Arménie je do konce roku připravena podepsat dohodu o míru a normalizaci vztahů s Ázerbájdžánem, Baku ale musí být otevřené jednání. Europoslancům to dnes na plenárním zasedání řekl arménský premiér Nikol Pašinjan. Mimo jiné kritizoval nečinnost Ruska při zářijové bleskové ofenzivě Baku ve sporné enklávě Náhorní Karabach.
„Pokud vše půjde podle plánu, (podepsání dohody) je velmi reálné,“ řekl Nikol Pašinjan. Jednání podle něj komplikuje neochota ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, který mimo jiné před dvěma týdny odmítl mírové rozhovory při summitu Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě.
„Měli jsme jedinečnou možnost dosáhnout míru, Alijev ale odmítl účast,“ uvedl Pašinjan.
Lídři Evropské unie doufali, že se v jihošpanělském městě odehrají mírová jednání mezi vůdci obou znepřátelených zemí. Ázerbájdžánský prezident ale po kritických reakcích EU na zářijové obsazení Náhorního Karabachu do Španělska nepřijel. Pašinjan v Granadě jednal mimo jiné s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, kteří Jerevanu vyjádřili podporu.
Arménie je podle dnešního Pašinjanova proslovu připravena stáhnout vojáky či umožnit volný průchod Ázerbájdžáncům a ázerbájdžánskému zboží skrze své území. Tyto kroky ale musí Baku opětovat.
„Evropa bude i nadále podporovat Arménii,“ uvedla dnes předsedkyně EP Roberta Metsola. Jerevan označila za důležitého partnera Evropské unie.
„Arménie je připravena se přiblížit Evropské unii, jak jen to EU dovolí,“ uvedl Pašinjan.
Ázerbájdžán na konci září při rychlé operaci v Náhorním Karabachu převzal nad oblastí kontrolu. Místní úřady kapitulovaly a většina z asi 120.000 tamních etnických Arménů odtamtud uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí.
Pašinjan dnes kritizoval Rusko, které jako jeho spojenec ve válce v roce 2020 zprostředkovalo příměří a do Náhorního Karabachu následně nasadilo asi 2000 vojáků. Jerevan už dříve Moskvu obvinil, že mu nepřišla na pomoc. Rusko to odmítá.