Česko v EU usiluje o odložení emisních povolenek pro sektor dopravy a budov. Podle expertky Centra pro dopravu a energetiku Zuzany Vondrové by to ale z hlediska dekarbonizace i konkurenceschopnosti nebyl dobrý krok. Proč? A jak má fungovat Sociální klimatický fond, který má zranitelným „kompenzovat“ náklady spojené s rozšířením emisních povolenek? Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka.
Podcast Evropa zblízka je dostupný také na YouTube, Soundcloudu a v dalších podcastových aplikacích, jako jsou například Apple Podcasts, Spotify nebo Pocket Casts.
EU má řadu fondů, ze kterých mohou členské státy čerpat peníze. Mezi ně má přibýt Sociální klimatický fond. Proč má vzniknout?
Vzniká, protože se EU rozhodla rozšířit stávající systém emisního obchodování (ETS). Současný systém zavazuje znečišťovatele, kterými jsou například elektrárny nebo ocelárny, aby platily za vypouštěné emise z jejich provozů. Protože se ukázalo, že se jedná o funkční mechanismus, jak redukovat znečistění, EU chce do stávajícího systému zapojit také sektor budov a silniční dopravy (ETS 2). A to proto, že se v těchto sektorech zatím tolik nedaří emise snižovat. Mimochodem EU bude pokrývat tímto zpoplatněním více než 80 % skleníkových emisí na svém území.
Dá se očekávat, že zavedení ETS 2 bude znamenat finanční zátěž zejména pro malé firmy a domácnosti. A proto právě vznikl Sociální klimatický fond, který má mírnit negativní dopady na zranitelné skupiny. Měl by přispět k sociální spravedlnosti při přechodu na čisté zdroje a zabránit tak další disproporci. Jinými slovy, tímto způsobem lze motivovat domácnosti a podniky, aby využívaly čisté způsoby dopravy a vytápění, aby se neplýtvalo energiemi, a aby se tímto způsobem řešily negativní sociální dopady.
Zdražování energií je obecně Čechy vnímáno jako daleko větší problém než klima. S tím je potřeba pracovat. To je i důvod proč EU nad tímto problémem přemýšlí.
Jak má fond fungovat?
Sociální klimatický fond by měl fungovat mezi roky 2026-2032 a členské státy by měly čerpat peníze nejen na krátkodobá řešení, ale i na dlouhodobá opatření. Zároveň nařízení k fondu říká, že je možné využít 37 % na tzv. přímé platby neboli kompenzaci, což si můžeme představit jako nějakou obálku peněz bez určení toho, na co budou peníze využity.
Sociální klimatický fond má mít v Česku objem přibližně 50 miliard korun a prostřednictvím těchto peněz můžeme řešit čistě příčinu problémů energetické a dopravní chudoby a podpořit například zateplování budov nebo hromadnou dopravu. Také ale můžeme umožnit okamžitou pomoc prostřednictvím přímé podpory. Chudší vrstvu společnosti je možné podpořit prostřednictvím dlouhodobých systémových věcí, ale i krátkodobých, do doby, než naběhne účinnost systémových řešení, které si od tohoto fondu také slibujeme.
Kde EU peníze do fondu vezme?
Sociální klimatický fond by měl být financován z části výnosů ETS 2, další část výnosů z ETS 2 by měla být použita na další klimatická opatření.
Financování tedy úzce souvisí s náběhem ETS 2, z vyjádření vlády však dnes můžeme slyšet, že je potřeba systém ETS2 odložit. Ráda bych zdůraznila, že odmítnutí plně převzít ETS 2 do našeho vnitrostátního právního řádu považujeme za velkou chybu a za vysoce nešťastné politické rozhodnutí.
Proč to považujete za chybu?
Jednak je zde klimatický důvod – systém emisního povolování je jednoznačně účinný nástroj, který se z hlediska dekarbonizace ukázal jako opravdu funkční. V silniční dopravě a v provozu budov se emise nedaří snižovat, tak jak bychom chtěli, a proto je zařazení ETS 2 logicky správným krokem.
Další důvod je sociální. Někdy se trochu zapomíná na to, že emisní povolenky jsou mechanismus, díky kterému se náklady za znečišťování přesouvají ze společnosti na přímé znečišťovatele. Je ovšem zásadní, jak rozumně se takto získané peníze následně využijí. Z mého pohledu je samozřejmě nesmyslné využívat je na nějaké fosilní projekty a hledat investice, které nás udržují ve statusu quo a nefinancují potřebné reformy.
Pak je zde ještě třetí důvod, a to je dnes často zaznívající konkurenceschopnost. Povolenky fungují jako zcela jasná pobídka pro občany i pro firmy, aby investovali do čistých zdrojů. Systém ETS 2 zvýší poptávku po obnovitelných energiích a podpoří energetickou účinnost a modernizaci čisté dopravy. A pokud budeme tento moment oddalovat, tak vytváříme nečitelné a nestabilní prostředí, a to nejen pro podnikatelský sektor, ale i pro domácnosti. Pokud domácnosti například odejde plynový kotel, tak i v těchto případech jasná převzetí legislativa může fungovat jako signál, jak se má spotřebitel chovat. Pokud budeme naopak neustále opakovat, že systém chceme oddálit, tak je to z mého pohledu v souvislosti s konkurenceschopností naprostý opak toho, o co se bychom se nyní měli snažit.
Argumentem skupiny zemí, která chce náběh emisních povolenek pro dopravu a budovy oddálit, je oddálit náklady pro obyvatele. Zmiňovala jste, že v systému obchodování s emisními povolenkami nese náklady znečišťovatel. Pokud se ale podíváme na sektor dopravy a budov, tak kdo vlastně náklady ponese?
Není to často zcela zřejmé. V případě systému ETS 1 je to jasné – například pivovar zaplatí za povolenky v objemu odpovídajícím množství emisí, které vypouští v rámci svého fungování. Pokud se bavíme o provozu budov, jako je vytápění, nebo pokud se bavíme dopravě, takže o benzínu, tak plátcem bude dodavatel energií nebo pohonných hmot. Dá se nicméně očekávat, že tyto náklady v konečném důsledku prokapou až ke spotřebiteli a tento vztah mezi domácností a dodavatelem tepla bude daleko přímočařejší, než když platí ocelárna za to, že vypouští emise skleníkových plynů.
Takže jestli tomu správně rozumím, tak vzhledem k dekarbonizaci a konkurenceschopnosti považujete za lepší variantu systém ETS 2 neodkládat, i přesto, že se více propíše do cen benzínu a vytápění?
Ano, ale je ještě důležité zmínit, že ETS 2 je součástí obrovského balíku dalších opatření, které souvisejí s balíčkem Fit for 55. Spousta opatření je spolu provázána a funguje v kooperaci. Sociální klimatický fond je složkou rozšíření systému ETS právě proto, že na dopady adresně odpovídá finanční podporou. V případě, že my jako členská země řekneme, že chceme jenom určité prvky Zelené dohody nebo souhlasíme jenom s něčím, něco chceme posunout a něco nechceme vůbec, tak potom může velmi snadno dojít k tomu, že vznikne silná disbalance a některá opatření sama o sobě nemusí dávat smysl. Zasahovat do těchto promyšlených a strategických věcí proto podle mě není rozumné.
O oddálení ETS 2 usiluje několik zemí EU včetně Česka, před nedávnem se přidalo i Estonsko. Mám pocit, že se ta skupina rozrůstá. Jak je podle Vás pravděpodobné, že se jim podaří docílit oddálení startu ETS 2?
To je těžké odhadnout. Pokud se bavíme o Sociálním klimatickém fondu, tak ten zřizuje nařízení, takže ta nejvyšší právní forma, kterou Česko jako stát musí převzít. Pokud se ale bavíme o emisních povolenkách, tak ty jsou dány směrnicí. A pokud se rozhodneme směrnici transponovat jen částečně, tak nám hrozí řízení pro porušení povinnosti nebo dokonce pokuta.
Kdo všechno si na peníze z fondu bude moci sáhnout?
Jsou to právě ty nezranitelnější skupiny. Mohou to být senioři, matky samoživitelky. Všichni, kdo trpí dopravní nebo energetickou chudobou, anebo jsou jimi ohroženi. Je otázka, jak se nám podaří tyto skupiny opravdu cíleně adresovat.
Do jaké míry má Česko volnou ruku v tom, jak peníze z fondu využije?
Máme docela velkou možnost ušít si ta financovaná opatření na míru. Je to proto, že evropský systém financování sociální politiky je do velké míry ponechán v rukou členských států. Česko nyní připravuje tzv. Sociálně klimatický plán, který nastíní, jakým způsobem budeme chtít tyto peníze čerpat. Můžeme si zvolit, jestli půjdeme cestou přímé podpory, která může být až 37 %, anebo jestli budeme volit nějaká dlouhodobá investiční opatření. Může se to týkat způsobu vytápění, zateplování, nebo i palivové základny. Takže je tam velká flexibilita.
Aby mohlo Česko peníze získat, musí vytvořit Sociální klimatický plán, který jste zmínila. Jak v něm tedy Česko plánuje prostředky využít a jak plánuje zacílit zranitelné skupiny?
Česko bude chtít pravděpodobně využít krátkodobá a dlouhodobá řešení na investice, které spíš cílí na příčinu. Vypadá to tak, že nevyužijeme možnost přímé podpory pro lidi, kteří jsou na tom nejhůře. Je důležité opatření opírat o čísla, fakta a nějaké expertní analýzy. Opatření vznikají částečně na základě expertních a my se jako neziskový sektor zapojujeme do přípravy plánu. Z našeho pohledu musíme podpořit co nejvíce zranitelných domácností a maximálně při tom šetřit energiemi a zdroji. Proto by bylo v oblasti budov logické dát přednost komplexním rekonstrukcím stávajícího sociálního bydlení a ubytoven a výstavbám sociálního bydlení a až potom se zaměřit na rodinné domy ve vlastnictví zranitelných jednotlivců. V případě dopravy dává smysl podpořit obce, které jsou významným hráčem, co se týká dopravní a energetické chudoby. Obce by bylo vhodné podpořit hledáním vhodného řešení ať už expertními konzultacemi nebo optimalizací linkové dopravy v nízkouhlíkovém standardu. A samozřejmě dává smysl zvýšit dopravní obslužnost ve vybraných lokalitách, jako je například poptávková doprava, školní autobusy nebo senior taxi a podobně.
Důležité je zmínit i načasování. Sociální klimatický plán máme odevzdat Evropské komisi do konce června. Ta se k němu vyjádří a může nám dát i nějaké podněty k přepracování plánu. V českém případě je načasování trošku ošemetné, protože na podzim nás čekají parlamentní volby. Za mě by bylo žádoucí, aby se vše stihlo ještě za fungování současné vlády a za fungování stávajícího týmu na Ministerstvu životního prostředí (MŽP). Jinak se dají očekávat nežádoucí prodlevy, protože potenciální nová vláda se může rozhodnout, že plán pojme trochu jinak.
A ubírá se příprava tím směrem, který jste zmínila?
Myslím si, že částečně ano, ale z hlediska dopravní chudoby by bylo fajn mít ještě kvalitnější data a založit opatření ještě více na faktech.
A stihne Česko plán odevzdat v termínu?
Podle komunikace s úředníky, kteří to mají na starosti, to zatím vypadá, že ano.
Na závěr bych se zeptala na iniciativu Centra pro dopravu a energetiku (CDE), kde působíte. CDE je podepsáno pod otevřeným dopisem institucím EU, aby využily zbylé prostředky z budoucích výnosů z ETS 2 do finančního nástroje, který by poskytoval půjčky. Proč je to podle vás potřeba?
K dopisu, který podepsala řada neziskových organizací, se CDE připojila z několika důvodů. Jednak vnímáme, že sociální rozměr pro energetickou transformaci je klíčový, a je potřeba ho posilovat. Sociální klimatický fond svým objemem nemůže zkrátka vyřešit komplexní problém dopravní a energetické chudoby. Zavedení úvěrů by znamenalo, že mimo Sociální klimatický fond, nad rámec těch 50 miliard korun v případě Česka, by státy mohly čerpat více peněz na sociálně klimatická opatření, jako jsou například investice do zateplování, čistá mobilita a podobně. Obecně se výnosy ze systémů emisních povolenek totiž mají využít na klimatická opatření, ale ne nutně na sociálně klimatická opatření. Takže tímto způsobem bychom podchytili i ten sociální přesah a získali více peněz pro řešení dopravní a energetické chudoby.
Zmíněný systém ETS 2 má platit od roku 2027 a Evropská komise chtěla, aby se na toto zpoplatnění mohli lidé i podniky připravit včas, proto Sociální klimatický fond umožnila spustit o rok dříve před zahájením systému ETS 2. Podle nás je to vynikající nápad. Ještě větší obnos peněz a více času by ale pomohlo zajistit více řešení pro ty nejpotřebnější. Proto navrhujeme tento úvěrový nástroj, který by ve velmi optimistickém scénáři mohl být spuštěn už letos nebo od příštího roku. Měl by poskytovat půjčky státům na výdaje, které souvisejí se Sociálním klimatickým fondem.
A záruky by tedy poskytoval kdo? Evropská investiční banka (EIB)?
Komise by k poskytnutí těchto půjček mohla využít nevyčerpanou část úvěrů z tzv. Nástroje pro obnovu a odolnost nebo z Fondu soudržnosti. Alternativní možností je využít zprostředkovatele jako je například EIB nebo jiná veřejná instituce. Tento poskytovatel by mohl členským státům poskytnout nízkoúročené půjčky, které by po sléze byly spláceny prostřednictvím zdrojů z příjmů z ETS 2.
Podcast vznikl s podporou European Climate Foundation.