Karlovarský kraj chce využít speciální dotace z EU pro uhelné regiony na investice do výzkumu a vývoje, jejich úroveň je totiž v tomto regionu nižší než v porovnání s ostatními kraji v ČR. Za stovky milionů zde vznikají hned dvě centra zaměřená na inovace a lázeňství.
Centra se řadí mezi tzv. strategické projekty, které mají být vlajkovými loděmi post-uhelné proměny regionu. Podpoří je evropské peníze v rámci program Spravedlivá transformace. Jedná se o Karlovarské inovační centrum (KIC) a Centrum lázeňského výzkumu (CLV).
Jak popsal Adam Klsák, sociální geograf z Univerzity Karlovy a karlovarský zastupitel (KOA), oba projekty mají potenciál kraji, kde věda a inovace příliš nebují, výrazně prospět. Ne však automaticky – bude záležet na tom, jaké výsledky jejich činnost reálně přinese a jak se jim podaří fungovat i poté, co jim vyprší dotační podpora.
Jak zopakovat inovační úspěch
V současné době působí v kraji Karlovarská agentura rozvoje podnikání (KARP), která se má v budoucnu přetavit právě do KIC a provozovat vědecko-technický park a informačně vzdělávací středisko za 500 milionů korun. Necelých 413 milionů korun má činit příspěvek z EU. Díky projektu by se v kraji měl propojit soukromý, veřejný a výzkumný sektor.
„Projekt má umožnit začínajícím podnikatelům zasídlit v KIC a k tomu jim poskytnout požadovaný servis. Stejně tak by zde měly zasídlit i výzkumné subjekty a vzdělávací instituce, především vysoké školy. A právě jejich propojení bude postupně formovat komunitu, která bude spolupracovat a přenášet znalosti z výzkumu do praxe,“ popsala redakci Jana Bělohoubková, vedoucí oddělení strategického plánování a regionálního rozvoje Karlovarského kraje.
V současné době se dokončuje soutěž na výběr dodavatelů stavby a dalších služeb. Jak kraj předpokládá, ještě letos by měla být zahájena stavba parku. Firmy – z kraje i mimo něj – mají ale o prostory a služby centra zájem už nyní.
„Při přípravě projektu se samozřejmě analyzovala smysluplnost projektu jak přímo v regionu, tak se vycházelo i ze zkušeností z dalších krajů, které byly v podobné situaci před pár lety. Zde je třeba zmínit, že Karlovarský kraj je už jediný, který nedisponuje veřejným vědeckotechnickým parkem, byl zde prostor čerpat ze zkušeností napříč celé republiky,“ dodala Bělohoubková.
Podle Klsáka však úspěch inovačních center jinde v republice neznamená nutně i úspěch karlovarského centra. „U projektu KIC vidím určitou slabinu v tom, že se alespoň z mého pohledu podrobně zabývá zejména vybudováním ‚tvrdé‘ infrastruktury. Ta je však druhotná – klíčový je obsah,“ popsal.
Onen obsah – tedy propojování klíčových aktérů v území a vytváření inovačního prostředí, které už dotace nezaručí a bude v rukou lidí z KIC – navíc komplikuje fakt, že Karlovarský kraj jako jediný v Česku nemá veřejnou vysokou školu.
Tato složka je přitom klíčová, jak upozornil Klsák. „Dočasně to lze kompenzovat spoluprací s univerzitami mimo region a nejlépe i za hranicemi. V dlouhodobém horizontu se bez této složky jednoduše neobejde. Pokud to přeženu, bez existence VŠ či univerzity v kraji situaci žádné inovační centrum nezachrání. Když bude fungovat dobře, může maximálně pomoci kompenzovat ztráty, ale bude narážet na zjevné limity,“ vysvětlil expert.
Aby se inovační centrum vyrovnalo úspěšným protějškům z ostatních regionů, bude taky podle Klsáka třeba, aby správně využilo finance, které bude mít k dispozici. „Je nutné klást si realistické cíle a zaměřit se zejména na odvětví, ve kterých region již silný je, případně v nich může mít konkurenční výhodu. Investice by měly směřovat do infrastruktury a do lidských zdrojů minimálně vyrovnaně. Úkolem inovačního centra je především síťování aktérů rozvoje a na to potřebuje zejména kvalifikované a motivované zaměstnance. Už samotná jejich přítomnost regionu prospěje,“ doplnil.
Na potenciálu projektu nicméně podle Klsáka ubírá to, že areál KIC vznikne na periferii Karlových Varů.
Ve třech uhelných regionech rostou inovační centra
Co vzkazují kolegové
V sousedním Ústeckém kraji funguje inovační centrum (ICUK) už od roku 2014. Podle mluvčí kraje, který je jedním z jeho zřizovatelů, je centrum pro region jednoznačným přínosem.
„Došlo ke koncentraci systému podpory – inovací, podnikání, businessu na jedno místo. Největším přínosem je tvorba inovačního ekosystému v Ústeckém kraji a s tím související postupná osvěta v oblasti inovací. Přínosem je také napojení ICUK na vzdělávací instituce a podpora nejen mladých talentů při zahájení podnikání,“ vyjmenovala mluvčí.
Když taková inovační instituce vzniká, je podle zkušeností ústeckých kolegů třeba především vhodně nastavit její řízení a zapojení aktérů. „Nezbytné je dobře rozmyslet, kdo bude zapojen do vedení a řízení inovačního centra a v jakém rozsahu – rozdělení ve smyslu velikosti hlasovacích práv, vkladu kapitálu, majetku, personální zajištění apod.,“ odpověděla mluvčí na dotaz redakce, co by poradili kolegům, kteří inovační centrum teprve budují.
Využít krajské specifikum
Aktivity karlovarského centra budou pravděpodobně do velké míry podobné jako aktivity center v ostatních krajích. Kraj však předpokládá, že mu budou šity na míru. „Budou uzpůsobeny dle místních požadavků a některých specifik kraje, jako je třeba balneologie,“ popsala Bělohoubková.
Právě na balneologii, tedy nauku o léčivých vodách, lázních a jejich vlivu na zdraví, se bude soustředit Centrum lázeňského výzkumu, které vzniká v krajské metropoli pod taktovkou místního Institutu lázeňství a balneologie (ILAB) za dotaci přesahující 212 milionů korun.
Motivací pro vznik centra byla neutěšená situace v oboru, jak popsala ředitelka ILAB Alina Huseynli. Podle ní v kraji chyběly investice do výzkumu a vývoje, a po zrušení Výzkumného ústavu balneologického v roce 1993 se pozastavila i výzkumná činnost v oboru.
„To vedlo ke stagnaci českého lázeňství v rámci rezortu zdravotnictví. Kvůli chybějícímu výzkumu je nedostatek vědecky podložených účinků lázeňské léčby. Třicetiletá mezera se projevuje v poklesu konkurenceschopnosti lázeňství v prostředí významně ovlivňovaném farmaceutickým průmyslem a vznikem značného množství wellness center nevyužívajících přírodní léčivé zdroje,“ vysvětlila Huseynli.
Díky centru má proto vzniknout prostředí a infrastruktura, kde by se mohl výzkum znovu začít realizovat. Nositel projektu, ILAB, si od něj slibuje přínos pro ekonomiku regionu a převedení vědeckých zjištění do praxe.
„Projekt oficiálně začal 1. července 2024. Od té doby jsme úspěšně přijali 16 nových výzkumných pracovníků, kteří již pracují. Plánujeme realizaci klinických studií, navázání nových partnerství, organizaci vzdělávacích akcí a průběžné hodnocení výsledků jednotlivých výzkumných oblastí,“ přiblížila obsah činnosti centra ředitelka ILABu.
Záměr ILABu, s ohledem na potenciál pro kraj, pozitivně hodnotí i Klsák. „Centrum lázeňského výzkumu považuji za příklad správně zacílené aktivity. Zaměřuje se na oblast, v níž má region silnou tradici a mimořádné postavení nejen českém, ale i celoevropském kontextu. Zároveň je však evidentní, že lázeňství pro udržení konkurenceschopnosti nutně potřebuje nové impulsy, a ty může excelentní věda s přesahem do praxe dodat. Právě zde tak leží konkurenční výhoda se značným potenciálem, doposud zdaleka ne naplno využitým,“ uvedl.
„Navíc slibuje vytvořit až několik desítek vysoce kvalifikovaných a adekvátně ohodnocených pozic, tedy těch, které v kraji dlouhodobě nejvíce chybí a kvůli jejichž absenci ho vzdělaní lidé opouští nebo se do něj nevrací,“ dodal.
Výzvou do budoucna ale podle Klsáka bude, jak se činnost centra změní poté, co dotační projekt jako takový v skončí. „Nelze se spoléhat na to, že podobná dotace by se ještě mohla zopakovat v takovém rozsahu. Kromě vědeckých aktivit proto bude dobu trvání projektu nutné maximálně využít i pro snahu o diverzifikaci zdrojů,“ upozornil.
Podle Huseynli bude ILAB pokračovat v zahájených aktivitách i po vypršení dotační podpory a hodlá si udržet i určitý počet výzkumných pracovních míst. „Cílem je rozšíření výzkumných kapacit, které se postupně stanou součástí regionální infrastruktury a budou přínosem pro celý Karlovarský kraj,“ uzavřela ředitelka.
Lázeňství a sklářství. Karlovarský kraj bude za peníze z EU měnit uhelný ráz regionu
