Výrazný úspěch se povedl vědcům z ČR. Ze zhruba třiceti českých žadatelů uspělo v získání grantu Evropské výzkumné rady pět, a dalších pět se dostalo do užšího výběru. Tři z neúspěšných sice dosáhli nejvyššího hodnocení, finance už ale na ně nezbyly. Měli by podle fyzika Jungwirtha získat alespoň národní podporu.
Prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC) letos získalo pět řešitelů z Česka. Dva z nich míří na Univerzitu Karlovu, po jednom mají řešitelé z Masarykovy univerzity v Brně, z Biologického centra a z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Vyplývá to z výsledků hodnocení, které dnes Evropská výzkumná rada zveřejnila na svých stránkách. Pro ČR je to nejlepší dosažený výsledek od roku 2008.
https://update-eu.cz/embed]/
Granty, o nichž už je rozhodnuto, jsou takzvané Starting Grants a vybrané projekty podporují na dobu až pět let. V Česku se o ně ucházela zhruba třicítka žadatelů, do druhého kola hodnocení jich postoupilo deset.
Celkem tedy granty získala šestina uchazečů, což je výrazně lepší než v uplynulých letech. Podle zprávy zveřejněné na <strong><a href="https://erc.europa.eu/news/mini-organs-ultrafast-filming-erc-invests-early-career-researchers" target="_blank" rel="noopener">webu</a></strong> ERC tvořila průměrná úspěšnost téměř 13 procent.
<h2><strong>Česko si v získávání evropských výzkumný grantů nevede nejhůř</strong></h2>
Přední český fyzik a jeden z 22 členů rady <strong>Tomáš Jungwirth</strong> na dotaz ČTK označil výsledky vědců z ČR za skvělou zprávu.
„Gratulaci si zaslouží i dalších pět žadatelů z České republiky, kteří se dostali do druhého kola a zvlášť třem z nich, kteří dostali nejvyšší známku A a nebyli financováni z ERC jen kvůli omezenému rozpočtu ERC. O tyto úspěšné nefinancované žadatele bychom se měli umět adekvátně postarat z národních zdrojů, aby u nás zůstali a motivovat je, aby si přihlášku podali znovu," uvedl dále Jungwirth.
Již dříve řekl, že granty jsou také ukazatelem špičkovosti vědy. Česko v jejich získávání nebylo příliš úspěšné, i když mezi státy později zapojenými do EU si vedlo poměrně dobře. Od roku 2008 směřovalo do Česka dosud jen třicet grantů ERC.
https://update-eu.cz/embed]/
<h2><strong>Kdo je oceněn?</strong></h2>
Univerzita Karlova úspěch přikládá i činnosti univerzitního koordinátora pro tyto granty <strong>Zdeňka</strong> <strong>Strakoše</strong>. Z této univerzity půjde podpora týmům <strong>Matyáše Fendrycha</strong> z přírodovědecké fakulty a <strong>Ondřeje Pejchy</strong> z matematicko-fyzikální fakulty.
https://twitter.com/UniKarlova/status/1022830428305219584S žádostí uspěla také
Kateřina Sam z Biologického centra Akademie věd, která se věnuje potravním vazbám mezi hmyzem a ptáky. Její projekt je na stránkách ERC vybrán jako jeden z devíti, které jsou blíže představeny.
Dalším řešitelem je
Marek Mráz z Masarykovy univerzity v Brně, jehož výzkum se zaměřuje na těžkou formu leukémie.
Seznam úspěšných žadatelů doplňuje
Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky, který zkoumá některé aspekty imunitního systému.
Kromě podpory Zdeňka Strakoše se na úspěchu českých žadatelů o granty ERC podílela také
Petra Fedorová z Technologického centra Akademie věd ČR, jak upozornil Jungwirth. Jak Strakošův tým, tak Národní informační centrum pro evropský výzkum v rámci Technologického centra pomáhají zájemcům s přípravou žádostí o granty.
Nejúspěšnější v získávání grantů ERC bylo letos Německo
Granty znamenají podporu až do 1,5 milionu eur (zhruba 39 milionů korun) na dobu pěti let.
Celkem letos putují k 403 vědcům z 22 zemí. Nejúspěšnější v jejich získávání bylo v tomto kole Německo se 73 granty, dále Itálie (42) a Francie (33).
ERC rozděluje také další typy grantů, o jejich udělení ale ještě nebylo rozhodnuto.
