaři z jiných zemí s tím, že na jejich práci bude dohlížet právě zástupce Itálie z pozice místopředsedy.
Itálie by chtěla podle vládních zdrojů vyslat na tuto funkci nynějšího ministra pro evropské záležitosti Raffaela Fitta.
Další vlivná pole vidí Meloni v oblasti migrace a ekologie. Italská premiérka dále argumentuje, že EU by měla do své klimatické politiky vnést zdravý rozum a pragmatismus.
„Nikdo nikdy nepopíral, že elektromobily mohou být součástí řešení dekarbonizace dopravy, ale nemá smysl zavádět zákaz výroby dieselových a benzinových aut od roku 2035, čímž se odsoudíme k nové strategické závislosti, například na čínských elektromobilech,“ prohlásila premiérka na středečním jednání italského parlamentu.
„Podporovat opak byla prostě ideologická hloupost, kterou se budeme snažit napravit,“ dodala. Celkově je podle ní třeba revidovat mnoho předpisů, aby EU již nebyla „byrokratickým gigantem“.
Podobně se k budoucnosti EU vyjadřuje i český premiér Petr Fiala (ODS, ECR). I ten volá po důrazu na evropskou konkurenceschopnost, a to spolu s posilování obranyschopnosti. A Fiala je rovněž lídrem, který chce po nové Evropské komisi silné portfolio pro svou zemi.
Fiala a Meloni jsou nicméně jediní dva lídři pocházející z frakce ECR, jejich vyjednávací prostor je tak omezený. Jejich situaci nepřispívá ani nejistá budoucnost frakce ECR poté, co představitelé polské strany Právo a spravedlnost naznačili, že by ze skupiny mohli odejít.